Genesis 8:20-9:17: Svět po Potopě

31. january 2018 at 16:36 | Milan |  Pro Křesťany

Genesis 8:20-9:17: Svět po Potopě

Citované Písmo podle B-21, NKJV, Complete Jewish Bible, Amplified Bible a BK, pokud neuvedeno jinak.

BOŽÍ SMLOUVA SE STVOŘENÍM:
Genesis 8:20-22, NKJ: 20Potom Noém postavil Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých zvířat a ze všeho čistého ptactva a obětoval na oltáři zápalné oběti. 21A Hospodin ucítil příjemnou vůni. Potom si Hospodin v srdci řekl: "Už nikdy neprokleji zem, pro dobro člověka, i když jsou myšlenky lidského srdce už od mládí zlé. Nikdy už nepobiji vše živé, jako jsem to učinil. 22Dokud bude trvat země, nikdy nepřestane setba a žeň, chlad a horko, léto a zima ani noc a den."


BOŽÍ SMLOUVA S NOÉMEM A JEHO POTOMKY (včetně nás):

1. Příkaz plodit potomky a znovu zabydlet CELOU zemi.
Genesis 9:1, B-21: 1Bůh tehdy Noemovi i jeho synům požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se, naplňte zem.

2. Změna stravy - přidáno maso.
2A strach a hrůza z vás bude spočívat na veškeré polní zvěři, na veškerém nebeském ptactvu, na všem, co se hýbe po zemi, i na všech mořských rybách. Jsou vám vydáni do rukou. 3Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm. Dal jsem vám všechny věci, tak jako dříve zelené byliny.

3. Zákaz požívání krve.
4Nesmíte však jíst maso s jeho životem, což je jeho krev.

4. Život za život (trest smrti).
5Za vaši životodárnou krev budu požadovat zodpovědnost. Každé zvíře i člověka za ni budu volat k odpovědnosti. Z rukou bratra každého člověka budu požadovat život člověka. 6Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť k obrazu Božímu učinil Bůh člověka.

5. Kultura života (oproti dnešní kultuře smrti - potraty, eutanázie, genocida…)
7Co se týče vás, ploďte se a množte se, zaplňujte zemi a násobte se v ní.

6. Již nikdy se nebude opakovat zničení světa potopou.
8Potom Bůh řekl Noémovi a jeho synům: 9"Co se týká Mě, hle, Já uzavírám smlouvu s vámi, a s vašimi potomky, kteří přijdou po vás, 10i s každou živou bytostí, která je s vámi - s ptactvem, dobytkem i se vší polní zvěří, která je s vámi - se vším živým, co vyšlo z archy, se vším životem na zemi. 11Uzavírám s vámi tuto smlouvu: Veškeré tvorstvo už nikdy nebude vyhubeno záplavou vody. Už nikdy nenastane potopa, která by zničila zemi."

7. Znamení smlouvy - duha.
12A Bůh řekl: "Toto je znamení smlouvy, kterou uzavírám mezi Mnou a vámi, i s každou živou bytostí, která je s vámi - pro všechna příští pokolení: 13Do oblaku vkládám duhu, a ta bude znamením smlouvy mezi Mnou a zemí.

14Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, 15připomenu si Svou smlouvu mezi Mnou a vámi i s každou živou bytostí veškerého těla, a už nikdy se vody nestanou záplavou, který by vyhubila veškeré tvorstvo. 16V oblaku bude duha, a Já na ni pohlédnu, abych si připomněl věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou bytostí veškerého těla na zemi." 17A Bůh Noémovi řekl: "Toto je znamení smlouvy, kterou Jsem uzavřel mezi Mnou a veškerým tělem, které je na zemi."


KOMENTÁŘ:

ÚVOD:
Předchozí pasáží skončil příběh Božího soudu celosvětovou Potopou, který začal v Genesis 6. Po roce a sedmnácti dnech Noém s rodinou i zvířaty vyšli z Archy do nového, ale úplně jiného - a horšího světa. Ochranná vrstva vody ve vrchní vrstvě atmosféry zeměkoule během Potopy "vypršela na zem," a tak už země nebyla chráněna před kosmickými paprsky.

Věk lidí se začal snižovat: (Před potopou lidé žili kolem 900 let, po potopě žili 400 - 500 let, později kolem 200 let - Gen 11:10+). Vliv kosmického záření, ztrátou ochranného obalu kolem země, a vliv hříchu se projevoval - zkracoval jim život).

Skleníkový efekt příjemného, vyrovnaného podnebí, ideálního k životu, byl odstraněním této ochranné vrstvy vody zničen. Klesl tlak vzduchu a snížil se podíl kyslíku ve vzduchu i ve vodě. Tím se člověk při práci či fyzické aktivitě snadněji unaví. Voda teď byla také méně bohatá na kyslík (nižší tlak vzduchu s nižším podílem kyslíku dopravil do vody méně kyslíku), čímž teď byla voda méně bohatá na život. Podnebí je teď drsnější, s většími výkyvy teplot, bouřemi, sněhem, ledem, atd.

To byla cena, kterou lidstvo muselo zaplatit za svou rebelii proti Stvořiteli, který ví nejlépe, co je potřeba, aby vše fungovalo dobře. Když se lidé odvrátí od Stvořitele, nepolepší si, protože se odvrátí od zdroje moudrosti. Začnou pak dělat věci, které jim i společnosti škodí. To se už dnes zase děje - a hodně! Blíží se další Soud.


BOŽÍ SMLOUVA SE STVOŘENÍM:

Genesis 8:20-22, NKJ:
20Potom Noém postavil Hospodinu oltář
Správný přístup člověka k Bohu - uctívání a oběti, z vděčnosti za svou záchranu. Víra, která nic nestojí, také nestojí za nic.

a vzal ze všech čistých zvířat a ze všeho čistého ptactva a obětoval na oltáři zápalné oběti.
K obětem svatému Bohu se nesměla používat nečistá zvířata. Oběť měla být bez poskvrny - předobraz perfektního Beránka Božího Jn 1:29.

21A Hospodin ucítil příjemnou vůni. Potom si Hospodin v srdci řekl: "Už nikdy neprokleji zem, pro dobro člověka, i když jsou myšlenky lidského srdce už od mládí zlé.Nikdy už nepobiji vše živé, jako jsem to učinil. 22Dokud bude trvat země, nikdy nepřestane setba a žeň, chlad a horko, léto a zima ani noc a den."

Podnětem k Božímu zaslíbení byla Noémova oběť - z vděčného srdce.

1. Země nebude prokletá, jako to bylo po Adamově hříchu.
A: Bůh sejmul kletbu země - bodláčím - Gen 3:17-18.
B: Bůh nezničí veškerý život, ačkoliv místní potopy byly díky narušenému klimatu nevyhnutelné.

2. Boží milost - navzdory přirozené hříšnosti člověka - myšlenky lidského srdce už od mládí zlé.
3. Potopa odstranila zkažené Božího Stvoření, ale nevyřešila problém hříšného člověka. To udělal až později Kristus na Kříži.
4. C: dokud bude země trvat
D: bude setba a sklizeň, roční období, a kalendář.
Bůh bude zadržovat Svůj hněv, a život na zemi bude pokračovat tak dlouho, dokud bude trvat země. (Až do zničení země "ohněm z nebe:"
Zjevení 20:9, NKJ: Šli po celé šíři země a obklopili tábor svatých a to milované město. A z nebe padl oheň od Boha a pohltil je…

Následuje Poslední soud, a Nové nebe, nová země.


BOŽÍ SMLOUVA S NOÉMEM A JEHO POTOMKY (včetně nás):
Genesis 9:1-17, B-21:

1. Příkaz plodit potomky a znovu zabydlet CELOU zemi.
1Bůh tehdy Noemovi i jeho synům požehnal
Bůh zajistí, že se jim bude dařit v tom, co slíbil.

a řekl jim: "Ploďte a množte se, naplňte zem.
Lidé tento příkaz neposlechli, místo toho drželi pohromadě a v Gen 11 začali pod vedením Nimroda stavět Babylónskou věž.

2. Změna stravy - přidáno maso.

2A strach a hrůza z vás bude spočívat na veškeré polní zvěři, na veškerém nebeském ptactvu, na všem, co se hýbe po zemi, i na všech mořských rybách.
Proč? Bůh je vydal člověku za jídlo:
Jsou vám vydáni do rukou. 3Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm. Dal jsem vám všechny věci, tak jako dříve zelené byliny.

Po potopě už člověk nebyl vegetarián.
Missler: Požívání masa mělo přispět k duchovnímu zabezpečení člověka před vlivem zla - být na něj méně citliví.

3. Zákaz požívání krve.
4Nesmíte však jíst maso s jeho životem, což je jeho krev.
To platí, řekl bych, dodnes:
Nežidé nemusí dodržovat Zákon, ale 4 důležité principy:

Skutky 15:28-29, (Sk 15:20, 21:25), NKJ:
28Protože Svatému Duchu i nám přišlo vhodné nezatěžovat vás žádným břemenem, které by bylo větší, než tyto nezbytné věci: 29abyste se vyhnuli věcem obětovaných modlám, krvi, zardoušeným zvířatům a sexuální nemravnosti. Uděláte dobře, když se od těchto věcí ochránte.

4. Život za život (trest smrti).
5Za vaši životodárnou krev budu požadovat zodpovědnost. Každé zvíře i člověka za ni budu volat k odpovědnosti. Z rukou bratra každého člověka budu požadovat život člověka. 6Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť k obrazu Božímu učinil Bůh člověka.

Trest smrti je Biblický mandát. Není to krutost, ale způsob, jak odradit člověka od konání zla, obzvlášť od zabíjení. Trest smrti za zabití je O OCHRANĚ ŽIVOTA. Odstraněním trestu smrti přibylo vražd, protože se vrah nebojí, že bude požadován jeho život.

Genesis 9:5-6:
Ti, kteří zabijí člověka, se budou za své skutky zodpovídat Bohu, protože muži i ženy jsou stvořeni k obrazu Božímu. Napadnout člověka znamená napadnout Boha, a Hospodin bude provinilce soudit. Veškerý život je dar Boží, a vzít život znamená hrát si na Boha. Hospodin život dává a On jediný má právo udělit pověření život vzít (Jób 1:21).

Ale jak Bůh zařídil, aby byli vrazi potrestáni, aby byla spravedlnost vykonána a právo dodrženo? Bůh na zemi ustanovil lidskou vládu a tím dal lidem úžasnou moc vzít někomu život. O tom je Genesis 9:6. Vládní aparát a trest smrti jdou ruku v ruce, jak Pavel vysvětluje v Římanům 13:1-7. "Vládnoucí autority "nosí meč" a mají Bohem dané právo ho použít.

V době Starého Zákona nebyla žádná policie, jakou máme dnes. Pokud byla spáchána vražda, bylo na rodině oběti najít viníka a přivést ho ke spravedlnosti. Je však rozdíl mezi vraždou a neúmyslným zabitím (Exodus 21:12-14), a tak Hospodin nařídil národu Izrael, aby ustanovili šest měst "ochrany," do kterých člověk obviněný z vraždy mohl uniknout, dokud případ nebyl řádně vyšetřen. Pokud byl obviněný shledán vinným, rodina zabitého mohla vykonat popravu. Protože vrah prolil krev, krev vraha musela být prolita.

Vládnoucí zřízení bylo ustanoveno Bohem, protože lidské srdce je zlé (Genesis 6:5). Strach z trestu brání kriminálníkům páchat zločin.

(from The Bible Exposition Commentary: Old Testament © 2001-2004 by Warren W. Wiersbe. All rights reserved.)

neboť k obrazu Božímu učinil Bůh člověka.
I když se člověk pádem do hříchu pokazil, určité atributy "Božího obrazu" člověku zůstaly k dispozici, i když například Ti, co uvěřili v evoluci, se raději chovají jako "nejvyspělejší zvíře."

Některé z atributů "Božího obrazu," které má člověk k dispozici:
1. Svobodná vůle.
2. Svědomí - smysl pro spravedlnost, čestnost, slušnost…
3. Možnost duchovního znovuzrození - "Pokáním k Bohu a vírou v Ježíše Krista" Sk 20:21.
4. Láska.
5. Artikulovaná řeč.
6. Touha a schopnost "tvořit" a vytvářet umělecká díla.
Například ptačí hnízdo ptáci postaví na základě pudů sebezáchovy, to však není to samé, jako když architekt navrhne luxusní vilu nebo nákupní středisko.
I když například slavík umí hezky zpívat, to má hodně daleko do opery, ve které účinkuje několik sólistů, pěvecký sbor, 30 členná filharmonie, "kulisáci," atd. - a vše dohromady ladí a prochází předem napsaným dějem.
7. Moudrost…

Těmito a dalšími atributy podle "Božího obrazu" se člověk markantně liší od zbytku stvoření!

Má člověk i dnes sbobodnou vůli?
Hyper-kalvinisté tvrdí, že nemá, že to platilo jen do té doby, než Adam s Evou zhřešili, protože od té doby člověk neumí oddolat hříchu. Jenže to je špatný způsob měření. To, že člověk OBČAS hřeší, není to samé, jako když člověk POŘÁD hřeší. Jsou lidé, kteří umějí vzdorovat pokušení například kouření, alkoholismu, přejídání, drog…. jak jinak, než uplatňováním své svobodné vůle, která tělu přikáže, že na slasti drog, alkoholu, přejídání, atd., se pást nebude, protože to špatně končí.
Hyperkalvinisté tady pletou problematiku spásy s problematikou každodenního života.
Bez vykoupení v Kristu by každý člověk skončil v pekle, protože každý OBČAS hřeší a na odsouzení do pekla stačí jediný hřích. Proto nám Bůh nabídl milost v Kristově krvi, která má moc naše hříchy smazat - pokud Boha poslechneme.
Ale co se týče svobodné vůle, když člově hřeší "jenom" občas, to znamená, že nehřeší pořád, a to znamená, že se musí alespoň občas nějakým pokušením vzepřít. A to je svobodná vůle, poháněná Bohem-daným SVĚDOMÍM!

Když tady Bůh znovu zmínil, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu, tak to platí i po potopě - i když samozřejmě bereme v úvahu, že člověk je hříchem deformovaný. Samozřejmě, zhřešili jsme, ale hřích z nás neudělal automaticky lidi totálně zdeprimované. I nevěřící jsou schopni konání dobrých skutků - z toho vyplývá, že většina z nich nejsou totálně zdeprimovaní (navzdory tomu, že takto hyper-kalvinisté nálepkují každého člověka). No, a pokud by hyper-kalvinisté měli pravdu, tak by pak i oni museli být totálně zdeprimovaní - a takovým lidem nemám důvod něco věřit :-).

Praxe svědčí o opaku:
1. Člověk má nadále svobodnou vůli, jak mu ji Bůh při stvoření dal. Bez svobodné vůle by člověk nebyl víc, než naprogramovaný robot - a v tom případě by nebylo spravedlivé soudit dnešního člověka za jeho hříšné skutky - ty by byly jen projevem "programu," ne svobodné vůle. Protože ale víme, že Bůh je spravedlivý, aby mohl spravedlivě člověka soudit, člověk musí mít svobodnou vůli.
2. Bez svobodné vůle by člověk nebyl stvořen k "obrazu Božímu," protože Bůh Sám má samozřejmě svobodnou vůli.
3. Bez svobodné vůle bychom nemohli Boha SVOBODNĚ milovat, protože LÁSKA BEZ SVOBODNÉ VŮLE BY NEBYLA LÁSKOU.

A tak můžeme odvodit princip, že pojem "hříšný člověk" NENÍ totožný s pojmem "totálně zdeprimovaný člověk." Takových lidí bude hodně v době velkého soužení, ale tak daleko ještě nejsme.

Ve skutečnosti i mnoho hříšných lidí má v sobě určitou míru dobra. Hříšný člověk však půjde do pekla za své hříchy, i když někdy dělá něco dobrého. Proto se za nás Kristus obětoval, abychom mohli obdržet milost v Jeho krvi, protože spravedlivý Bůh by nás jinak musel za naše hříchy spravedlivě odsoudit. Navzdory katolickému učení, dobré skutky nemohou vymazat naše hříchy, tak jako dobré chování vraha nemůže vymazat jím spáchanou vraždu.

5. Kultura života (oproti dnešní kultuře smrti - potraty, eutanázie, genocida…)
7Co se týče vás, ploďte se a množte se, zaplňujte zemi a násobte se v ní.
Trest smrti byl součástí kultury života, protože život chránil. Máme se množit, ne zabíjet - nejen ve válkách, a pouličních přestřelkách, ale potraty, eutanázií, a pomalým zabíjením - plastickým jídlem, znečištěným prostředím, škodlivými vakcínami…

6. Již nikdy se nebude opakovat zničení světa potopou.
8Potom Bůh řekl Noémovi a jeho synům: 9"Co se týká Mě, hle, Já uzavírám smlouvu s vámi, a s vašimi potomky, kteří přijdou po vás, 10i s každou živou bytostí, která je s vámi - s ptactvem, dobytkem i se vší polní zvěří, která je s vámi - se vším živým, co vyšlo z Archy, se vším životem na zemi. 11Uzavírám s vámi tuto smlouvu: Veškeré tvorstvo už nikdy nebude vyhubeno záplavou vody. Už nikdy nenastane potopa, která by zničila zemi."
Jednou věcí si můžeme být jistí: Když přijde déšť, nemusíme se strachovat, že by zase přišla celosvětová potopa. Je zajímavé, že to Bůh slíbil nejen lidem, ale "veškerému tvorstvu." Bůh miluje CELÉ své stvoření. Ideální klimatické podmínky však byly při potopě narušeny, a tak se nevyhneme občasným místním potopám.

7. Znamení smlouvy - duha.
12A Bůh řekl: "Toto je znamení smlouvy, kterou uzavírám mezi Mnou a vámi, i s každou živou bytostí, která je s vámi - pro všechna příští pokolení: 13Do oblaku vkládám duhu, a ta bude znamením smlouvy mezi Mnou a zemí.

Duha je ve své plné parádě kruhová - viděl jsem to jednou z letadla, když jsem při průtrži mračen stoupal po startu nad město Albuqurque, NM. Na jedné straně svítilo slunce a na druhé straně z černého mraku lilo jako z konve. Za těchto podmínek se utvořily dvě duhy. A protože jsem byl vysoko nad zemí, tak jsem je viděl celé - byly to dva krásné, duhové KRUHY! Jakoby mi Bůh ukazoval, "Já Jsem s Tebou…" My totiž ze země normálně vidíme jenom část duhy, která se pne nad horizontem zeměkoule.

Bůh pamatuje na svou smlouvu až do konce a umístil duhu nad svým nebeským trůnem (Zj 4:3-4). Nicméně, ačkoliv svět již nebude nikdy souzen potopou, čeká ho ještě jedno, poslední zničení - ohněm. 2 Pet 3:10-17, Zj 20:9-10.



© 2008, 2012, 2018 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.


..
 

Potopa světa, souhrn Genesis 6-8 - část 8.

31. january 2018 at 16:33 | Milan |  Pro širší veřejnost

Potopa světa, souhrn Genesis 6-8 - část 8.


1. Hřích je nevyléčitelná, smrtelná a vysoce nakažlivá nemoc. Po Adamově prvním hříchu byli lidé postupně víc a víc zkorumpovaní. Člověk bez Boha nemá na hřích lék a spěje od lepšímu k horšímu = opak evoluce.

2. Doba od stvoření Adama do potopy světa trvala pouhých 1656 let - spočítáno z rodokmene Gen 5 + Gen 7:11: Noém byl 600 let starý, když přišla potopa = od Adama k potopě = 1056 + 600 = 1656 let!

3. Navzdory všeobecné zkaženosti, Bůh dal lidstvu šanci skrze Noéma. I dnes nám Bůh dává šanci uniknout přicházejícímu soudu - tentokrát ne potopou, ale 2. příchodem Krista, který provází Boží soud a obrovské katastrofy. Naší "Archou" je Ježíš Kristus.

4. Svět v době Noéma se nápadně podobal světu našemu: násilí, korupce, podvádění, okult a démonismus, populační exploze, vyspělá věda a technika...
5. Stav dnešní církve byl znázorněn dvěma odstrašujícími příklady:
1. Předpotopní doba, 2. Národ Izrael - s oběma to šlo z kopce, až byli souzeni.
Jako národ Izrael nepoznal první příchod Mesiáše, a Bůh předal úkol evangelizace světa církvi, dnes je organizovaná církev též velmi zkažená a nepoznává dobu blížící se druhému příchodu Krista.

Co mají tyto tři skupiny (předpotopní společnost, národ Izrael, církev) společného? Bůh zachránil věrný pozůstatek. To je i naše naděje - Nedejme se ovlivnit korupcí ve světě i v církvi. Zůstávejme věrni Bohu, vírou v Krista, který je naše Archa spasení. Jako Archa, on s námi bezpečně proplouvá světem, topícím se v hříchu.

Evoluce: jak může Potopa vysvětlit dobu ledovou, křídu, atd.?
Křída - velké usazeniny vznikly během potopy - sesuvy půdy a zmítajícími se masy vod.
Doba ledová: např. Hovindova teorie: Ledový meteor kolem -200°C explodoval ve sluneční soustavě, části dopadly na jiné planety, kde vytvořily ledové prstence. Části dopadly na zem, převážně přitaženy severním a jižním pólem - magnetismus země byl tenkrát větší (ubývá). Části komety probořily zemskou kůru - vytrysky podzemní prameny horké vody. Vybuchlý ledový meteor narušil vodní ochranný obal země = déšť. Meteor mohl přijít podle Božího načasování. Zjevení popisuje, že 2. příchod Krista bude provázen kosmickou katastrofou.

Jak vznikla po-Potopní pohoří? Když se vyprázdnily obrovské vodní rezervoáry, došlo k posuvům zemské kůry: na jedněch místech se propadla, na jiných protilehlé desky zemské kůry tlačily proti sobě a vytvořily pohoří, např. Mt. Everest - až na konci potopy, ne před potopou. Bible jasně říká, že celá zem byla pod vodou - Gen 7:17-20 - 15 loktů = 6.75 m

Kdyby se povrch země srovnal do roviny, je v oceánech dost vody, aby pokryla celou zemi do hloubky 2,4km.

Pokud atmosférický tlak byl tenkrát větší, do potopy ani pršet ani nemohlo.

Ropa
- obrovské tlaky v podzemních ložiscích svědčí o tom, že nemohou existovat déle než několik tisíc let, jinak by ty tlaky "vyprchaly."
- V roce 1971 vědci přišli na to, jak z kanalizačního odpadu vyrobit ropu za pouhých 20 minut - za pomoci zahřívání a tlaku. Laboratoř v Texasu vyrobila ropu za půl hodiny - ze zbytků slavnostní večeře Díkuvzdání :-).
- Zastánci evoluce tvrdí, že ropa pochází z organického materiálu - z těl dinosaurů, kteří byli pohřbeni a tlačeni zeminou pod ohromnými tlaky po milióny let. Přibývá však výzkumů, které dokazují, že k vytvoření ropy není potřeba mnoho času.
- Kreacionisté souhlasí, že ropa pochází z organické hmoty - ale došlo k tomu během Potopy - když miliardy rostlin a zvířat byly zavaleny ohromnými sesuvy půdy, způsobenými ohromnými proudy bouřilvých vod - to je "stlačilo" do ropy. K tomu došlo před 4400 roky, ne před milióny let.

Zkameněliny nasvědčují tomu, že je smrt překvapila živočichy za živa a nečekaně, např zkamenělina ryby pojídající menší rybu. Byla nalezena zkamenělá brontsauří i jiná vejce, a měkkýši - museli zkamenět rychle - ne během miliónů let, ale rychle, nečekaně, v podmínkách a tlacích způsobených obrovskou potopou a sesuvy půdy. Byly též nalezeny uzavřené zkamenělé ústřice na Mt. Everestu a jiných vysokých horách! To vylučuje údajné milióny let dlouhé období utváření zkamenělin z mrtvých těl (mrtvé ústřice jsou otevřené).

Praktickými pokusy bylo prokázáno, že zkameněliny se mohou utvořit rychle a není k tomu potřeba miliónů let!


Další fakta ve prospěch celosvětové Potopy:

1. Geologické útvary, jako Grand Canyon jsou lépe vysvětleny celosvětovou potopou, než evolucí. Kaňon byl vytvořen obrovskou masou prudce opadající, odtékající vody. Pokud jste si jako děti dělali u potoka hráze, víte, jak rychle je tekoucí voda mohla odnést, nebo si utvořit v písku jinou cestičku. Podobně - v obrovském měřítku - vznikly kaňony - masy prudce opadajících (odtékajících) vod vyvořily erozi velice rychle, během několika týdnů.

2. Byly nalezeny stromy vertikálně procházející několika tzv. geologickými sférami usazenin, přičemž každá sféra se podle teorie evoluce formovala několik miliónů let. Při potopě, např. v obrovském víru vody, se mohly vrstvy sedimentů různých druhů hornin, mající různou váhu, vytvořit v krátké době.

4. Zmrzlí mamuti a nosorožci.... na Sibiři, někteří ve stoje! = velmi rychle zmrzli - a příčinou smrti bylo udušení -"In theBeginning," Walt Brown, pg. 160:
Tento pán spočítal, že aby taková hromada masa, jakou je slon, mohla zmrznout za, řekněme
5 hodin, musela by okolní teplota klesnout na -200°C - což by mohlo být způsobeno ledovou kometou, které takové teploty mají. Na sibiřskom ostrově byli nalezeni pohromadě - zmrzlý velbloud - 4.5 m, mamut, bob-cat…
Na Antarktidě byly nalezeny pozůstatky lesů, měly dobře zachované listy, nebyly to zkameněliny.

5. Zemská osa byla jinak nakloněna (např. podle Stonehedge) - před 4,400 lety se Země kývala, jako by do ní něco uhodilo.

6. Některé planety mají veliké krátery, větší než Grand Canyon.
Komety: Obrovské kusy ledu, mrazivých -200 až -300ºC, velmi studené. Přitažlivost planety zrychuje kometu... rozprskne se jako sněhová koule vystřelená z kanonu.

Peleg = rozdělený - země byla rozdělená - Led tál => zvýšená hladina vody -> zvýšený objem CO2 => snížení délky života.

Syn Joktan = zkrácený
Noe byl v Arše, ledová kometa se rozprskla, některé ledové prsteny jsou kolem planet, některé fragmenty dopadly na Zem, většina fragmentů byla magneticky přitažena k pólům. Bylo zaznamenáno kývání zemské osy, zemská kůra praskla => podzemní vody vytryskly.

Super-studený led se snadno nabije elektrostatickým nábojem.

I dnes je zem bombardována kusy ledu velikosti náklaďáku - roztaví se však v atmosféře, než dopadnou na zem.

Aljaška - Nalezeny dinosauří stopy, zmrzlé kostry - teď je tam zima, ale před Potopou tam bylo příznivé podnebí. Začalo sněžit - zvířata nikdy sníh neviděla, nakonec zasněžena-udušena- během 5 hodin - potrava v žaludku nalezených mamutů byla stále zelená, ne strávená.

Potopa začala dobu ledovou.


Závěr: Jaký druh člověka jste?

A: Budu Bibli věřit, dokud někdo nedokáže, že se Bible plete.
B: Nebudu Bibli věřit, dokud někdo nedokáže, že se neplete.

Naštěstí výše zmíněné, věda, archeologie, historie i Bible sama svědčí o tom, že Bibli můžeme věřit.

Zdroje informací:
Bible: KRA, NBK, ČEP; Svatá Biblia - Roháčkov preklad; KJV - the Evidence Bible (Ray Comfort), NKJV with McArthur's commentary, NASV, JP Green Interlinear Bible; Biblesoft Interlinear Bible. Komentáře a studijní pomůcky: New Testament Greek, Elektronická Teologická knihovna: Word Search 7; PC Study Bible by Biblesoft.
Autoři: Chuck Missler: Learn the Bible in 24 hours; Hidden Treasures, Return of the Nephillim; John Phillips: Exploring Genesis, Exploring the Scriptures.
Kent Hovind: "The Hovind Theory:" What caused the flood?" Časopisy Answers in Genesis.
Další teologové: Chuck Smith, Ken Ham, Dave Hunt…



© 2008, 2012, 2018 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.



..

Matouš 25:1-13: Proroctví - Olivetský Diskors, část 10a.

22. january 2018 at 15:46 | Milan
Matouš 25:1-13: Proroctví - Olivetský Diskors, část 10a.

Omlouvám se za dlouhou pomlku v publikování nových výkladů a článků. Ďáblovi se podařilo nás zbrzdit skrze nemoci, přípravu dětí na pololetní zkoušky, problémové lidi a rozbité věci. Oceňuji Vaše modlitby za ochranu naší rodiny před ďáblovými intrikami. Pastor Milan.

PODOBENSTVÍ O 10 PANNÁCH, ČÁST 1.

Citované Písmo podle NKJV, B-21, Complete Jewish Bible (CJB), Bible Kralická (BK) a Textus Receptus, pokud neuvedeno jinak.



Toto podobenství je předmětem mnohých debat, protože někteří lidé namítají, že když ty nemoudré panny měly olej v lampách, tak musely být spasené, protože olej je (ve Starém zákoně) symbol Svatého Ducha. A když jich pak pět nebylo vpuštěných na svatební hostinu, tak to je prý ukázka částečného vytržení církve. Polovina těch "oddaných" křesťanů PRÝ bude vytržena a polovina těch "lajdáckých" PRÝ bude muset projít velkým soužením. Je to opravdu tak?

Matouš 25:1-13, NKJ:
"1Tehdy bude nebeské království podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. 2Pět z nich bylo moudrých a pět pošetilých.3Ty pošetilé si s sebou vzaly lampy, ale žádný olej.
4Ty moudré si s lampami vzaly nádobky s olejem.5Ale když ženich dlouho nešel, začaly všechny podřimovat a usnuly.

6O půlnoci se strhl křik: 'Hle, ženich přichází! Jděte mu naproti!' 7Všechny panny tedy vstaly a připravily si lampy. 8A ty pošetilé řekly těm moudrým: 'Dejte nám trochu svého oleje, naše lampy hasnou.' 9Ty moudré jim ale odpověděly: 'Nebude ho dost pro nás všechny. Jděte si raději nakoupit k prodavačům.'

10A když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, šly s ním na svatbu; a zavřely se dveře. 11Potom přišly také ty zbylé družičky a říkaly: 'Pane, Pane, otevři nám!'

12Ale on jim odpověděl: 'ZAJISTÉ vám říkám, Já vás neznám.'
13Proto bděte, vždyť neznáte den ani hodinu, v kterou Syn Člověka přichází."


ÚVOD:

Kolika z vás někdy došel v autě benzin?
Tady v Česku jezdí autem méně lidí, ale když jsem žil v Americe, tam musí jezdit autem téměř každý - a je hodně lidí, kterým občas při jízdě dojde benzin. I mě jednou došel - na dálnici, mezi dvěma městy. A některým lidem se to stává často. Proč? Každé auto má dnes přece "budíka" nebo display, který vás varuje, že v nádrži dochází benzin. Když to ignorujete, po chvíli se vám rozsvítí červené světélko, které vás varuje, že už moc daleko nedojedete! Měli byste zastavit u nejbližší benzínky a natankovat! Jak je tedy možné, že přesto lidé jedou dál, až jim ten benzin dojde - a pak stopují auta, aby je někdo vzal k benzinové pumpě, doufají, že tam koupí kanystr a že je zas někdo vezme zpět k jejich autu bez benzinu… A někteří s sebou ani nemají na ten benzín peníze, a žebrají u pumpy, aby jim někdo "půjčil." Že by měli něco společného s těmi nemoudrými družičkami?


VÝKLAD:

Tuto pasáž jsem četl mnohokrát, ale nikdy mě nějak nenapadlo "dolovat" z každého slova. Spokojil jsem se s hlavní myšlenkou - moudrost => spása. Pošetilost => zatracení. Ale občas narážím na lidi, kteří se snaží něco "vydolovat" z každého slova - a bohužel pak vydolují i to, co tam ve skutečnosti není. Jako například částečné vytržení církve. Z lásky k těm "horníkům," co zde zkouší vydolovat víc, než co tu je, i já se tedy pustím do trocha "dolování." Uvidíme, co z toho vzejde.

Musíme se však držet důležitých principů pro úspěšné studium Písma: Exegeze, Hermeneutika, Aplikace. Viz zde.

Nejprve je nutné vzít v úvahu, že pointa podobenství není o tom, jestli ty družičky měly Svatého Ducha, ale o tom, PROČ nebyly vpuštěny do Božího království. Jedná se o PODOBENSTVÍ, ne o alegorii, která je bohatě používána například v Písni písní. Detaily v podobenství jsou jen NÁSTROJE k vyjádření určitého PRINCIPU. Musíme si dávat pozor, abychom nehledali alegorii v tom, co jen slouží k vyjádření toho principu.

Máme se tedy pídit po PRINCIPU plynoucího z toho podobenství, ne pitvat každé slovo.

Kvůli soucitu s "horníky," kteří zde dolují (v hlušině), rozpitváme několik klíčových slov, a doufám, že nám to pomůže získat přesnější pochopení tohoto dva tisíce let starého PODOBENSTVÍ.

V každém případě se musíme držet toho, co apoštol Pavel napsal Timoteovi ve 2 Tim 2:15 - zde.
Musíme se učit pod vedením Svatého Ducha poznávat, které verše a pasáže v Bibli k sobě patří, a které ne. Když budeme míchat věci, které k sobě nepatří, tak zamícháme akorát na pěknou bramboračku.


A: EXEGEZE - tj. Biblický "rozbor:"

O co šlo?

1. Židovská svatba. Bývalo prý zvykem, že na svatební hostinu bylo vybráno 10 panen, které nesly lampy a svítily na cestu slavnostnímu procesí, které předcházelo svatební hostině.

Židovská svatba měla tři stádia:
  1. Zasnoubení - formální dohoda mezi otci.
  2. Zaslíbení (angl. "betrothal") - ceremonie, kdy byly prohlášeny vzájemné sliby - to mělo legální význam sňatku.
  3. Svatba - přibližně za rok, když ženich měl mj. připravené bydlení. Ženich přišel (nečekaně) pro svou nevěstu. Jednalo se o úmyslné, krásné "překvápko," na které se nevěsta samozřejmě celou dobu těšila. Následovalo slavnostní procesí, svatební hostina a "první noc."

Zde však nejde o NORMÁLNÍ svatbu. Obraz svatby je použit k něčemu jinému. V normální svatbě by ženich ty lajdácké družičky nejspíš pustil dovnitř. Vždyť byly předem pozvané.

I když není na škodu být k hlubšímu chápání Písma obeznámen s židovskou svatbou, ZDE ty znalosti nehrají významnou roli. Pointa podobenství není židovská svatba, ale MOUDROST => PŘIPRAVENOST.

"Ty [moudré družičky] byly ty, které byly vpuštěny na svatební hostinu, ne ty pošetilé panny, které neměly žádný olej. To nám říká, že ne každý, kdo si říká křesťan, vejde do nebe, neboť někteří upřímně v Krista Ježíše nevěří. Bez Božího Ducha a bez Božího Slova nemůže být žádná opravdová spása." (The Bible Exposition Commentary).


2. Forma sdělení: Podobenství. Tj. FIKTIVNÍ příběh, na kterém chce učitel demonstrovat určitý PRINCIP.

VIZ LITERÁRNÍ POMŮCKY V BIBLI - VIZ (brzy) ZDE.

V tomto podobenství už byly první dvě stádia sňatku minulostí a družičky čekají, až si ženich přijde pro nevěstu. Nutno poznamenat, že Ježíš v tomto podobenství nemluví o nevěstě, ale o družičkách. Předmětem podobenství tudíž není nevěsta (církev), ale to, jak se chovaly družičky.

3. Klíčová slova a pointa:
a. "1Tehdy bude nebeské království podobné deseti pannám,
Jedná se o nebeské království (ne pouze o církev). Nebeské království je připodobněno k chování deseti panen.
b. Chování deseti panen: 5 moudrých, 5 pošetilých. Řím 1:22, NKJ: Zatímco se prohlašovali za moudré, stali se z nich hlupáci.
c. Moudré - ty si vzaly olej do lamp. Pošetilé si olej do lamp nevzaly.
d. VŠECHNY usnuly, protože ženich dlouho nešel.
e. Ženich přišel nečekaně.
f. Náhle bylo potřeba použít lampy - bez předchozího varování.
g. Ty, co měly olej, zapálily své pochodně a ony svítily. Ty, co olej neměly, těm pochodně, ve kterých byl zbytek oleje z předchozího použití, rychle zhasly.
h. Ty, co si s sebou nepřinesly olej, chtěly, aby se s nimi ty druhé rozdělily - (hello, socialismus!! :-).
i. Ty moudré se odmítly rozdělit - ne, že by byly lakomé, ale protože moudře usoudily, k čemu by bylo 10 pochodní, kterým by cestou došel olej!
k. Pošetilé odešly koupit si olej - ale ouha! Špatné načasování - ženich zatím přišel a ty moudré družičky odešly s ním a svítily svatebnímu procesí na cestu.
l. Pošetilé se vrátily s olejem - ale pozdě - už jejich svícení nebylo potřeba. Procesí skončilo a začala svatební hostina.
m. Pošetilé se domáhaly vstupu na svatební hostinu.
n. Ženich jim však řekl: 'ZAJISTÉ vám říkám, Já vás neznám.'

"Mt 25:1: Tento verš poskytuje klíč k tomuto podobenství, jehož hlavním cílem je to samé, jako předchozího podobenství [Mt 24:45-51 - zde]. Má vykreslit bdělý a očekávající postoj víry, jak se o věřících píše - jako "ti, kteří ho dychtivě očekávají" (Židům 9:28), a "s láskou vyhlížejí Jeho příchod" (2 Tim 4:8 - zde).

Mt 25:2: Myslíme si, že hledat něco hlubšího ve stejném počtu obou skupin by bylo zbytečné, s výjimkou varování - jak veliké části těch, kteří až do poslední chvíle vypadají jako ti, kteří s láskou vyhlížejí Kristův příchod - se Kristus při Jeho příchodu zřekne."
(Jamieson, Fausset, and Brown Commentary).


4. Doplňující údaje:
a. Lampy.

Čím ty družičky vlastně svítily? Byla to LAMPA, POCHODEŇ NEBO LUCERNA? LUCERNU (fanós) můžeme vyřadit - Jn 18:3.

LAMP NT 2985 - lampás = torches = pochodně.
To, čím družičky obvykle svítily při slavnostním svatebním procesí, nebyly tedy lucerny, ale ani ne ty lampy, coby nádobky s olejem a knotem. Na to procesí byl potřeba větší zdroj světla a po pročtení asi 12 článků o svatbách na Středním východě jsem usoudil, že se jednalo spíš o POCHODNĚ, KTERÉ SE DRŽELY NAD HLAVOU - BYLY VĚTŠÍ, NEŽ (DOMÁCÍ) LAMPA - A VYDÁVALY VÍCE SVĚTLA.

Použití pochodní: Soudcům 7:16, 20 - Gideonovi vojáci, 15:4 Samson je přivázal k liškám a vypustil je do obilí Filištínců; Jan 18:3 - Jidáš přivedl na Ježíše vojáky s lucernami, POCHODNĚMI (řecky lampas) a zbraněmi.

"NT:2985 v Matoušovi 25:1-8 = lampy nebo (speciální) pochodně.
[lampas] v Matoušovi 25:1, 3, 4, 7, 8 se obvykle chápe jako olejové lampy. Zorell však zmínil, že se zde mluví o "faces nuptiales" tj. o svatebních pochodních."
(Exegetical commentary, Biblesoft).

Tehdejší lampy, použité při svatebním procesí, byly tedy spíš pochodně - vydávaly víc světla, než "nádobkové" lampy. Byla to kratší tyč, obalená na vrchním konci hadry nebo jiným absorpčním materiálem. Tento "mop" plnil úlohu knotu - polil se olejem a olej se do něj vsákl. Pak se "mop" zapálil - a ono to svítilo. Když olej dohoříval, "mop" se znova polil olejem, který se do něho vsákl - z té nádobky, kterou si vzaly moudré panny s sebou.

b. Jak mohly pošetilým družičkám lampy "hasnout," když olej neměly? Zřejmě zapálily tu pochodeň a ona chvilku hořela na olej, kterým byla ještě nasáklá od minulého použití. Nebylo ale čím olej dolít, a tak jim vyhasly. Jak jinak by bylo možné, že všem pěti (pošetilým) družičkám vyhasly najednou?

Někteří si myslí, že "olej v lampě" ty pošetilé panny (družičky) měly, ale neměly olej navíc - nebyly připraveny na "dlouhý běh." NEBYLY PŘIPRAVENY NA NEČEKANÉ KOMPLIKACE NEBO ZDRŽENÍ.

Ježíš ale řekl, že "ty pošetilé měly lampy, ale ŽÁDNÝ OLEJ" a toho se držím. Ne, že by neměly EXTRA olej [slovo "extra" není v původním textu], Ježíš řekl, že neměly ŽÁDNÝ olej. Lampy pak hořely jen na ten olej, kterým byla pochodeň nasáklá, a brzy zhasly, protože družičky neměly ŽÁDNÝ olej, kterým by savý materiál pochodně polily, aby hořely dál. Proto zhasly všem najednou.

5. Koho měl Ježíš na mysli těmi družičkami?
1. Z Bible víme, že církev je Kristova nevěsta, ne "družičky" pozvané na svatbu.
2. KONTEXT JE DRUHÝ PŘÍCHOD, NE VYTRŽENÍ! Družičky jen symbolizují dvě skupiny lidí - na pohled vypadají stejně, ale Bůh je vidí velice rozdílně. Tak rozdílně, že jedny pustí do nebe a druhé ne!

Pokud bych chtěl "dolovat hlouběji," musím mít na paměti, že DRUHÝ PŘÍCHOD KRISTA je období zhruba sedmi let, ne jediný den. Začíná vytržením církve (jeho neviditelný příchod), pak Antikristus podepíše sedmiletou smlouvu s Izraelem a tím začne velké soužení. Na konci sedmi let velkého soužení přijde Kristus VIDITELNĚ na zem - se svými anděli a OSLAVENOU církví. Tím toto období druhého příchodu Krista končí - a dojde k rozdělení "ovcí a koz" - Mt 25:31-46.

Kdo jsou tedy ti, kteří jsou pozváni na svatbu Beránkovu? Přátelé, ne nevěsta. Nevěsta není na svatbu pozvaná, té ta svatba patří. V tomto kontextu se primárně jedná o "svaté z velkého soužení," ne o církev. Ti praví vejdou do Tisíciletého království, ti falešní budou spočítáni s "kozami." (Mt 25:31-46).


6. Píseň Písní:

A: Je 5. kapitola Písně Písní o tom, že církev bude částečně vytržena a ta nevytržená polovina bude procházet Velkým soužením? - Protože prý na základě nemoudrých družiček v Mt 25:1-13 (tento komentář) podle některých učitelů část církve nebude vytržena?

B: Představuje Šalamoun v Písni písní Krista, a jeho nevěsta (žena), církev?

Nemůžu si pomoci, ale vidět v Písni k. 5. částečné vytržení církve a pronásledování "církve" Antikristem vyžaduje značnou míru bujné fantazie. Osobně se raději řídím střízlivou radou Chucka Smithse:

"No, já ale nepatřím k těm, kteří se pouští do mystických, alegorických aplikací Písma."

Raději se budu "držet při zemi" a vidět vytržení tam, kde se o něm píše (například 1 Tes 4:13-18) a nebudu ho hledat tam, kde není.



B: HERMENEUTIKA - jaké principy mohu odvodit pro dnešní dobu?

NEMLUVÍ SE ZDE O KRISTOVĚ NEVĚSTĚ (církvi), ale o družičkách. Tudíž, ačkoliv se PRINCIP dotýká i církve, družičky nejsou církev. Jsou to prostě družičky - "detaily, coby stavební bloky tohoto podobenství."
V konkrétním případě se exegeticky jedná o "přátele ženicha," tj. svaté z velkého soužení - Zj 7:14.

"…Nesmíme dávat na obraz církve coby nevěsty přílišný důraz, neboť mnoho z této pravdy nebylo zjeveno až do služby apoštola Pavla (Ef 5:22)."
(The Bible Exposition Commentary).

Nehledejme tedy princip v družičkách, ale v hlavní pointě celého podobenství:

Pointa podobenství: 13Proto bděte, vždyť neznáte den ani hodinu, v kterou Syn Člověka přichází."

PROČ MÁME BÝT BDĚLÍ? PROTOŽE Z BDĚLOSTI PRAMENÍ CHOVÁNÍ, KTERÉ JE DŮKAZEM SPÁSY.
KDO NENÍ BDĚLÝ, JE JAKO TEN ZLÝ SLUŽEBNÍK V PŘEDCHOZÍM PODOBENSTVÍ - Mt 24:45-51 - zde.

1. Na příkladu družiček a svatební hostiny nám Ježíš ukazuje:
a. Přijde nečekaně.
b. Někteří lidé budou na Jeho příchod připraveni, jiní nebudou.
c. Ti připravení budou vzati do nebeského království, jako šly družičky s ženichem na svatbu.
d. Ti nepřipravení NEBUDOU VPUŠTĚNI do nebeského království! Jako pošetilé družičky
nebyly vpuštěny na svatbu.
e. Když Ježíš někomu řekne, "neznám vás," to znamená, že Ježíši nepatří! To znamená, že
není spasený! Viz Mt 7:21-27.

Připravené družičky tedy symbolizují spasené lidi, a nepřipravené symbolizují lidi, kteří VYPADALI JAKO SPASENÍ, ALE NEBYLI!

Tento princip můžeme aplikovat jak na "svaté z velkého soužení," tak i na církev.


© 2018 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.










..

 


Píseň písní - částečné vytržení?

22. january 2018 at 15:37 | Milan

Píseň písní - částečné vytržení?

Citované Písmo podle NKJV, B-21, Complete Jewish Bible (CJB), Bible Kralická (BK) a Textus Receptus, pokud neuvedeno jinak.



Dvě všetečné otázky:

A: Je 5. kapitola Šalamounovy Písně písní o tom, že církev bude částečně vytržena a ta nevytržená polovina bude procházet Velkým soužením - protože prý na základě nemoudrých družiček v Mt 25:1-13 - podle některých učitelů - část církve nebude vytržena?

B: Představuje Šalamoun v Písni písní Krista, a jeho nevěsta (a později žena), církev?


CELKOVÝ OBRAZ TÉTO "PUCLE:"

K odpovědi na tyto otázky nám dopomůže PRAKTICKÉ prohlášení osvědčeného veterána VYVÁŽENÝCH Biblických výkladů, Chucka Smithse:

"John Gill, jeden ze slavných puritánských kazatelů, kázal svému sboru STO DVACET DVA kázání z Písně písní… . Bernard z Clairvauxu kázal ŠEDESÁT DVA kázání svému sboru jen z první kapitoly této knihy. Takže - tato kniha je plná obraznosti a mnoha možných alegorických aplikací.
Já ale nepatřím k těm, kteří se pouští do mystických, alegorických aplikací Písma. I když tady vidím mnoho krásných alegorií, a klidně si ten text můžete vzít a alegorizovat ho, to však není metodou mé služby - vzít text a hledat v něm alegorie…

Já bych k tomu dodal, že Chuck se řídil osvědčeným principem studia Písma - 1. Exegeze (o co tenkrát KONKRÉTNĚ šlo) - 2. Hermeneutika (jaké duchovní principy, pokud nějaké, z toho můžeme ROZUMNĚ odvodit - tj. V KONTEXTU pasáže, či v širším kontextu Písma) - 3. Aplikace - jak ty duchovní principy, pokud nějaké, můžeme uvést do praktického života křesťana. Viz Jak studovat Bibli - zde.

Ti, kteří se pustí do bezbřehých alegorizací Písně písní si nakonec navzájem odporují, a to mě samotného od bezbřehé alegorizace odrazuje.


Proslulý kazatel Vernon McGee:

Co Píseň písní sděluje: Je to báseň, utvořená z parabol. Problém nespočívá v inspiraci tohoto díla, ale v jeho výkladu. Jsou dokonce ti, kteří si myslí, že by tato Píseň neměla být v Bibli. Ale vzhledem k tomu, že je součástí kánonu Písma, je to hluboká, ale zanedbávaná kniha Bible. Často se mladým kazatelům radí, aby se do ní nepouštěli, dokud nedozrají. Židé ji nazývali Nejsvětější Svatyní Písma. Origen a Jerome nám sdělují, že Židé nedovolili mladým mužům, aby ji četli, dokud nedosáhli věku třiceti let. Zajisté, každá křehká květina potřebuje šetrné zacházení… V této knize se nacházejí čtyři různé a důležité významy:

1. Poukazuje na slávu manželské lásky; prohlašuje posvátnost manželského vztahu a že manželství je Bohem daná instituce. Našim pozemským myslím hraničí na vulgárnosti, ale když ji porovnáme s jinou orientální poezií, je celkem jemná a neobsahuje extravagantní pojmy, které jsou charakteristické pro orientální (například Perskou) poezii. Židé učili, že poukazuje na srdce spokojeného manžela a oddané ženy.

2. Poukazuje na lásku Jehovy k Izraeli. Proroci mluvili o Izraeli jako ženě Jehovy.

Tyto dva výklady byly používány znalci Písma a rabíny Izraele a byly přijaty církví. Nicméně, existují dva další výklady:

3. Obraz Krista a církve. Církev je Kristova nevěsta - což je známé z Písma (2 Korintským 11:2; Efeským 5:27; Zjevení 21).

4. Společenství Krista a jednotlivého věřícího. Jde o společenství duše s Kristem.

"Šalamounova Píseň testuje duchovní kondici čtenáře."

Potud slova slavného kazatele Vernona McGee. To jsou jeho slova. I když je tu moudrost, která je pro naše studium užitečná, já bych byl opatrný v tom, jak daleko můžu jít s tou alegorizací v bodech 2, 3 a 4. Kdo alegorizuje za hranici KONTEXTU, ten může skončit s JAKOUKOLIV teologií, čili se špatnou, nebiblickou teologií.

Po studiu půl tuctu dalších světoznámých Biblických učenců bych mohl udělat následující závěr:

Píseň písní je bohatá na alegorii. Tak bohatá, že testuje/napíná/odhaluje duchovní kondici těch, kteří ji studují. Dobrá duchovní kondice NESPOČÍVÁ v nejbujnější fantazii nejdivočejších alegorií, ale v umění najít rovnováhu v tom, jak daleko v těch alegoriích zajít, a kam už raději ne.

Pro mě osobně - tato mistrná Píseň V PRVNÍ ŘADĚ neoslavuje až tak vztah Boha s Izraelem, ani vztah Krista s církví, ale prostě a jednoduše oslavuje LÁSKU (Exegeze). Píseň Písní je kniha o lásce - včetně problémů s tím spojených. Je to realistická píseň o lásce. Je to PÍSEŇ (poezie), napsaná králem Šalamounem - ne doslovný, historický záznam Šalamounova milostného života! Jak tu lásku, zde popsanou, dál rozvedeme a alegorizujeme (Hermeneutika), je na naší fantazii, a proto je dobré vyhranit té fantazii rozumné meze. Jak? Řídit se kontextem, do kterého jsou ty alegorie zasazeny, viz níže.

Starozákonní Židé Šalamounovu Píseň VZTAHOVAČNĚ aplikovali na vztah Boha s národem Izrael.
Církev Šalamounovu Píseň VZTAHOVAČNĚ aplikuje na vztah Krista s církví.
Může to být, v rozumné míře - ohledně určitých DUCHOVNÍCH principů (Hermeneutika). Ale netlačil bych to moc daleko, protože nemůžeme ignorovat problémy s alegorizací bez KONTEXTU (okolností), například:

1: Když jsem byl v Kristu krátce, tak jsem z učení v církvích pochopil, že Šalamoun byl "Pan někdo" - nejmoudřejší a nejbohatší muž své doby. JENŽE. Z nějakých důvodů jsem už nikde neslyšel o tom, že se to zvrtlo! Šalamoun dost trpěl materialismem, posedlostí se ženami (měl 700 žen a 300 konkubín - 1 Král 11:3), a ty POHANSKÉ ženy ho stáhly do modlářství. To se Bohu tak nelíbilo, že na Šalamouna poslal jeho nepřátele. Matka Šalamounova následníka Rehoboama byla pohanka - (Náma z Ammonu - 1 Kr 14:21, 2 Let12:13). Šalamoun hrubě porušoval duchovní princip, který byl dán už tenkrát a nám ho apoštol Pavel shrnul v 2 Kor 6:14-18: …nespřahejte se nerovnoměrně s nevěřícími…. Bylo vidět, že díky vlivu své pohanské matky, Rehoboam už nebyl ze stejného těsta, jako jeho dědeček, král David. Sotva se ujal vlády, nemoudře způsobil rozdělení svého království!
Se Šalamounem je varovně spojeno i nechvalně známé číslo 666 - 2. Letopisům 9:13. Navzdory své nebývalé moudrosti, Šalamoun nedoběhl dobře. Ta moudrost totiž fungovala jen potud, pokud Šalamoun kráčel s Hospodinem.
Šalamoun tudíž není až tak dobrý vzor ani Starozákonního Jehovy, ani Novozákonního Krista.

2. Píseň Písní je nejlepší z těch 1005-ti, co Šalamoun napsal, je krásná, a není tu falešná pieta, která by z pozemské lásky dezinfikovala sex. Jedná se zde o slasti a strasti pozemské lásky mezi mužem a ženou - a tak to Šalamoun myslel. Jím použité alegorie jsou zamýšlené k popsání konkrétní lásky. A pro mě by to tak mělo zůstat - původní záměr autora. Z Písně písní můžeme odvodit určité duchovní principy, pokud to tak chceme - ale zároveň není vůbec nic špatného na tom, nechat tu Píseň být tím, čím je - oslavou LÁSKY A SEXU MEZI MUŽEM A ŽENOU - v manželství. Na tom není nic malého ani špatného.

3. "…Nesmíme dávat na obraz církve coby nevěsty přílišný důraz, neboť mnoho z této pravdy nebylo zjeveno až do služby apoštola Pavla (2 Kor 11:2; Ef 5:23)."(The Bible Exposition Commentary).
[… a především až do Janova sepsání Zjevení, pozn. autora. ]

Chtěl bych věřit tomu, že Šalamoun tuto Píseň napsal - a možná i prožil, když ještě moudře kráčel s Hospodinem. Fakt, že Píseň byla zařazená do Bohem inspirovaného Písma, o tom svědčí.

Abychom našli VYVÁŽENOU odpověď na výše uvedené dvě otázky, nejprve jsme si zafixovali CELKOVÝ POHLED NA TUTO PUCLI. Teď se zaměříme na krátký, konkrétnější komentář na dotyčné verše v pasáži Píseň 5:1-8:

Stručný komentář na první část 5. kapitoly Písně písní:
Úmyslně nepoužívám pojmy "Šulamita a Šalamoun," protože i to je předmětem výkladu, ne samotná Exegeze.

5:1, NKJ: Přišel jsem do své zahrady, má sestro, má ženo;
posbíral jsem myrhu s mými kořeními;
Jedl jsem svou plástev s mým medem;
Pil jsem své víno s mým mlékem…

Tento verš patří ke 4. kapitole, kde je podle některýc komentátorů popsána svatba a zde pravděpodobně svatební noc! 5:1 je prý alegorický, poetický způsob popsání sexu při svatební noci! (Podle mého komentáře níže je možné, že ke svatební noci došlo už dříve, ale podstatné není, kdy došlo ke svatební noci, ale ŽE DOŠLO K SEXUÁLNÍMU SPOJENÍ - což jednoznačně napovídá, že se jednalo o manželský vztah. V té době by byli za nemanželský sex ukamenováni).
Napovídá tomu kontext 4. kapitoly i jiných veršů a v tomto kontextu musíme tento verš chápat. Např. 4:16, NKJ…. ať můj milý přijde do své zahrady a jí chutné ovoce, které mu patří.
Mluví se zde o zahradě? Ne, je to alegorie. Co ta alegorie znamená?. "Zahrada a chutné ovoce" je to, co muž najde ve své ženě při svatební noci! (A dalších nocích… :-).

A tak zdejší alegorii je nutné vykládat v kontextu lásky, dokonce MANŽELSKÉHO sexu. Méně zahalená alegorie nám napomáhá ve správném směru (alegorie lásky a sexu - v manželství) například zde:

Píseň 4:5-6, NKJ: 5Tvé dva prsy jsou JAKO dva koloušci,
dvojčata gazely, která se pasou mezi liliemi.
6Do svítání a dokud nezmizí stíny, půjdu svou cestou k hoře myrhy a ke kopci vonné směsi.

K jakému "kopci myrhy" chce Milovaný jít?
Píseň 1:13, NKJ: můj Milý je pro mě jako váček plný myrhy, který celou noc leží mezi mými prsy.
KONTEXT, LIDI, KONTEXT!

Jednoduše řečeno, všechny ty básnické obraty ALEGORICKY popisují pozemskou, úchvatnou lásku mezi mužem a ženou - včetně sexu, který V DOBRÉM MANŽELSTVÍ k tomu nezbytně patří.

Proto se někteří komentátoři ZALEKLI přímého výkladu (přeskočili Exegezi) a zašli do pouhých alegorií - protože si neuměli představit, že by v Bibli byla kniha O SEXU! Ale sex je Bohem dané koření manželského života. Sex v manželství je nejen legitimní, ale žádoucí:

1 Kor 7:3-5, NKJ: 3Ať manžel poskytne své manželce milostnou náklonnost, která jí náleží, a podobně, ať také žena stejně koná vůči svému muži. 4Žena nemá autoritu nad svým tělem, ale tu má manžel. A podobně, manžel nemá autoritu nad svým vlastním tělem, ale tu má žena. 5Neodpírejte se navzájem [v sexu] s výjimkou dočasného souhlasu, abyste se mohli oddat postu a modlitbě; a vraťte se opět k sobě [v sexu], aby vás satan nepokoušel, kvůli vašemu nedostatku sebe-ovládání.

Stručně řečeno - protože pro drtivou většinu lidí je velmi těžké udržet na uzdě své sexuální touhy, manžel s manželkou si nemají odpírat sex, aby nedali příležitost satanovi je pokoušet (k nevěře - ať už s jiným člověkem, nebo fantazírování nad pornem - Mt 5:27-28).

K verši 5:1 bych dodal, že ačkoliv může být legitimní považovat tento verš za vyvrcholení svatební noci, která je součást svatby, údajně popsané ve 4. kapitole, nemohu přehlédnout verše už na počátku Písně, které naznačují manželský svazek a sexuální soužití už v dřívějších pasážích:
1. Píseň 1:4, NKJ: …král mě přivedl do svých komnat…
2. Jak by Milovaná před svatbou věděla, že jeho postel je zelená… Píseň 1:16…
3. Píseň 2:4-6, NKJ: Přivedl mě do banketního domu,
a jeho prapor nade mnou je láska.
5Posilni mě koláčem rozinek, občerstvi mě jablky, neboť jsem nemocná láskou…
Rozinky té doby byly používány jako afrodiziak, rovněž určitý druh "jablek." Když se někdo v novomanželské vášni miluje celou noc, jak je v Písni naznačeno, takové posílení přišlo vhod.
6Jeho levá ruka je pod mou hlavou, a jeho pravá ruka mě objímá… Milostné obětí v leže.

Protože Píseň je umělecké dílo a ne historický záznam Šalamounova milostného života, je možné, že se autor nedržel chronologického průběhu vztahu, ale přeskakoval podle témat. Někteří komentátoři vidí svatbu a následnou svatební noc ve 4. kapitole, vrcholící veršem 5:1. Pokud však Píseň není chronologicky sestavená (od prvních milostných záchvěvů, přes svatbu, po "normální" manželský život po svatbě), je zcela možné, že ke svatbě došlo na začátku Písně, nebo dokonce před ní. To však není směrodatné. Směrodatné je, že převážná část alegorie pojednává o manželském svazku, ke kterému patří i zdravé sexuální soužití.

Ano, Píseň se nestydí zobrazit na plná ústa, byť za použití "slušňácké alegorie," krásu manželského soužití - včetně toho nejpikantnějšího koření - sexuálního soužití! Bůh lidem daroval sexuální slast jako dar, není na místě se za něj stydět. Boží podmínka je však jednoznačná - pouze v manželství mezi jedním mužem a jednou ženou.

Proč si Bůh nepřeje, aby si lidé "užívali sexu" mimo manželství?
Při sexuálním spojení se muž a žena DUCHOVNĚ stanou "jedním tělem" - Gen 2:24. Sex není jen o tělesné slasti, SEX JE TAKÉ DUCHOVNÍ ZÁLEŽITOST! Proto je ta slast tak intenzivní - probíhá nejen na tělesné úrovni, ale také na úrovni duchovní!

Když dojde ke spojení s jiným člověkem, to původní, duchovní "jedno tělo" se rozerve, a ty rozervané kusy jsou (duchovně) spojeny s tím "novým tělem." A když pak ten "králík" "přeskočí" zas na dalšího člověka, opět dojde k "rozervání" toho jednoho těla - DUCHOVNĚ. Ďábel chce, aby lidé tento proces opakovali tak dlouho, až z nich "duchovně" nic nezbude. Na povrchu mohou být krásní, ale stane se z nich prázdná slupka bez duše - my říkáme bez srdce. Člověk bez srdce nemá šanci být spasený, protože v sobě zabil svědomí, které ho vedlo k Bohu v pokání. "Bez pokání není spásy" - Lk 13:3, 5…
O to ďáblu jde - zabránit lidem, aby byli spasení!

Viz články:


Zpět k Písni, 5:1:

má sestro,
toto neznamená, že by byla jeho sestra.
Šalamoun ji nazývá "sestrou" pětkrát (4:9-10,12; 5:1-2), protože na dávném Středním východě se pojem "sestra" používal jako láskyplný název své ženy. (from Bible Knowledge Commentary/Old Testament Copyright © 1983, 2000 Cook Communications Ministries).

má ženo;
Některé překlady zní "má nevěsto." Zde však nejde pouze o "nevěstu" v době svatby. Podobně jako "má sestro," manžel používal tento láskyplný pojem i dávno po svatbě.

5:2-8, NKJ:
2Spím, ale mé srdce bdí: je to hlas mého milého - ťuká a praví: Otevři mi, sestro, má lásko, má holubice, má neposkvrněná: vždyť má hlava je plná rosy a mé lokny jsou plné kapek noci. 3Už jsem svlékla šaty, to si je mám znovu oblékat? Umyla jsem si nohy, jak bych si je mohla znova umazat? 4Můj milý prostrčil ruku podle zástrčky a mé srdce po něm zatoužilo. 5Vstala jsem, abych mu otevřela: a mé ruce kanuly myrhou, mé prsty sladce voněly myrhou, která smáčela kliku zámku. 6Otevřela jsem svému milému; ale můj milý už odešel a byl pryč. Mé srdce mu vyšlo vstříc, když ho slyšelo mluvit. A tak jsem ho hledala, ale nemohla jsem ho najít. Volala jsem ho, ale neodpověděl mi. 7Strážní, kteří obcházeli městem, mě našli. Udeřili mě, zranili mě, ti hlídači hradeb mi sebrali šátek. 8Pravím vám, dcery Jeruzalémské, pokud najdete mého milého, povězte mu, že jsem nemocná láskou!

"Milá" spí, a zdá se jí SEN. Je to sen, ale na něco poukazuje. Odmítla svého Milého, když za ní přišel. Nevíme, jestli přišel pozdě, vypadá to, že ho nečekala. Ale ty triviální výmluvy svědčí o chladu k němu.
Vše nasvědčuje tomu, že mezi veršem 5:1 a 5:2 uběhla nějaká doba, a teď tu máme typický manželský problém: Manžel: "Pojď si lehnout…" Žena: "Dej mi pokoj, bolí mě hlava…"

Otevři mi, sestro, má lásko, má holubice, má neposkvrněná:
Toto není nic, než láskyplné názvy jeho ženy.

I když láska Milé k Milému v tento moment ochladla, tak ale nevyhasla. Zkusme si to představit - otázka: byla zatím jeho jedinou, nebo už teď byla JEDNOU Z MNOHA jeho žen? To bych se jí nedivil. Nicméně, její láska nevyhasla: 4Můj milý prostrčil ruku podle zástrčky a mé srdce po něm zatoužilo.

mé ruce kanuly myrhou, mé prsty sladce voněly myrhou, která smáčela kliku zámku.
V té době bývalo zvykem, že když milý nenašel svou milou doma, tak po sobě zanechal svůj parfém, aby poznala, že tam byl.

6Otevřela jsem svému milému; ale můj milý už odešel a byl pryč. Mé srdce mu vyšlo vstříc, když ho slyšelo mluvit. A tak jsem ho hledala, ale nemohla jsem ho najít. Volala jsem ho, ale neodpověděl mi.

Po chvilce dělání drahot po něm zatoužila - ALE UŽ BYLO POZDĚ!
Ať už ke svému Milému ochladla, měla špatnou náladu nebo si ho chtěla drahotami "omotat kolem prstu," vůbec se jí to nevyplatilo. Není Biblické odmítat v manželství svého partnera.

Slyšel jsem argument, že tento verš prý koresponduje s Mt 25:11: Potom přišly také ty zbylé družičky a říkaly: 'Pane, Pane, otevři nám!'
Jenže na rozdíl od pošetilých družiček v Matoušovi 25, které nebyly vpuštěny na hostinu (údajně vytržení), zde je to obráceně - Milá nechtěla otevřít Milému! A pak ho nemohla najít, protože se zdráhala pustit ho dovnitř, a tak on odešel. Jiná situace! Není tedy možné, takhle spojovat Píseň 5:6 a Mt 25:11! To by nebyla Exegeze, ale Eisegeze - viz zde.

Můžeme zde pouze odvodit VŠEOBECNÝ Hermeneutický princip, že jako když se Milá zdráhala pustit Milého dovnitř, tak on odešel, a když pak po něm zatoužila, už tam nebyl - z toho plyne všeobecné varování lidem: když se budou zdráhat pustit Krista DOVNITŘ (svého života), tak ta příležitost "pustit Krista do svého života" jednou pomine. A dopadnou špatně. Tento varovný princip však neplatí pro znovuzrozené křesťany (pravou církev), nýbrž pro pokrytce (falešnou církev) a NEVĚŘÍCÍ - to je rozdíl.

Jinými slovy, Píseň 5:6 se nijak přímo nedotýká problematiky opravdové církve, kterou někteří učitelé CHTĚJÍ v Písni vidět za každou cenu.

7Strážní, kteří obcházeli městem, mě našli. Udeřili mě, zranili mě, ti hlídači hradeb mi sebrali šátek.
Nevíme, jestli ve spěchu vyběhla, jak vstala z postele - napůl neoblečená, ale strážní ji zřejmě měli za prostitutku - osamělá žena, toulající se nočním městem. "Milá" dělala drahoty, a ztratila ochranu svého "Milého."

Z nesprávného učení ve v. 6 (částečné vytržení křesťanů), pak vychází další nesprávné učení, že prý verš 7. koresponduje s pronásledováním nevytržených křesťanů Antikristem?!
Nevím, co takoví učitelé kouří nebo pijí, ale pro takhle bujnou fantazii to musí být dost silné. 😕
Asi zapomínají, že za šíření špatné teologie je Bůh bude přísně soudit. (Jak 3:1).

Ti "nevytržení křesťané" totiž nejsou církev, ale "svatí z velkého soužení" - Zj 7:14. Tam už církev, "Kristova nevěsta," nebude. Jedná se o jinou skupinu věřících, jako věřící z dob Mojžíšova zákona nejsou "Kristova nevěsta," ale "žena Jehovy."


8Pravím vám, dcery Jeruzalémské, pokud najdete mého milého, povězte mu, že jsem nemocná láskou!

V Písni 2:5 byla nemocná silnou přítomností lásky, teď ji bolí akutní absence její lásky. Její spící srdce se probudilo a prahne po jejím Milém…


ZÁVĚR:

Nemůžu si pomoci, ale vidět v Písni 5:6-7 částečné vytržení církve a pronásledování "nevytržených křesťanů" Antikristem vyžaduje značnou míru bujné fantazie. Osobně se raději řídím střízlivou radou Chucka Smithse:

No, já ale nepatřím k těm, kteří se pouští do mystických, alegorických aplikací Písma.

Raději se budu "držet při zemi" a vidět vytržení tam, kde se o něm píše (například 1 Tes 4:13-18) a nebudu ho hledat tam, kde není.

Po tomto rozboru nemohu použít Píseň 5:1-8 jako podpůrnou pasáž pro částečné vytržení církve, které ÚDAJNĚ popisuje Mt 25:1-13. S takhle bujnou fantazií, která se vymyká KONTEXTU pasáže, si pak s Biblí můžete dělat, co chcete - a nejspíš také minout to, co vám OPRAVDU sděluje.




© 2018 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.








..





Matouš 25:1-13: Proroctví - Olivetský Diskors, část 10b.

22. january 2018 at 15:29 | Milan

Matouš 25:1-13: Proroctví - Olivetský Diskors, část 10b.

PODOBENSTVÍ O 10 PANNÁCH, ČÁST 2.

Citované Písmo podle NKJV, B-21, Complete Jewish Bible (CJB), Bible Kralická (BK) a Textus Receptus, pokud neuvedeno jinak.



Matouš 25:1-13, NKJ:
" "1Tehdy bude nebeské království podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. 2Pět z nich bylo moudrých a pět pošetilých.3Ty pošetilé si s sebou vzaly lampy, ale žádný olej.
4Ty moudré si s lampami vzaly nádobky s olejem.5Ale když ženich dlouho nešel, začaly všechny podřimovat a usnuly.

6O půlnoci se strhl křik: 'Hle, ženich přichází! Jděte mu naproti!' 7Všechny panny tedy vstaly a připravily si lampy. 8A ty pošetilé řekly těm moudrým: 'Dejte nám trochu svého oleje, naše lampy hasnou.' 9Ty moudré jim ale odpověděly: 'Nebude ho dost pro nás všechny. Jděte si raději nakoupit k prodavačům.'

10A když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, šly s ním na svatbu; a zavřely se dveře. 11Potom přišly také ty zbylé družičky a říkaly: 'Pane, Pane, otevři nám!'

12Ale on jim odpověděl: 'ZAJISTÉ vám říkám, Já vás neznám.'
13Proto bděte, vždyť neznáte den ani hodinu, v kterou Syn Člověka přichází."


B: HERMENEUTIKA - pokračování:

2. "Olej" jako "symbol Svatého Ducha:"
Ve Starém Zákoně měl olej dvě různá použití: Exodus 25:6; 29:7, 21; 30:25, 31; 35:4-5,8, 28… 1 Sam 10:1, 16:13…
A. Olej k pomazání - rituál naznačující, že Bůh si pomazaného jedince vybral ke službě a že na něm bude SPOČÍVAT Svatý Duch - jako umocnění a vedení v té službě.
B. Olej do lamp - ke svícení.

Žalm 119:105: TVÉ SLOVO je lampou mým nohám a světlem na mé cestě.

V podobenství o 10 Pannách se nemluví o práci Svatého Ducha - tudíž "A." se neaplikuje. Nemusíme spekulovat, že když ty nemoudré panny "nějaký olej měly," ale neměly pouze "EXTRA" olej, tak že musely být spasené, protože údajně symbolicky i ony měly Svatého Ducha. Tohle je špatná exegeze a špatná hermeneutika. Viz jak studovat Bibli - zde.

Jak řekl Ježíš, a jak jsme si výše ukázali, tak ve skutečnosti NEMĚLY ŽÁDNÝ OLEJ a pokud bychom mohli "hermeneuticky" říci, že tudíž neměly Svatého Ducha, tak tedy nebyly spasené. To je důvod, proč nebyly vpuštěny do Božího království. Někteří to takhle vykládají, ale není to vhodné, protože v podobenství si ty pošetilé družičky nakonec olej koupily. Svatého Ducha si nikdo koupit nemůže, ani nemůžete být spasení POTOM, co se Ježíš vrátí. Doba milosti Jeho příchodem KONČÍ!

Mě spíš sedí následující:

1. Pointa je, že neměly, co bylo potřeba, aby mohly vstoupit do nebeského království - víru, moudrost a Boží bázeň, pramenící z Božího slova, vedoucí ke spáse, i když ta samozřejmě souvisí se znovuzrozením a obydlením Svatým Duchem.

2. Protože se mluví o lampách, aplikuje se "B" - olej ke svícení. Duchovně řečeno, co je člověku lampou a světlem na jeho DUCHOVNÍ pouti? BOŽÍ SLOVO - Žalm 110:105. Boží slovo dává moudrost. A moudrost je bázeň Boží! (Pří 9:10).

A tak bychom mohli aplikovat princip, že ty lajdácké, pošetilé družičky NEZNALY Boží slovo. Nebo ho znaly, ale neposlouchaly. Chyběla jim moudrost, chyběla jim Boží bázeň. Ať věřily, jak věřily, Bůh neodměnil jejich víru znovuzrozením. Ony sice v NĚCO věřily, ale špatně. NEBYLO TO PODLE BOŽÍ VŮLE - Mt 7:21!

Tato pasáž tudíž ukazuje, že olej do lampy je MOUDROST. Bible nás učí, "pokud někomu z nás chybí moudrost, ať on si poprosí Pána." A "Tvé slovo je lampou mým nohám a světlem na mé cestě." (Žalm 119:105). Pro nás je MOUDROST vyučována v Žalmu 111:10: "Bázeň Boží je počátek moudrosti a dobré porozumění mají všichni, kteří vykonávají jeho PŘIKÁZÁNÍ, jeho chvála trvá navždycky." Zdroj Zde.


Protože období "Druhého příchodu" začíná vytržením církve, stejný princip je tu pro svaté z velkého soužení i pro církev. Nejde až tak o to, kdo je družička, alejestli budete JAKO ty moudré družičky nebo JAKO ty pošetilé.

Ti moudří (praví) budou s Ženichem, těm nemoudrým (líným napodobitelům toho pravého) řekne, 'ZAJISTÉ vám říkám, Já vás neznám.' Ti nemoudří vejdou do velkého soužení. Nebyli vytrženi ne proto, že byli "druhořadí křesťané," ale proto, že nebyli spasení!


4. Námitka: "Neznám vás" - zde je použito řecké slovo "oída," ne "ginosko (znát)." "Oída" (plus zápor) prý může znamenat, "neviděl jsem vás" (protože jim nesvítily lampy).

Námitka k námitce :-):
a. Pokud ženich myslel, "neviděl jsem vás" (místo "neznám vás"), proč je stejně na tu hostinu nepustil?
b. Když je Ježíš Bůh, tj. vševědoucí, jak by mohl někoho "nevidět"?
c. NT: 1492 má totiž dvě formy: "Oída" = znal, rozuměl
"Eídon" = viděl, rozpoznal.
V Mt 25:12 je použito v řeckých textech (Textus Receptus i NA27) "oída" = znal, (plus zápor). Není použito "Eídon" = viděl, rozpoznal.

d. Oída - Slovník Mouncův: "považovat (někoho) s přízní.

e. "Oída" se v NT překládá (dle kontextu) těmito způsoby (Louw and Nida lexikon):
1. Znát/vědět, jak něco udělat; 2. Vzpomenout si, 3. Pochopit, 4. Uznat, respektovat.

"Oída" je často používáno ve verších, kde se překládá jako "znát, vědět."
Mt 25:13; Mt 12:25; Mt 6:8, 32; Mt 7:11… Těch veršů je mnoho…

Thayerův řecký lexikon: NT: 1492, oída:
znát, rozumět, rozpoznat, zakusit, poznat, vědět jak něco dělat, být někomu něco známo, poznat, uznat, vzpomenout si, prokazovat patřičnou úctu.

Kontext verše, či pasáže určuje, jaký význam slova "oída" máme použít.

V každé případě námitka, že "oída" (plus zápor) může znamenat "neviděl jsem vás," je chybná. Ve verších, kde se NT: 1492 překládá jako "vidět," je varianta NT: 1492 - eídon. V Mt 25:12 je však "oída" (plus zápor) = NEZNAL, NEZNÁM. Kontext sám logicky určuje smysl "neznám" a ne "neviděl."

Toto podobenství tudíž není o tom, který křesťan bude s církví vytržený a který bude muset projít velkým soužením!

5. POINTOU PODOBENSTVÍ JSOU TEDY DVA DRUHY LIDÍ - SPASENÍ A NESPASENÍ!

I když lidé chodí do církve, to neznamená, že jsou spasení! Spasení jsou jen ti, které Ježíš zná! Ne každý, kdo chodí do církve je znovuzrozený! (Jn 3:3; , Mt 13:24-30, 37-43 - pšenice a koukol; Sk 20:21).

Průšvih spočívá v tom, že ti, kteří chodí do církve a přitom nejsou spasení, většinou nepochopí, že spasení nejsou. Nechtějí to pochopit, protože podvědomě cítí, že by se museli Bohu poddat, a to se jim nechce. Tak si na křesťany jen hrají - až sami sebe přesvědčí, že křesťané jsou. Viz Nebezpečná hra.

Proto nás Ježíš tolik varoval, abychom byli bdělí. Abychom nebyli jako líný nebo zlý služebník. Proto apoštol Pavel psal: "Přezkoumávejte se, zdali jste ve víře. Otestujte se…" 2 Kor 13:5.

Spasení jsou ti, kteří Ježíše poslouchají (moudré družičky). Nespasení jsou ti, kteří Ježíše neposlouchají (pošetilé družičky). Mt 7:21-27, Lk 6:46-49…

Pravá víra se totiž projevuje tím, že je Bohu poslušná. Falešná víra je Bohu neposlušná - "přece si můžu dělat, co chci, ne?" To jsou slova svévolníka. Svévolník není Bohu poslušný - to je projev stavu jeho NESPASENÉ duše.

Lukáš 8:21, NKJ: Ale On jim odpověděl, "Má matka a Mí bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a konají ho.

Jan 8:31, NKJ: "Pokud přebýváte v Mém slově, jste vskutku Moji učedníci.

Jan 8:42-43, NKJ: 42Ježíš jim řekl, "Pokud by byl vaším otcem Bůh, tak byste Mě milovali, protože Já Jsem vyšel a přišel od Boha; Já Jsem nepřišel Sám od Sebe, ale On Mě poslal. 43Proč nerozumíte tomu, co říkám? Protože nejste schopni Mé slovo poslouchat.

Jan 8:51, NKJ: Zajisté vám říkám, pokud se někdo drží Mého slova, nikdy nespatří smrt." [Ježíš mluví o "druhé smrti" - oddělení duše od Boha v ohnivém jezeře - Zj 2:11, 20:6, 20:14; 21:8. První smrt je oddělení duše od těla = když naše tělo umře.]

Jan 14:23-24, PSP: Ježíš odpověděl a řekl mu: "Miluje-li mě kdo, bude bedliv mého slova a bude ho milovat můj Otec, i přijdeme k němu a zřídíme si při něm obydlí. 24Kdo mě nemiluje, není bedliv mých slov; a slovo, jež slyšíte, není mým, nýbrž Otcovo - toho, jenž mě poslal.

Jan 15:10, B-21: Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.

Jan 14:15, NKJ: "Pokud Mě milujete, dodržujte Má přikázání.

"Pošetilé družičky" křesťanství jen předstírají - a přitom samy sebe přesvědčily, že jsou křesťané, i když ve skutečnosti nejsou:

"Matouš 7:21-23, B-21: 21Ne každý, kdo mi říká 'Pane, Pane', vejde do nebeského království,ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. 22Mnozí mi v onen den řeknou: 'Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?' 23A tehdy jim jasně řeknu: 'Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!'

"Nemoudré družičky" jsou podobné druhé skupině lidí v podobenství o rozsévači - Lk 8:6, 13: …
6některá [semínka] padla na skálu, a jakmile vzklíčila, hned zase uvadla, protože neměla dostatek vláhy… 13Ti na skále jsou tedy ti, kteří když slyší, přijmou slovo s radostí, ale nemají žádný kořen a tak věří jen dočasně a v době zkoušek odpadnou.


C: APLIKACE: Jak mohu ty (hermeneutické) principy aplikovat v praxi?

1. Nenechme se ovlivnit příkladem vlažných, lajdáckých křesťanů, jako se ty moudré družičky nenechaly ovlivnit těmi lajdáckými. Kdyby se s nimi rozdělily o svůj olej, všech deset pochodní by sice chvíli svítilo, ale olej ke svícení by nevystačil až do konce procesí - a byl by trapas. Lepší pět pochodní až do konce než deset jen na půl cesty!

2. Zkoumejme se, testujme se, jestli jsme opravdu ve víře - tj. ve víře spasitelné - 2 Kor 13:5, NKJ: "Přezkoumávejte se, jestli jste ve víře. Otestujte se. Cožpak nevíte, že Ježíš Kristus je ve vás? - ledaže byste byli nelegitimní.

3. Jak být "ve víře?" "Pokáním k Bohu a vírou v Ježíše Krista" Sk 20:21.
Lk 13:3, 5, NKJ: "…pokud nebudete činit pokání, všichni také tak zahynete."
Bez pokání není opravdové spásy, protože pokání je důkaz, že to s tou spásou myslím vážně! Dnes je mnoho lidí, kteří "uvěřili," ale žijí dál ve svých hříších, jako by se nechumelilo. Nečinili pokání od své pýchy pomluv, přejídání, opíjení, drog, porna, nevěry, závisti, sprosté mluvy….

Bez pokání člověk není spasený, protože je Bohu nadále NEPOSLUŠNÝ!



4. Buďme bdělí a žijme životem v pokání. Pokání není, že jste jednoho dne litovali vašich hříchů. Pokání znamená odvrátit se od nich - a už se k nim nevracet.

Pří 28:13: Kdo zatlouká své hříchy, nebude prospívat, ale kdo je vyzná a opustí je, dostane milost.

Matouš 25:12, Barnes' Notes: [Neznám vás]. "Nebyly jste ve společnosti těch, kteří mě vedli [v procesí] na svatební hostinu, a já vás neznám. Toto se aplikuje na falešné křesťany, kteří jenom vyznávají náboženství, ale ne opravdovou pietu. Znamená to neznám vás nebo NEUZNÁVÁM vás jako Křesťany. Neschvaluji vás, nenacházím ve vás potěšení, nejste moji přátelé. Slovo "znát" se často používá ve smyslu schválení, milování, uznání opravdových přátel a následovníků. Viz Mt 7:23, Žalm 1:6; 2 Tim 2:19; 1 Tess 5:12."


Mt 7:21, NKJ: Ne každý, kdo mi říká, Pane, Pane, vejde v království nebeské, ale jen ten, KDO KONÁ VŮLI OTCE V NEBESÍCH.

1. Janův 2:17, NKJ: A svět pomíjí i se svými touhami, ale ten, kdo koná vůli Boží, trvá na věky.

Těch pět nemoudrých družiček nekonalo vůli Otce - On nás skrze Písmo nabádá: Bděte! Buďte připraveni! Ale ony nebyly. Zatímco všechny panny usnuly, těch pět moudrých ale bylo bdělých v tom smyslu, že měly vše připravené. Ty nemoudré - pošetilé, spoléhaly, že si to připraví později. Ale když přišel ženich a jim pochodně nehořely, tak bylo pozdě!

Toto podobenství není jediné - předchází mu a následují další podobenství se stejným tématem - Bděte! Buďte připraveni! Konejte Otcovu vůli - neboť nevíte ve kterou hodinu Syn Člověka přichází….

Musíme si dávat velký pozor, abychom nevytrhávali Písmo ze svého kontextu a nepletli hrušky s jablky!


ZÁVĚR:

Ježíš jasně řekl, že ty pošetilé družičky si s sebou nepřinesly ŽÁDNÝ OLEJ. Pokud by jim olej "došel," bylo by těžké najít v tomto podobenství smysl.

Proč Ježíš nazval ty družičky bez oleje pošetilými? Chtěly posvítit na cestu svatebnímu procesí - byly kvůli tomu pozvané na svatbu - a přitom si nevzaly, co k tomu bylo nezbytné - nevzaly si s sebou ŽÁDNÝ olej (Mt. 25:3). "Jejich olej" byl jen ten zbytek z předchozího použití, nasáklý v té pochodni, kterou si přinesly. Pochodeň vzplanula - ale protože olej, kterým byla pochodeň nasáklá, rychle vyhořel, byla zase tma! To je pěkná hloupost. Nemoudrost. A takové ony byly. Přísloví má mnoho co říct o HLUPÁCÍCH. Tyto družičky byly hlupáci. Proto je Ježíš nazval pošetilými - lidé bez moudrosti. Viz Oběť hlupáků a oběť rozumných - zde.

"I kdybys hlupáka rozdrtil v hmoždíři na padrť, hloupost od něho neoddělíš." Pří 27:22.

Podobně je to s lidmi, kterým došel benzin a NEPOUČILI SE. A zase jim došel benzin. Jednou mi v Americe volal jeden známý, jestli bych pro něho zajel - že mu došel benzin - ale už se to stalo potřetí, během jednoho roku. Hlupák. Nepoučitelný.

Rozdíl mezi pěti moudrými pannami (svatebními družičkami) a pěti pošetilými je SPÁSA. Není možné, aby těch pět pošetilých bylo nejprve spasených, a pak by jim spása "došla." Ony nikdy spásu neměly. Byly lampy prázdné - Lk 8:6, 13. Vypadaly užitečně, slíbily vydávat světlo, ale nikdy ho nevydaly.

Kdyby chtěl autor napsat, že neměly "extra" olej, tak by to napsal. V původním textu však slovo "extra" není - a je k tomu dobrý důvod. Nesnažme se tento příběh "vylepšit" na "happy end" pro každého.

"Happy end" je pro ty, kteří hledají a konají Boží vůli (Mt 7:21). Pro lajdáky, kteří si dělají, co chtějí, a hážou se na krk druhým, aby nesli jejich břemeno, pro ty bohužel není "happy end," ale hrozné zatracení. Toto varování by mělo falešné křesťany probudit z letargie. O tom jsou tato Ježíšova podobenství na konci Olivetského diskorzu - zde.

Princip je v rozdílu - konkrétně kdo svítil a kdo sice měl v úmyslu svítit, ale nesvítil. Je to o "věřících" - kdo opravdu lidem svítí světlem pravdy a vede je ke Kristu a kdo jenom říká, že svítí, ale ve skutečnosti lidi vede ve tmě na scestí! "Svítit lidem" na cestu ke Spasiteli je totiž úkol každého věřícího. A kdo ten úkol neplní, ten je Bohu neposlušný. Nejspíš proto, že mu nepatří. 'ZAJISTÉ vám říkám, Já vás neznám.' Mt 25:12.

Nesnažme se VYLEPŠIT tyto ničemné družičky. Byly pověřeny úkolem svítit svatebnímu procesí na cestu - a ony to LEHKOVÁŽNĚ zpackaly. Musely vědět, že pokud nebudou polévat pochodně olejem, že nebudou svítit. Ale možná "plánovaly" způsobem mnohých dnešních lidí: "ONO TO ŇÁK DOPADNE." (Podobně jako ti lidé, když vidí, že mají téměř prázdnou nádrž, a říkají si: "snad mi ten benzin ještě vydrží… Ono to ňák dopadne" ).

Kdo nevezme iniciativu do svých rukou a je LÍNÝ dělat, co je rozumné, můžete se vsadit, že ďábel zařídí, aby to "ňák dopadlo" - tak, jak to chce on - abyste skončili v pekle spolu s ním.

Nespasení, kteří předstírají že jsou křesťané, se totiž nemění - nemají Svatého Ducha, který normálně pracuje ve spasených lidech, aby je (postupně) přeměňoval k podobě Ježíše (2 Kor 3:18; Řím 8:29, 13:14, 1 Cor 15:49, 1 Jn 3:2). Tyto lajdácké družičky do podoby Ježíše přeměňovány nebyly, protože Ježíš není lajdák jako ony!

"Strom se pozná podle ovoce" Mt 12:33.

To je důvod, proč můžeme usuzovat, že ty pošetilé družičky nebyly spasené. Chtěly být JAKO křesťané, ale nechtěly udělat, co je potřeba, aby se mohly stát OPRAVDOVÝMI křesťany.


Spolu s jinými podobenstvími, toto podobenství učí:

1. Druhý příchod Krista je nečekaný. (Viz Matouš 24:37- 41, 43, 50; 25:5-6). Kromě jiného, Ježíšův příchod je nečekaný, protože už uteklo tolik času.

Nikdo neví den ani hodinu Pánova příchodu: Mt 25:13, 24:26, 42-44, 50.

2. Pánův příchod rozliší jednu skupinu lidí od druhých! (Mt 24:37-41, 25:1-12, 31-46). Jedna skupina vstoupí s Pánem do Království a bude si užívat společenství s Ním. Druhá skupina je vyřazena a uvržena do místa věčných muk.

3. Až do druhého příchodu Krista nemusí být zjevné, kdo je věřící a kdo ve skutečnosti není - kdo vstoupí do nebeského království a kdo bude odsouzen do pekla.
Duchovní stav člověka bude plně odhalen teprve při druhém příchodu Krista. Ježíš v evangeliích několikrát zmínil, že až přijde, dojde k jistým překvapením (kdo vstoupí do Království a kdo ne).

4. Ti, kterým dojde benzin (nebo se neobtěžují vzít si s sebou do lamp olej), jsou lidé, kteří nehledí na varování Božího slova a na pozvání ke spáse "pokáním k Bohu a vírou v Ježíše Krista" (Sk 20:21). Jak být spasený - zde.

Ti, kteří si nekoupí benzin VČAS nebo si nepřinesou olej pro pochodně, oddalují, co je nezbytné až na poslední chvíli. Nechají se nachytat na falešnou důvěru, že ZATÍM je všechno OK. Motor si spokojeně vrčí, zatím "neškytá," auto jede…

Ale Ježíš řekl, že přijde, když to nečekáme (Mt 24:44). Zřejmě Pán přijde (vytržení), když se celkem nic neobvyklého (ZATÍM) nebude dít. Podobně jako v době Noéma (Lk 17:26-30). Nenechme se nachytat na falešný POCIT bezpečí. On může přijít, když si budeme myslet, že se nám docela daří.

5. Ti, kterým dojde benzin (nebo nemají olej) si domýšlí, že budou mít ještě dost času koupit si ho později.
Vidí ručičku téměř na nule. Svítí červená kontrolka… A oni si NAMLOUVAJÍ, že na řešení prázdné nádrže mají plno času. Jedou podle benzinové pumpy a oni si říkají, "no brzy bude další, POTOM už natankuji. Teď se s tím nechci zdržovat…" Tento falešný pocit pohody dostal mnoho lidí do maléru.

6. Podobně si dejme pozor, abychom nepatřili mezi lidi, kteří ignorují Boží varování, ignorují usvědčování Svatého Ducha, zatvrzují si srdce hříchem, říkají si, Ježíš ještě nepřijde…. A najednou jsou buď mrtví nebo Ježíš je tu. A už je pozdě!

7. V dnešní církvi je mnoho lidí, kteří si myslí, že "svítí," a přitom vedou lidi do tmy falešných učení a bezbožných praktik. Proto se přezkoumávejme, jestli jsme ve víře - podle Bilble… abychom POZDĚ neshledali, že se ve skutečnosti nekvalifikujeme - 2 Kor 13:5.



© 2018 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.











..

Nebylo pro Něho místo!

24. december 2017 at 0:14 | Milan |  Pro širší veřejnost

NEBYLO PRO NĚHO MÍSTO!

Lukáš 2:7, B-21: .... Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo...

Lukáš 2:1-7, B-21, NKJ: V těch dnech vydal César Augustus nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu. 2K tomu sčítání poprvé došlo, když byl Quirinius správcem Sýrie. 3Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města původu. 4I Josef z Galileje se vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova, zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova), 5aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná. 6Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu 7a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo.

Bůh navštívil zem, ale nenašlo se pro Něho místo! Bůh navštívil své stvoření, své milované, ale nenašlo se pro Něho místo! Nikdo Ho nečekal. V celé zemi ho nikdo nečekal!

Žádný sedmihvězdičkový hotel (opulence Arabských emirátů dala zrod sedmihvězdičkovým hotelům), žádná špičková nemocnice pro porod Božího syna - jediné, co svět nabídl, byla stáj. Žádné zdravotní sestry, žádný epidural na zmírnění porodních bolestí, žádná hygiena - jen Josef a Marie - ve stáji na slámě. Žádná kolíbka, žádná postýlka, žádné chrastítka, dupačky, carapatičky - jenom žlab vystlaný trochou slámy.

Co se asi honilo Josefovi a Marii hlavou? "Bože, kde je ta špičková porodnice, pohodlí, pocta... Přece se nenarodíš tady v tom chlévu?" Jak tenkrát, tak i dnes, přestože Bůh může dělat zázraky a někdy je opravdu dělá, VĚTŠINOU nechává věcem přirozený průběh.

Důvodem, proč byl hostinec natřískaný, pravděpodobně bylo, že probíhala Židovská slavnost, kdy do Jeruzaléma přijeli Židé z celého světa. Učenci si myslí, že to byla podzimní Slavnost Stánků. To se oslavovalo "být s Bohem." Proroctví Immanuel, Bůh s námi... (Mt 1:23) tomu napovídá. A jak lidé oslavovali slavnost "být s Bohem," tak jim uniklo, že Bůh přišel mezi ně. Není to pro nás, hříšné lidi, typické?

Stvořitel Světa, Král králů a Pán pánů (Zj 19:16) se narodil ve stáji a byl položen do žlabu vystlaném slámou! Jaké to přivítání Božího syna, který nám přišel zachránit život! Divíme se, že se nedochoval SPOLEHLIVÝ datum, kdy se Ježíš narodil? Vždyť o to nikdo nestál! Jak pošetilé a typické pro nás lidi, že kvůli nepodstatným věcem nám utečou ty věci nejdůležitější! Ano, TRADIČNĚ se Ježíšovo narození slaví 25. prosince, ale realita poukazuje na období podzimu. Viz Sedm Starozákonních slavností zde.

Když měl do města zavítat král, nebo jím jen projet, město se na to pořádně připravovalo. Spravili díry v silnici, natřeli fasády domů, vyvěsili vlajky, zajistili vítající dav.... Ale pro Božího Syna, Krále králů, svět neměl čas ani místo.
Jak je to možné?

Kromě naší duchovní slepoty, způsobené lidskou hříšnou přirozeností, celý svět leží pod vlivem Zlého (1 Jan 5:19).
Když Adam a Eva zhřešili, ďábel si přivlastnil jejich Bohem-dané právo na "vlastnickou listinu k Zemi." I Ježíš řekl, že vládcem světa je ďábel - Jn 12:31, 14:30, 16:11. Proto lidé potřebují zachránit! Vládce světa je ďábel, který bere lidi do zajetí, aby konali JEHO vůli - 2 Timoteovi 2:26! Není divu, že vládce světa nechtěl, aby lidé věděli, že k nim přišel jejich Zachránce. Jak snadno se my, lidé, necháme ďáblem ošálit... A tak je to i dneska.

Například každé Vánoce zveme lidi na koledy, na Vánoční Bohoslužbu... Včera jsme měli v Doksech Vánoční oslavu - pozvali jsme mnoho lidí i dětí. Aby měli větší chuť přijít, tak jsme pozvali kouzelníka, kterého známe. No, a jak to dopadlo? Z dětí nepřišel nikdo a z dospělých dva - kromě lidí ze sboru. Ale Pán Bůh už předem věděl, že to takhle dopadne, tak zařídil, že kouzelník nakonec nemohl přijít a tím nám také ušetřil dost peněz. Cesty Boží jsou nevyzpytatelné.
Jádrem problému je pořád to samé - lidé se nechají ďáblem nachytat na jiné věci, aby jim v srdci nezbylo pro Krista místo!

Autor Židů nabádal křesťany: Žid 12:1: ... odhoďme i my každou přítěž i hřích, který nás tak snadno svazuje....
Ďábel využívá lidské hříšné přirozenosti, aby lidi držel ve svém zajetí - lstivě je manipuluje skrze pokušení a hřích.
Jak se můžou lidé ze zajetí ďábla vysvobodit? Sami to udělat nemůžou, proto musí přijmout Ježíšovo vykoupení. Můžeme udělat pro Boha místo (Jak 4:7-8). A smazat své hříchy tím jediným, co je smaže - Kristova svatá krev.

Jakub 4:7-10, NKJ: 7Proto se poddejte Bohu. Vzdorujte Ďáblu a on od vás uteče. 8Přibližte se k Bohu a On se přiblíží k vám. Očištěte své ruce, vy hříšníci, a posvěťte svá srdce, vy dvojsmyslníci. 9Lamentujte, truchlete a plačte! Ať se váš smích změní v truchlení a vaše radost ve smutek. 10Pokořte se před zraky Hospodina, a On vás pozdvihne.

Většina lidí to dnes Bohužel dělá obráceně - vzdorují Bohu a poddávají se svodům ďábla...

Když se Ježíš narodil, svět pro něj neměl místo, nikdo ho nečekal, ale přece jenom, byla jedna skupinka učenců - ne v Jeruzalémě, ale mezi pohany, na dálném východě, kteří se zajímali o narození Krále světa.
Bůh totiž v Bibli slíbil, že nikdy nezanechá lidi bez svědectví o sobě. U nás se jim nesprávně říká Tři králové. Bible ale neříká, kolik jich bylo, bylo jich možná víc, a nejspíš přijeli s větším a ozbrojeným doprovodem, který na nebezpečné cestě, plné lupičů, chránil jejich životy i cenné dary, které nesli novorozenému Králi králů.

Matouš 2:1-12, BK:
1 Když se pak narodil Ježíš v Betlémě Judově, za dnů Herodesa krále, aj, mudrci od východu slunce přijeli do Jeruzaléma,
2 Řkouce: Kde jest ten, kterýž se narodil Král Židovský? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a přijeli jsme klaněti se jemu.
3 To uslyšev Herodes král, zarmoutil se i všecken Jeruzalém s ním.
4 A svolav všecky přední kněží a učitele lidu, tázal se jich, kde by se Kristus měl naroditi.
5 Oni pak řekli jemu: V Betlémě Judově. Nebo tak jest psáno skrze proroka:
6 A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde Vývoda, kterýž pásti bude lid můj Izraelský.
7 Tedy Herodes tajně povolav mudrců, pilně se jich ptal, kterého by se jim času hvězda ukázala.
8 A když je propouštěl do Betléma, řekl: Jdouce, ptejte se pilně na to dítě, a když naleznete, zvěstujtež mi, ať i já přijda, pokloním se jemu.
9 Oni pak vyslyševše krále, jeli. A aj, hvězda, kterouž byli viděli na východu slunce, předcházela je, až i přišedši, stála nad domem, kdež bylo dítě.
10 A uzřevše hvězdu, zradovali se radostí velmi velikou.
11 I všedše do domu, nalezli dítě s Marijí matkou jeho, a padše, klaněli se jemu; a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato a kadidlo a mirru.
12 A od Boha napomenuti jsouce ve snách, aby se nenavraceli k Herodesovi, jinou cestou navrátili se do krajiny své.

TŘI DARY: ZLATO, KADIDLO, MYRHA: Zlato v úctě k jeho královskému titulu (Lk 1:32), kadidlo v úctě k jeho postavení nejvyššího kněze (Žd 3, 5, 9) a myrha v úctě k jeho oběti za hříchy lidstva (Jan 1:29).
Mágové totiž nejen věděli, že se narodil Židovský Mesiáš, ale že on svou krví vykoupí z hříchů každého, kdo o to stojí. Že není obyčejný král, ale Syn Boží, Svatý Král králů. Když se Ježíš narodil, mágové žili v Parthském království, které bylo rivalem Římského impéria. Jejich početný doprovod nejspíš budil podezření i úctu.

Jak se ti mágové dozvěděli o narození Ježíše Krista, Krále světa? Stovky let nazad, Jeruzalém byl zničen babylónským dobyvatelem Nabukadnezarem. Město i chrám byly vypáleny, hradby města zbořeny, a vyšší vrstvy Židů byly vzaty do zajetí v Babylónu - na převýchovu, aby sloužili babylónským králům. Mezi těmi zajatci byl i mladý princ Daniel, který se Boha Stvořitele nevzdal ani pod silnými tlaky pohanské převýchovy. Bůh Danielovi žehnal a učinil ho po císaři druhým nejmocnějším vládcem v celé babylónské říši. Tak se Daniel stal i vládcem nad prestižní a velice vlivnou kněžskou skupinou babylónských mágů.

Když Bůh Danielovi odhaloval proroctví o budoucnosti židovského národa i světa, Daniel je zapisoval a předával mágům, kteří uvěřili v Danielova Boha, Stvořitele. Mezi těmito proroctvími bylo i proroctví o narození židovského Mesiáše, zachránce nejen Židů, ale celého světa, Krále nejen Židů, ale celého světa.

Tito mágové si po Danielově smrti předávali poselství o přicházejícím Zachránci světa, z pokolení na pokolení, po dobu 500 let. A najednou, když mágové zkoumali oblohu, kterou podle svých zvyků studovali, uviděli novou hvězdu. Ne, že by objevili novou hvězdu, ale uviděli hvězdu, kterou Bůh dal jako znamení, které zvěstovalo, že se narodil očekávaný Mesiáš, Zachránce světa.

A tak Mágové sbalili a vydali se na dlouhou a nebezpečnou cestu, která trvala několik měsíců. Pro porovnání, když se Židé vraceli z Babylónu zpět do své vlasti pod vedením Ezry, cesta z Babylónu do Jeruzaléma jim trvala přes 3.5 měsíce (Ezra 7:9; 8:31).

Co je zarážející, že náboženští Židé si na rozdíl od pohanských mágů tyto informace o narození svého Mesiáše v srdcích neuchovali.

Nejen to, ale Bůh veřejně oznámil narození Jana Křtitele, který měl připravit lid pro Mesiáše křtem pokání - Lk 1. Janova Matka, Alžběta, byla příbuzná Marie, Ježíšovy matky. Vědělo se, že Jozef i Marie byli z rodu Davidova, atd. Jako potomek krále Davida, Josef měl sedět na trůnu v paláci, ne Idumejec Herodes. Ale jak víme, politika je svinstvo...

Bůh zázračným narozením upozornil na Alžbětu a jejího syna (Jana Křtitele) a tím nepřímo i na Marii, její příbuznou, u které Svatý Duch způsobil početí, když byla Alžběta v 6. měsíci. Určitě se o těch věcech šuškalo. Jeruzalémský stařec Simeon - Bůh mu zjevil, že nezemře, dokud jeho oči nespatří Mesiáše. Prorokyně Anna v Jeruzalémském chrámu též zřejmě Mesiáše očekávala. Vlastně lidé Mesiáše očekávali - Lk 2:38 - očekávali vykoupení. Bůh nenechal vedení židovského národa bez nápovědy... Ale nikdo není tak slepý, jako ten, kdo nechce vidět. Čekali Mesiáše podle svých tělesných představ, a že má Bůh jiný plán, je už nezajímalo. A když se Mesiáš, Spasitel světa, narodil, tak to celý svět, kromě mágů z Partského království, zaspal.

Jenže Bůh je milostivý, a tak spícímu světu oznámil tuto důležitou novinu. Poslal anděla, aby lidi na to upozornil. Ale v Boží moudrosti - poslal anděla do paláce ke králi? Ne, král Herodes Veliký byl zkorumpovaný bezbožník, který se záhy pokusil narozeného Krále králů zabít, aby nepřišel o svou moc.
Poslal Bůh anděla do chrámu, k nejvyššímu knězi? Nemohl - nejvyšší kněz byl zkorumpovaný - Jak Ježíš o 30 let později řekl, židovští duchovní vedoucí, místo aby udržovali Boží chrám jako dům modliteb pro všechny národy, tak z něj udělali doupě lupičů. (Mk11:17; Jer 7:11).

Jako Balám se kdysi zaprodal pro mrzký zisk (Neh 13:2, 2 Pet 2:15), náboženští vedoucí udělali z božího domu doupě lupičů, a nakonec Božího Syna dali zabít. Nepřipomíná vám to něco z dnešní doby? Kazatelé v televizi i ve sborech často předvádí své šou ne pro Boží záměry, ale aby z lidí vymámili peníze. Místo, aby ovečky vedli k Bohu, tak z nich dřou kůži. Totiž ne každý kazatel je Boží služebník a ne každý, kdo si říká křesťan, je Boží dítě. Ježíš nazval Izraelské duchovní učitele syny ďábla (Jn 8:44) a děti pekla (Mt 23:15). To je šokující, ale je to tak. Když je svět naruby, tak mnozí z těch, kdo říkají, že vedou lidi k Bohu, je vlastně vedou v ignoranci Božího slova za sebou do pekla!

Proto studujte Boží slovo, Bibli, abyste nebyli na milost a nemilost tomu, co Vám říká váš kazatel, protože on se může splést, a někteří neučí z Božího slova, ale ze svého vlastního rozumu. Bible je jediná kotva skutečné pravdy na rozbouřeném moři přeludů tohoto světa naruby. Jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí.

A protože Bůh nemohl oznámit narození Mesiáše ani vládnoucí moci, ani duchovní elitě, oznámil to těm nejprostším lidem - pastýřům. A to už je pro tu vládnoucí třídu opravdu potupné, když Bůh tak důležitou zprávu raději svěřil spodině spodiny - pastýřům.

Oni prý ti pastýři byli taková spodina, že ani neměli právo svědčit u soudu. A když někudy táhli pastýři, tak si lidé v okolních vesnicích zavírali drůbež a zvířata, aby jim náhodou něco "neodběhlo." Zdá se, že ti pastýři trpěli kleptománií. Když však vedle vládnoucí elity vypadali tito pastýři jako "svatí," tak začneme chápat hloubku a míru té obrovské korupce a zkaženosti ve vládnoucích vrstvách. No, že by se něco od té doby změnilo?

Lk 2:8-18, BK:
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.

Všimněme si jedné věci - ani potom lidé nepřišli pozdravit svého narozeného Zachránce a Krále králů. Lidé žasli, ale nejednali. - Asi tomu moc nevěřili. Tak je to dodneška. Lidé občas i žasnou, ale většinou moc nevěří.

Závěrem Vám dnes položím otázku. Vaše odpověď bude ta nejdůležitější odpověď ze všeho, co v životě řeknete, tak se nejprve moc dobře zamyslete.

To, že o Jeho narození nikdo nestál, nemění nic na skutečnosti, že člověk, pokud chce po smrti do nebe a ne do pekla, musí tam jít skrze prolitou svatou krev Ježíše Krista. Bez prolití krve (svaté) není odpuštění hříchů (Žid 9:22). Jediná svatá krev je krev Ježíše Krista, Božího syna, protože jediný On je svatý = bez hříchu. (Sk 4:12, List Židům).

A tak ta otázka pro Tebe, milý čtenáři, zní: ať jsi Křesťan nebo ne, co dnes uděláš s Ježíšem Nazaretským, Božím Synem? Máš pro Něho v srdci místo? Máš na Něj čas? Denně? Uděláš ho Pánem svého života, nebo ho strčíš do chléva? Dáš mu jako Králi králů, vykupiteli lidí, právoplatně první místo ve svém životě? Pokud mu dáš jen druhé, třetí nebo další místo, je to totiž to samé, jakoby jsi Krále králů (který se brzy vrací, aby tady nastolil pořádek), strčil do chléva - v tom se nepleť. Až budeš dnes večer usínat - rozhodni se - dáš Králi králů svůj život, aby vskutku byl ve Tvém životě na 1. místě, kterého jedině On je hoden? Dáš tyto Vánoce Bohu dar - sebe? Jiný dar on nechce, on chce jenom Tebe, tak jak jsi, a chce u Tebe být na 1. místě, protože On je toho hoden. Můžeš se mu dát hned teď! Nemusíš studovat náboženské spisy, nemusíš nejdřív "ke zpovědi..." Vyznej se Bohu přímo, on Tě slyší. Řekni to třeba takhle:

Bože na nebi, vyznávám Ti své hříchy a chci s nimi skoncovat. Zasloužím si za porušování Tvého Zákona smrt, ale přijímám vykoupení ze svých hříchů skrze krev Tvého Syna, Ježíše Krista. Pane Ježíši, zachraň mou duši od věčného zatracení v ohnivém jezeře (Zj 20:15). Zvu Tě do svého života na první místo. Děkuji Ti, že jsi za mě prolil svou krev, abys mi mohl dát věčný život. Amen.

Pokud jste to mysleli upřímně, pokud vám došlo, že "je cesta, která se zdá člověku správná, ale na konci je to cesta smrti," (Pří 16:25); pokud jste ochotni vyměnit "SVOU" cestu za tu cestu podle Boha, Bůh to bere na vědomí. On na to celý váš život čeká - a v momentě, kdy se mu "vzdáte," On vám dá to, co Adam s Evou v Edenu ztratili, když pojedli ze stromu poznání dobra a zla - viz Genesis 3 zde.

Když Adam s Evou zhřešili, duchovně zemřeli. Od té doby se všichni lidé rodí duchovně mrtví - a Bůh jim v Kristu i dnes nabízí duchovní ZNOVUZROZENÍ. Do nebe tudíž nepůjde každý, kdo chodí do kostela, ale ti, kterým Bůh daroval duchovní narození:
Jan 1:12-13, B-21: 12Ale těm, kteří ho přijali, dal právo být Božími dětmi - všem těm, kdo věří v jeho jméno.
13Takoví nejsou narozeni z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha.

Ti, kteří nejsou (uvnitř) narozeni duchovně, ti se do nebe nikdy nedostanou. Nejde to. A jediné místo, kde budou lidé, kteří odmítli Boží vykoupení, je Boží vězení, kterému říkáme peklo. Není to peklo z "Čerta a Káči," ale perfektní vězení, protože dokonalý Bůh dělá všechno dokonale. Spásu lidí na jedné straně, potrestání neposlušných na straně druhé. Perfektní vězení nikdy neskončí a utrpení je maximální. Bůh tak nechce, abyste tam skončili, že za vás nechal zemřít svého jediného milovaného Syna!

Ony ty dárky a dobré jídlo na Vánoce, a že se lidé k sobě chvíli chovají lépe, samy o sobě nejsou špatné, ale pokud z Vánoc vytlačí to hlavní, tak ďábel vyhrál. My se ženou jsme v posledních letech dost bojovali s tím, jestli máme Vánoce vůbec slavit, protože většina tradičních prvků Vánoc jsou původu pohanského, ne křesťanského a Kristus se ve skutečnosti nespíš narodil na podzim. Nakonec jsme se rozhodli nejít hlavou proti zdi a raději poukazovat lidem na to, proč potřebují Spasitele. Původní myšlenka Vánoc byla především o tom, že Bůh poslal lidem Zachránce, který se narodil, aby až vyroste, je mohl vykoupit z otroctví hříchu a zajetí ďábla - svou vlastní krví. A to vykoupení teď nabízí i Vám. Viz Záchrana člověka zde.

Hezké Vánoce,
Pastor Milan


© 2009, 2012, 2017 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.

Matouš 24:45-51: Proroctví - Olivetský Diskors, část 9.

11. december 2017 at 17:06 | Milan |  Hlubší studium

Matouš 24:45-51: Proroctví - Olivetský Diskors, část 9.

Citované Písmo podle NKJV, B-21, Complete Jewish Bible (CJB), Bible Kralická (BK) a Textus Receptus, pokud neuvedeno jinak.

Lukáš skončil svou verzi Olivetského diskorsu veršem 36 (k. 21), ale Matouš pokračuje z 24. kapitoly do 25. kapitoly podobenstvími, které se také týkají Ježíšova příchodu, která Lukáš neobsahuje.

Začátek Lk 21 popisuje, jak chudá vdova dala své dvě mince do chrámové pokladnice - Ježíš byl v chrámu a učil. Pak z chrámu odešel a na Olivetské hoře sdělil učedníkům tento Olivetský diskors - proroctví o zničení Jeruzaléma a Jeho druhém příchodu. Následující dny učil denně v chrámovém nádvoří.
Ježíš učil v chrámu pouhé 4 dny - ve 22:1 už budeme číst, jak ho chce náboženské vedení zabít - a že se blíží Svátek nekvašených chlebů, který začíná Hodem beránka - dnem, ve který Ježíš bude obětován jako Beránek Boží.)

Ve třech, tzv. synoptických evangeliích (Matouš, Marek a Lukáš - vypadají podobně, ale liší se v detailech, kterými se navzájem doplňují), Ježíš v Olivetském diskorsu (proroctví o Jeho druhém příchodu), uvádí celkem pět podobenství, která nás vyzývají k zodpovědnosti a připravenosti, protože nevíme, kdy se Ježíš vrátí.

Ježíš nás 5x varoval, v různých podobenstvích, že pokud nechceme mít extrémně veliký problém, tak musíme Ježíšovi sloužit věrně, a být připraveni - aby nás nenachytal spící, až se vrátí. Mnoho lidí toto varování dost podceňuje, tak se nad tím zamyslíme.

V Matoušovi to jsou ta podobenství o zodpovědnosti a připravenosti tři:
1. O věrném a zlém služebníku - Mt 24:45-51.
2. O deseti pannách - Mt 25:1-13.
3. O hřivnách - jak s nimi služebníci naložili - Mt 25:14-30.

V Markovi (13:33-37) je takové podobenství jedno: O člověku, který odešel na dalekou cestu a svěřil svou domácnost svým služebníkům. A ti si měli dávat pozor, aby až se pán vrátí, aby je nenachytal, že neposlechli jeho příkazy a domácnost zanedbávali.

V Lukášovi je též takové podobenství také jedno - 21:34-36 - abychom se nenechali unášet hodováním a starostmi tohoto života a promeškali šanci být spasení.

Celkem nám evangelia 5 x zdůrazňují, že máme být bdělí a věrní! Co myslíte, asi je to důležité, že.

Olivetský diskors v Mt 25 končí Soudem, kdy se Syn Člověka (Ježíš Kristus) vrátí na zem ve své slávě a vykoná soud - oddělí tzv. ovce od koz. A to je velmi závažné varování, protože do Božího království vstoupí jen ovce a ty kozy budou uvrženy do pekla!

A tak, pro úplnější chápání Olivetského diskorsu, se ještě podíváme na Mt 24:45 - Mt k. 25:

Matouš 24:45-51, B-21, NKJ: (Lukáš 12:41-48). Podobenství o věrném služebníku a zlém služebníku.

45Kdo je tedy ten věrný a moudrý služebník - kterého jeho pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim dával pokrm v patřičný čas? 46Blaze služebníku, kterého jeho pán při příchodu zastihne, že tak jedná. 47Amen, říkám vám, že ho ustanoví nade vším svým majetkem. 48Ale pokud si ten zlý služebník v srdci řekne: 'Můj pán je pryč nadlouho,' 49a začne bít své spoluslužebníky a jíst a pít s opilci, 50jeho pán ale přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná, 51rozetne ho ve dví a přidělí mu úděl spolu s pokrytci. Tam bude pláč a skřípění zubů."


KONTEXT (souvislosti) - všeobecně = druhý příchod Krista. Konkrétně = máme být věrní a spolehliví SLUŽEBNÍCI. Špatné služebníky čeká hrozný úděl - mezi pokrytci, kde bude pláč a skřípění zubů.
Kdo je pokrytec? Ten, kdo PŘEDSTÍRÁ, že je něco, co není. Zde konkrétně lidé, kteří předstírají, že jsou věřící, ale nejsou! Žijí v hříchu, jako by se nechumelilo, a až se Pán vrátí, tak je odsoudí!
"Rozetne je ve dví!" To býval v dávných dobách skutečný trest.

Rozřezán od rozkroku nahoru! Někdy mečem, někdy pilou. Viz Dan 2:5, 3:29; 2 Sam 12:31, 1 Sam 15:33, 1 Král 3:25; Židům 11:37). Provozovali ho i Egypťané a Římané. (A. Barnes).

Byl to extrémně bolestivý trest smrti - ne nějaké "plácnutí přes ruku." Možná to Ježíš nemyslel doslova, ale zajisté chtěl zdůraznit (hyperbola), že ty pokrytce čeká extrémní trest. Je to silné varování. Ve skutečnosti je pořád lepší nechat se doslova "rozetnout ve dví," než skončit v pekle.
Proto tam bude pláč a skřípění zubů. Viz Lk 8:6, 13; Mt 7:21-27. Viz článek Nebezpečná hra - zde.

Věrný a dobrý služebník získá velmi dobrou odměnu - věčný život. Zlý a nevěrný služebník si vyslouží opak - věčné utrpení v pekle. Proč se tedy jinak celkem normální lidé chovají jako ti zlí služebníci, kteří skončí v pekle? Může to být pýcha, nevíra, sobectví… To jsou vady charakteru, na které nakonec hrozně doplatí. Proto vychovávejme své děti v pokoře, víře a obětavosti.

"Kristův příchod bude nejstrašnějším překvapením pro sebevědomé a neopatrné hříšníky, a především pro zlé církevní služebníky. Kristus přijde v den, kdy ho nevyhlížejí. Ti, kteří nebrali varování (Božího) Slova vážně a umlčeli ty, kteří jim promlouvali do svědomí ohledně přicházejícího soudu, ti už nemohou čekat žádné jiné varování. Žádné neférové chování však nemohou Kristu připsat, pokud je Jeho příchod zastihne znenadání, bez varování. Hle, už nás předem varoval…
Hrůza jeho záhuby není o nic víc hrozná, než je spravedlivá, a je to záhuba, která přináší totální zkázu, zabalenou ve dvou strašných slovech - smrt a prokletí." (Matthew Henry).


"A přidělí mu úděl spolu s pokrytci." Pokrytec bude potrestán spolu s těmi, kteří jsou jako on… Vrána k vráně sedá. Pokud se ďábel vůbec někdy směje, tak se musí smát pokrytcům. To jsou ti největší hlupáci, které má. Slouží mu lépe, než ostatní a zadarmo; a co víc - jít do pekla je stojí víc práce, než co stojí upřímného křesťana jít do nebe." (Colton).

"Tam bude pláč…" Ale ne pláč z lítosti. Tohle je pláč při "skřípění zubů." To je pláč bezmocného vzteku a beznadějného zoufalství." (Pulpit Commentary, © 2001, 2003, 2005, 2006 by Biblesoft, Inc.).

Četli jste Bibli už tolikrát, že vám zevšedněla? Zevšedněla vám Ježíšova varování natolik, že ačkoliv o nich víte, tak když přijde "volání těla," tak prostě vědomě hřešíte a nemyslíte na důsledky? Nějak si myslíte, že když Ježíšovi patříte, tak nevadí, že žijete v hříchu? A nejde jenom o sex, drogy a alkohol. Co takhle tvrdohlavost, neústupnost, pýcha, rebelie, sebe-střednost, pomluvy, přejídání se, výmluvy, lhaní, PŘEKRUCOVÁNÍ PÍSMA… Ono to vadí, protože tím ukazujete, že ve skutečnosti možná Ježíšovi nepatříte, jako ti v Mt 7:21-27. Ale ještě není pozdě to napravit! Viz Nebezpečná Hra Zbožný zármutek 2 Tim 3:1-5





© 2017 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.

Genesis 8:1-19: Potopa světa, část 7.

16. november 2017 at 13:02 | Milan |  Hlubší studium

Genesis 8:1-19: Potopa světa, část 7.

Citované Písmo podle B-21, NKJV, Complete Jewish Bible, Amplified Bible a BK, pokud neuvedeno jinak.

Opadání vody po Potopě světa:
1Potom si Bůh vzpomněl na Noéma a na všechno živé i na všechna zvířata, která s ním byl v Arše. Nechal nad zemí vát vítra voda se utišila.2Prameny hlubin i nebeské průduchy byly zastaveny a déšť z nebe byl zastaven.3Vody začaly na zemi zvolna klesat a po sto padesáti dnech výrazně opadly. 4Sedmnáctého dne sedmého měsíce Archa spočinula na pohoří Ararat.5A voda bez přestání opadala až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor.

Čekání na úplné vysušení země:
6Po čtyřiceti dnech Noém otevřel okno, které v arše udělal. 7Potom vypustil havrana, a on vylétal a zase se vracel, dokud voda na zemi nevyschla. 8Potom také vypustil holubici, aby zjistil, zda voda opadla z povrchu půdy. 9Holubice však nenašla místo, kde by mohla nohama spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť voda ještě byla na celém povrchu země. Noém tedy vystrčil ruku, chytil ji a vzal ji k sobě do archy.

10Počkal ještě sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. 11Večer se k němu holubice vrátila a hle, v zobáku měla čerstvý olivový lístek! Tak Noém poznal, že voda ustoupila ze země. 12Počkal tedy dalších sedm dní, vypustil holubici znovu a už se k němu nevrátila.

Vylodění z Archy:
13Šestistého prvního roku [Noémova života], prvního dne prvního měsíce, byla země vyschlá. Noém tedy odsunul příklop archy, podíval se ven a hle, povrch země byl suchý.14A dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla země suchá.

15Tehdy Bůh k Noémovi promluvil: 16"Vyjdi z archy - ty a tvá žena i tví synové a ženy tvých synů, kteří jsou s tebou. 17Vyveď s sebou všechno živé, co máš u sebe - veškeré tvory z ptactva, dobytka i havěti lezoucí po zemi. Ať se hemží na zemi a ať se na zemi plodí a množí."

18Noém tedy vyšel ven a s ním i jeho synové, jeho žena a ženy jeho synů, kteří byli s ním. 19Všechna zvěř, všechna havěť, každý pták, všechno, co se hýbe po zemi podle svých rodin, vyšlo z archy.

KOMENTÁŘ:

Opadání vody po Potopě světa:
1Potom si Bůh vzpomněl na Noéma a na všechno živé i na všechna zvířata, která s ním byl v Arše. Nechal nad zemí vát vítra voda se utišila.2Prameny hlubin i nebeské průduchy byly zastaveny a déšť z nebe byl zastaven.3Vody začaly na zemi zvolna klesat a po sto padesáti dnech výrazně opadly. 4Sedmnáctého dne sedmého měsíce Archa spočinula na pohoří Ararat.5A voda bez přestání opadala až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor.

8:1a: Potom... po 40 dnech deště a vyvěrání podzemních vod - 7:17-23. Pro porovnání - co stačily dva týdny pouhých dešťů v létě 2002.

...si Bůh vzpoměl na Noéma.... 1. ne, že by Bůh měl sklerózu, ale nadešel čas obnovy po vykonaném soudu. 2. Spolu se 7:16 to vypadá, že Bůh nebyl fyzicky v Arše po celou dobu potopy.

Nechal nad zemí vát vítra voda se utišila.2Prameny hlubin i nebeské průduchy byly zastaveny a déšť z nebe byl zastaven.3Vody začaly na zemi zvolna klesat a po sto padesáti dnech výrazně opadly. 4Sedmnáctého dne sedmého měsíce Archa spočinula na pohoří Ararat.5A voda bez přestání opadala až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor.

Po 40 dnech byla potopa zastavena, ale vody bylo všude tolik, že pokrývala celou zemi (7:19-20), i vrcholky hor byly 15 loktů = min 6,75 m pod vodou.
Potom Bůh začal vysoušecí projekt - Nechal nad zemí vát vítr.Vody se začaly vypařovat a od té doby máme mraky a déšť. Před potopou zavlažovala vegetaci pára ze země (2:6).

Kam se poděla všechna voda? Nejen vypařováním, ale zřejmě i propadáním zemské kůry nad vyprázdněnými podzemními jezery. Tu se zemské desky propadly, tu vystrčily do výšky nové hory a planiny. Dvě třetiny zemského povrchu jsou dodnes pod vodou.

Po 150 dnech od začátku potopy (7:11) Archa přistála na pevnině.
Archa přistála v den, v jehož výročí vstal Kristus z mrtvých. Gen 8:4: 4Sedmnáctého dne sedmého měsíce…
S odchodem z Egyptského otroctví začala nová éra národa, tak důležitá, že Bůh ustanovil nový kalendář. Od té doby má Izrael dva kalendáře - civilní (původní - začínal měsícem Tishri = září/říjen) a náboženský - od Ex 12:2 - sedmý měsíc civilního kalendáře (Abib/Nissan-po Babylónském vyhnanství = březen/duben) se stal prvním měsícem náboženského kalendáře, který Bůh pro Izrael ustanovil v Exodus 12:2 - Hodem beránka. Kristus byl ukřižován na Hod beránka, což je 14. dne prvního měsíce (Nissan/Abib), a vstal z mrtvých třetí den = 17. dne, podle civilního kalendáře, který platil i v době Noéma - sedmého měsíce.

4Sedmnáctého dne sedmého měsíce Archa spočinula na pohoří Ararat.5A voda bez přestání opadala až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor.

Nejprve přistála Archa - a teprve po 2,5 měsících začaly vykukovat vrcholky ostatních hor.


Čekání na úplné vysušení země:
6Po čtyřiceti dnech Noém otevřel okno, které v arše udělal. 7Potom vypustil havrana, a on vylétal a zase se vracel, dokud voda na zemi nevyschla. 8Potom také vypustil holubici, aby zjistil, zda voda opadla z povrchu půdy. 9Holubice však nenašla místo, kde by mohla nohama spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť voda ještě byla na celém povrchu země. Noém tedy vystrčil ruku, chytil ji a vzal ji k sobě do archy.

10Počkal ještě sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. 11Večer se k němu holubice vrátila a hle, v zobáku měla čerstvý olivový lístek! Tak Noém poznal, že voda ustoupila ze země. 12Počkal tedy dalších sedm dní, vypustil holubici znovu a už se k němu nevrátila.


8:6-12: Čekání na vysušení povrchu země. I havran, který sežere kdejakou mršinu, se nejprve vracel - vody bylo všude ještě moc. Potom, co se havran (nečistý všežravec) uchytil, přišla na řadu holubice - čisté, jemnější zvíře. Noém trpělivě čekal a sledoval vysoušení země.
Olivová větvička v zobáku holubice je symbol míru. Bůh signalizoval Noémovi pokoj.

Když se pak holubice nevrátila, tak to znamenalo, že si konečně našla nový domov. Ale lidé, kteří po povrchu země chodí, si museli ještě počkat na dosušení bahna...

Vylodění z Archy:
13Šestistého prvního roku [Noémova života], prvního dne prvního měsíce, byla země vyschlá. Noém tedy odsunul příklop archy, podíval se ven a hle, povrch země byl suchý.14A dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla země suchá.

15Tehdy Bůh k Noémovi promluvil: 16"Vyjdi z archy - ty a tvá žena i tví synové a ženy tvých synů, kteří jsou s tebou. 17Vyveď s sebou všechno živé, co máš u sebe - veškeré tvory z ptactva, dobytka i havěti lezoucí po zemi. Ať se hemží na zemi a ať se na zemi plodí a množí."

18Noém tedy vyšel ven a s ním i jeho synové, jeho žena a ženy jeho synů, kteří byli s ním. 19Všechna zvěř, všechna havěť, každý pták, všechno, co se hýbe po zemi podle svých rodin, vyšlo z archy.


13Šestistého prvního roku [Noémova života],… Datum začátku a konce potopy byl datován podle stáří Noéma. Některé překlady neuvádějí "Noémova života," ale z textu vyplývá, že datum je počítán podle Noémova stáří - viz Gen 7:11.
prvního dne prvního měsíce, 601. roku Noémova života, tj. necelý rok od začátku potopy, povrch byl suchý, ale jen povrch.

14A dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla země suchá.
Země byla konečně dostatečně vysušená.
DATUM, KDY NOE VYŠEL DO NOVÉHO PO-POTOPNÍHO SVĚTA!

8:15-16: Potom Bůh řekl Noémovi: 16 Vyjdi z archy... Naznačuje, že v tento moment byl Bůh s Noémem v arše - ve smyslu vyjít ven směrem od toho, kdo to říká.
V ten samý den, zmíněný v 8:14.

17Vyveď s sebou všechno živé, co máš u sebe - veškeré tvory z ptactva, dobytka i havěti lezoucí po zemi. Ať se hemží na zemi a ať se na zemi plodí a množí."

Bůh začal skrze Noéma, jeho rodinu a živé bytosti, které měl v Arše, realizovat znovuobydlení zeměkoule.
Vše, co dnes na zemi žije, pochází z Noémovy Archy - lidi i zvířata.

18Noém tedy vyšel ven a s ním i jeho synové, jeho žena a ženy jeho synů, kteří byli s ním. 19Všechna zvěř, všechna havěť, každý pták, všechno, co se hýbe po zemi podle svých rodin, vyšlo z archy.
Na Arše zřejmě nic nechcíplo, Bůh dohlédl na to, aby se Jeho Stvoření uchovalo.

Začala nová kapitola lidstva i života na zemi. Mějme na paměti, že Noém a jeho rodina začínali s holýma rukama. To vysvětluje nálezy primitivních nástrojů. I když měli rozsáhlé znalosti z předpotopní doby, neměli žádné fabriky a dílny, kde by si mohli nechat vyrobit, co potřebovali. Zkuste se odstěhovat na pustý ostrov s pilkou a trochou ručních nástrojů. Ocitli byste se na úrovni primitivního obyvatelstva, o kterém si vědci myslí, že je staré statisíce, až milióny let. Ale k návratu do primitivní společnosti stačí katastrofa - třeba i jen vypnout elektřinu! Měli bychom se učit nebýt absolutně závislí na Pennymarketu, Lidlu a ostatních "supermarketech," které mohou při dlouhodobém výpadku elektřiny zavřít.


Jak dlouho trvala Potopa světa:

Gen 7:11: v 600. Roku, 2. Měsíc, 17. Den - začátek potopy
Gen 8:13-19: V 601. roku, 2. Měsíc, 27.den - vyšli z Archy, zem byla suchá.
Potopa sice trvala 40 dní, pak ale se 150 dní hladina držela 6,75 m nad vrcholky nejvyšších hor a další měsíce opadávala.
Potopa trvala 1 rok, 10 dní.
Noém byl v arše 1 rok, 17 dní. (Včetně týdne před potopou). Gen 7:4: "týden před potopou."


Ukradená hora:
Archa spočinula na horách Ararat - Hebrejsky "Urartu." (Gen 8:4). "Urartu" bylo království, které existovalo na Arménské planině v 9.-6. století př. nl. l. Zatímco dnes patří hora Ararat Turecku, původně patřila Arméncům. Ale od roku 1555 byla západní Arménie přidělena pod správu Ottomanského Turecka. Po staletích krutého utiskování arménských křesťanů muslimy, přes různé masakry arménského obyvatelstva, vyvrcholilo Turecké utiskování Arménců k arménské genocidě v letech 1. světové války. Turečtí muslimové zlikvidovali kolem 1,5 miliónu arménských křesťanů - mužů, žen a dětí, skrze kruté vyhlazovací procedury - pochody smrti, pracovní tábory, upálení, utopení… To mějme na paměti, když nějaký osel z Unie nebo z USA hlásá, že Islám je pokojné náboženství. Podle historika Ara Sarafian, populace Arménců byla v Západní Arménii (pod správou Turecka) před první světovou válkou přibližně 1,7 miliónu.[110]
Tento počet se propadl na 284,157 o dva roky později, v roce 1917.[111]












Navzdory zažitému pojmu "posvátná hora Ararat" tato hora není místem, kde Noémova Archa přistála.
Turci si přivlastnili Západní Arménii i s horou Aratat, ale je to jen obyčejná sopka. Obrázek: Velký a Malý Ararat, pohled z Jerevanu, hlavního města Arménie.

Proč Archu zatím nikdo nenašel?
1. Navzdory několika "objevům" (včetně fotografií z letadla), které tvrdí, že jsou objevem Archy, "sekulární věda" nepotvrzuje, že Archa spočinula na hoře Ararat. Dle mého názoru jsou všechny dosavadní "objevy" spekulace senzace-chtivých lidí, podobně jako je například podvrh "Turínského plátna."

2. Když zhodnotím situaci duchovně, nemusí být sice náhodou, že "posvátná hora Ararat," která v raném věku nového Zákona patřila pod správu arménských křesťanů, byla uzurpována do vlastnictví muslimů. ALE:
3. Zatímco je sekulární věda známa svými předsudky vůči Biblické věrouce, je to právě věda v rukou křesťana, který má rozumné vědecké vysvětlení:

Australský geolog Dr. Andrew A. Snelling přišel s odborným vysvětlením, které napadlo i mě, lajka. Čeho jsem si všiml - hora Ararat je sopka, která byla v minulosti činná. Každý výbuch přidal k jejímu vrcholu lávu a takto hora "rostla."

Dr. Snelling ODBORNĚ dokazuje "game-changer" - dnešní hora Ararat VZNIKLA SOPEČNOU ČINNOSTÍ AŽ PO POTOPĚ! TUDÍŽ ARCHU NA HOŘE ARARAT SOTVA NĚKDO NAJDE. Skvělý zdroj - zde.

4. Pokud by Archa opravdu spočinula na hoře Ararat, jak ji dnes známe, nebylo by pro posádku Archy vůbec nějak možné slézt bezpečně dolů po jejích příkrých stěnách.

5. Klíčem je text Genesis 8:4-5: … archa spočinula na HORÁCH Ararat - pohoří, které patřívalo Arménii, oblast dnešního východního Turecka.

6. Naskytuje se i možnost, že to, co Mojžíš při psaní příběhu Potopy světa nazval pohoří Ararat, může být jiná lokalita. (Raná po-potopní civilizace přišla do planiny Šinar (Gen 11:2 - dnešní Irák, kdysi Babylón) Z VÝCHODU.
Malý a Velký Ararat z Jerevanu, hlavního města Arménie.

Horský masiv, jehož součástí jsou sopky Malého a Velkého Araratu, je však na SEVER od planiny Šinar.

7. Pokud archa spočinula na nějaké hoře v pohoří dnešní "Arménské planiny," stejně ji někdo sotva najde:

A. Noém nejspíš archu rozebral na žádoucí stavební materiál, například na nábytek a domy své rodiny. Pamatujme, že Potopa vše zničila a Noém a jeho rodina začínali s holýma rukama. Archa byla skvělý zdroj opracovaného dřeva.
B. Pokud by z Archy něco zbylo, (osobně se přikláním k bodu A), sopečná činnost mohla Archu zavalit lávou a Archa mohla v lávě shořet.
C. Dřevo není tak trvanlivé, aby pod vlivem povětrnostních vlivů vydrželo 4,5 tisíc let, i když bylo impregnováno asfaltem či smolou.
D. Ledovec by Archu také neuchoval, protože se jeho led pohybuje a tak by pohyb ledu Archu postupně roztrhal a rozmetal.
E. Bůh by nález Archy nejspíš nedovolil, protože by se našlo dost lidí, kteří by z Archy, či z jejích pozůstatků udělali modlu.


ZÁVĚR:
Touto pasáží skončil příběh Božího soudu celosvětovou Potopou, který začal v Genesis 6. Po roce a sedmnácti dnech Noém s rodinou i zvířaty vyšli z Archy do nového, ale úplně jiného - a horšího světa. Ochranná vrstva vody ve vrchní vrstvě atmosféry zeměkoule během Potopy "vypršela na zem," a tak už země nebyla chráněna před kosmickými paprsky.
Skleníkový efekt příjemného, vyrovnaného podnebí, ideálního k životu, byl odstraněním této ochranné vrstvy vody zničen. Klesl tlak vzduchu a snížil se podíl kyslíku ve vzduchu i ve vodě. Tím se člověk při práci či fyzické aktivitě snadněji unaví. Voda teď byla také méně bohatá na kyslík (nižší tlak vzduchu s nižším podílem kyslíku dopravil do vody méně kyslíku), čímž teď byla voda méně bohatá na život. Podnebí je teď drsnější, s většími výkyvy teplot, bouřemi, sněhem, ledem, atd.

To byla cena, kterou lidstvo muselo zaplatit za svou rebelii proti Stvořiteli, který ví nejlépe, co je potřeba, aby vše fungovalo dobře. Když se lidé odvrátí od Stvořitele, nepolepší si, protože se odvrátí od zdroje moudrosti. Začnou pak dělat věci, které jim i společnosti škodí. To se už dnes zase děje - a hodně! Blíží se další Soud.

Bůh nemohl jinak, než soudit lidstvo, jehož smýšlení začalo být "bez přestání zlé" (Gen 6:5) a z Božího stvoření - ze zvířat i ze sebe, začali dělat "Frankenštajny," manipulací DNA. Vytvářením hybridní rasy mezi lidmi a padlými anděli (Gen 6:4), lidé radikálně zasáhli do Božího Stvoření. Začali křížit bytosti nejen uvnitř druhu (plemena, což je OK), ale začali křížit DRUHY. (Viz staré sochy například lva s křídly ve starém Babylónu nebo lidé s ptačí hlavou na malbách pyramid v Egyptě…). Jinými slovy, lidé začali Boží stvoření prznit a to Bůh nemohl tolerovat.

Noém se svou rodinou - pouhých osm lidí (2 Pet 2:5), byli zřejmě jediní, kteří si v té zkažené době uchovali vzácnou kombinaci víry ve Stvořitele a nebyli "zkříženi" s rasou padlých (zlých) andělů.
Bůh nezničil lidi, protože by byl krvežíznivý, ale protože ho lidé nejenom odmítli, ale začali ze sebe dělat jinou, bezbožnou rasu čirého zla tím, že se křížili s padlými anděli (Gen 6:4-5).

Bůh je však tak spravedlivý, a tak miluje své Stvoření, že dal Noémovi a jeho rodině novou příležitost. Nezničil je se zbytkem zkaženého světa! Skrze Noémovy syny, Bůh po Potopě znovuobnovil zalidnění světa a dal lidem příležitost psát novou kapitolu historie, která by měla být v pokání, skromnosti a vděčnosti za to, že je Bůh nevyhladil. Jak ale brzy uvidíme, soud Potopou nevyřešil problém HŘÍŠNÉ lidské přirozenosti, a lidé se brzy po Potopě zase začali odvracet od pravého Boha. Z Genesis 11 si můžeme spočítat, že Abraham se narodil 292 let po Potopě - a to už lidé zase tak modlařili, že Bůh musel vychovat NOVÝ národ, protože po-potopní národy byly už zase zkorumpované modlářstvím. Ten nový národ měl modlářskému světu svědčit o pravém Stvořiteli. Bůh k tomu použil ZÁZRAK skrze stařečka Abrahama, kterému se zázračně narodil syn Izák, když bylo Abrahamovi 100 let a Sáře 90.

Není vůbec na místě nějak odsuzovat Boha za to, že zničil svět Potopou. Nebylo jiného východiska. Kdyby Bůh nezasáhl, nechodili by dnes po světě lidé, ale hybridní, bezbožné příšery, které by vůbec nebyly "k obrazu Božímu," jak Bůh člověka stvořil. Byly by k obrazu satana, Božího odpůrce, který už byl odsouzen. Od té doby nám Bůh prokázal MNOHO milosti a TRPĚLIVĚ zadržuje přicházející soud, protože chce, aby každý člověk k Němu přišel - v pokání.

2. Petrův 3:9, NKJ: Hospodin neotálí se Svým slibem, jak si to někteří vysvětlují, ale prokazuje nám dlouhodobou trpělivost [přestože trpí, když vidí naše hříšné chování], neboť nechce, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání.

Dojdou všichni pokání? Na smutném příkladu Potopy vidíme, že svévolní lidé, kterých je většina, k pokání nepřijdou - protože jsou svévolní. Ale Bůh dává šanci každému - i svévolníkům. Proto měl Bůh v plánu už před stvořením světa záchranu člověka skrze vykoupení Kristem na kříži. Jeho krev za nás! My jsme hříšní a sami sebe spasit nemůžeme. Kristus to udělal za nás a vykoupil nás tím nejdražším, co měl - svou vlastní krví! Každému člověku nabízí spásu jako dar (Efeským 2:8-9). Přichází totiž další SOUD - vylití Božího hněvu nad hříchy lidí - a jako před Potopou, většina lidí tomu nevěří. Přijde to nečekaně, (jako před Potopou - Mt 24:36-44; Lk 17:26-27) a proto bděme. Hledejme Boha, kráčejme s Kristem, a nedejme se od Boha ničím odtáhnout. Viz Olivetský diskors zde.


© 2008, 2012, 2017 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.



..

Lukáš 21:5-38: Proroctví - Olivetský Diskors, část 8.

12. november 2017 at 22:11 | Milan |  Poznámky z kázání

Lukáš 21:5-38: Proroctví - Olivetský Diskors, část 8.

Citované Písmo podle NKJV, B-21, Complete Jewish Bible (CJB), Bible Kralická (BK) a Textus Receptus, pokud neuvedeno jinak.


Podobenství o fíkovníku:
(Matouš 24:32-35; Marek 13:28-31)

"29Pak jim řekl podobenství: "Podívejte se na fíkovník a na ostatní stromy. 30Když vidíte, jak pučí, sami víte a vidíte, že se blíží léto. 31Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že se království Boží blíží! 32Amen, říkám vám, že to pokolení nepomine, dokud se to všechno nestane. 33Nebe a země pominou, ale Má slova nikdy nepominou.

Jak je důležité být bdělí:
(Matouš 24:36-44; Marek 13:32-37)
34Ale dávejte si pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním, opilstvím a starostmi tohoto života, a ten Den na vás nepřišel nečekaně jako past. 35Protože to přijde na všechny ty, kteří žijí na celé zeměkouli. 36Proto vždy bděte a modlete se, abyste byli hodni uniknout všemu, co přijde, a mohli stanout před Synem člověka."

37Takto ve dne učíval v chrámě, ale večer odcházel a nocoval na hoře zvané Olivetská. 38A všechen lid ho už za úsvitu chodil poslouchat do chrámu.


KOMENTÁŘ:


PODOBENSTVÍ O FÍKOVNÍKU:
(Matouš 24:32-35; Marek 13:28-31)
Ježíš rozvíjí prohlášení ve verši 28, aby to každému bylo jasné. Musí to být důležité.

"29Pak jim řekl podobenství: "Podívejte se na fíkovník a na ostatní stromy. 30Když vidíte, jak pučí, sami víte a vidíte, že se blíží léto.

Někteří říkají, že protože fíkovník je národní strom Izraele, tak se tu mluví o tom, že až uvidíme vznik státu Izrael, tak je čas Kristova příchodu blízko. Je to lákavá myšlenka, ale nemohu s ní souhlasit i proto, že zde Ježíš mluví také o OSTATNÍCH STROMECH. Navíc Izrael se zatím k Bohu nevrátil, a tak ten vznik moderního státu Izrael v květnu 1948 nepovažuji za Boží zázrak, ale úsilí Sionistů.


31Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že se království Boží blíží!
Ježíš mluví o principu, že když můžou lidé poznat, že se blíží léto podle pučících stromů, měli by věřící poznat, že se blíží Boží království podle toho, co se děje.

Až uvidíme jaké věci?
Musíme mít na paměti, že Ježíš pokrýval svým proroctvím několik věcí najednou: svůj duchovní lid - Křesťany, svůj pokrevní lid - Židy, věk církve i dobu před Jeho druhým příchodem. Musíme mít na paměti principy porodních bolestí a prorockého zkracování… Viz Část 4. zde. To je zázračnost Písma - umět oslovovat stejnou pasáží několik skupin a několik událostí najednou - protože jsou tu pro ně stejné PRINCIPY.
Proto je nesmírně důležité učit se pod vedením Svatého Ducha "správně rozdělovat slovo pravdy," viz 2 Tim 2:15 - zde.

2 Tim 2:15: …a který správně vykládá slovo pravdy. (NKJ: správně rozděluje slovo pravdy).Řecké slovo orthotoméo doslova znamená "STŘIHAT ROVNĚ." Máme Boží Slovo "střihat rovně," jako když zkušený krejčí správně nastřihá látku na oděv. Pokud nezkušený krejčí nastřihá části šatu špatně, šat se nepovede a nepasuje. Šat je tím zrujnován, protože nejde znovu nastřihat.
Dnes tomu procesu jak správně "nastřihat" Slovo Pravdy říkáme KONTEXT, tj. SOUVISLOST. Musíme porozumět tomu, v jakém kontextu - v jaké SOUVISLOSTI je určitý verš použit. Vytrhávání veršů z kontextu je tzv. "porovnávání hrušek s jablky."


Zpět k Lk 21 - "jaké věci se vztahují na koho?"

1. Verše, které bezprostředně předcházejí této pasáži, jsou znamením pro "svaté z velkého soužení."
Lk 21: 25"Na slunci, měsíci a hvězdách budou zvláštní úkazy. Na zemi bude úzkost mezi národy, a bezradnost, hučení moře a vln; 26Lidé budou zmírat strachy v předtuše věcí, které přicházejí na svět, neboť s nebeskými mocnostmi bude zatřeseno.)

Až uvidí, že se naplňuje, co Ježíš předpověděl, mohou se těšit, že se Ježíš brzy vrátí, zničí Antikrista i bezbožné armády světa, které se proti Němu postaví, a nastolí svou vládu na zemi. Bude vládnout z Jeruzaléma v Tisíciletém království (Zj 20:1-6). Svatí z velkého soužení (Zj 7:14) mají být ve svém utrpení povzbuzeni k tomu, aby vydrželi v naději, že už jejich utrpení brzy skončí.

Svatí z velkého soužení, jsou jiná skupina věřících, než církev, která už bude v té době vytržená ze země k Pánovi do nebe (Jn 14:3; 1 Kor 15:50-54; 1 Tes 4:13-18; Zj 19:6-14).

2. Jiné verše v této kapitole jsou především určeny křesťanským Židům žijícím v Jeruzalémě v roce 70 n.l., a pak (kromě v. 24) také těm, kteří budou žít v Jeruzalému před Kristovým druhým příchodem:
20"Až uvidíte Jeruzalém obležený vojskem, (Dan 9:26), vězte, že jeho zkáza se blíží. 21Tehdy ať ti, kteří jsou v Judsku, utečou do hor. Ti, kteří jsou jsou v něm, ať z něj odejdou, a ti na venkově, ať do něj nevstupují. 22Protože to jsou dny pomsty, aby se naplnilo všechno, co je psáno. 23Ale běda těm, které jsou v těch dnech těhotné a které kojí! Neboť v zemi bude veliká bída a hněv nad tímto lidem. 24Budou padat ostřím meče a budou odvlečeni do zajetí mezi všechny národy. A po Jeruzalému budou šlapat národy, dokud se časy národů nenaplní."
3. Jiné verše můžeme aplikovat na křesťany všeobecně, například:

8"A On jim řekl: "Dávejte pozor, abyste se nenechali svést. Neboť mnozí přijdou Mým jménem se slovy: 'Já jsem Mesiáš!' a 'Přišel čas!' Nechoďte za nimi.

9Až uslyšíte o válkách a nepokojích, neděste se. Nejprve se musí dít tyto věci, ale to ještě není konec."
11Na různých místech budou veliká zemětřesení, a hladomor a mory, a přijdou hrůzy a veliká znamení z nebe.

12Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat - budou vás vydávat synagogám a do vězení. Kvůli Mému jménu vás předvedou před krále a vládce. 13Z toho však vzejde vaše příležitost ke svědectví. 14Vezměte si ale k srdci, že si nemusíte předem rozmýšlet, jak se hájit, 15neboť Já vám dám ústa a moudrost, kterou všichni vaši odpůrci nebudou moci vyvrátit ani jí odolat. 16Budete zrazeni i vlastními rodiči a bratry, příbuznými i přáteli; a některé z vás zabijí. 17A všichni vás budou nenávidět kvůli Mému jménu. 18Ale z vaší hlavy se neztratí ani vlásek. 19Své duše udržujte svou trpělivostí.

Podle principu porodních bolestí můžeme usoudit, že konec věku tu ještě není, ale blíží se rychle - porodní bolesti ZNATELNĚ přibývají na častosti a intenzitě. Ježíš se pro nás brzy vrací! Maranatha!


Můžeme zde odvodit nějaký princip pro církev? V součinnosti s následujícími výzvami si máme dávat pozor a být bdělí - abychom se nedali od víry v Krista odradit, abychom ho nezapřeli - svými ústy nebo svým chováním.

Pro církev jsou pak jiné verše, které například varují, že před Kristovým příchodem nastane odpadání od pravdy (2 Tes 2:3), a bude se šířit falešná, pokrytecká pieta falešného náboženství (2 Kor 11:4, 13-15, Mk 7:6-13…). Tak, jako se ve Starém Zákoně přes veškerá varování Božích proroků zkazil Izrael, podobně se na konci současného věku církve zkazí církev - Izaiáš 5. Většina církve bude vlažná nebo falešná, protože lidé nebudou milovat pravdu. Viz Lk 18:8, 2 Tes 2:10-12; 2 Tim 3:1-5; Zj 3:14-22). To se už děje ve velkém!

32Amen, říkám vám, že to pokolení nepomine, dokud se to všechno nestane.
Generace lidí, kteří uvidí naplňování těchto veršů nepomine, dokud se nenaplní.

33Nebe a země pominou, ale Má slova nikdy nepominou.
Žádný obyčejný člověk by nemohl něco takového říci. Ježíš prohlašuje, že Jeho slova, jsou slova Boží - a ony jsou. Ježíšova slova jsou spolehlivá a věčná. Nikdy nebudou zapomenuta.


JAK JE DŮLEŽITÉ BÝT BDĚLÍ:
(Matt 24:36-44; Mark 13:32-37)
34Ale dávejte si pozor,aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním, opilstvím a starostmi tohoto života, a ten Den na vás nepřišel nečekaně jako past.35Protože to přijde na všechny ty, kteří žijí na celé zeměkouli. 36Proto vždy bděte a modlete se, abyste byli hodni uniknout všemu, co přijde, a mohli stanout před Synem člověka."

dávejte si pozor,
Musíme být bdělí - ve střehu, protože JSOU VĚCI, KTERÉ UČINÍ ČLOVĚKA NEPŘIPRAVENÝM:
aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním, opilstvím a starostmi tohoto života,…

(Podobenství od 10 družičkách - Mt 25 - Pět družiček bylo připravených a pět nebylo. Ty lajdácké nebyly vpuštěny do Božího království - Ježíš jim řekl: "Neznám vás."

a ten Den
Doba Kristova příchodu, která začíná vytržením církve. Viz zde.

na vás nepřišel nečekaně jako past.
Jako když si třeba liška vykračuje lesem, a najednou "klap!" A má nohu chycenou do želez. Přišlo to nečekaně a rychle. Lidé, kteří budou v den příchodu Krista nespasení, jsou chyceni do vlastní pasti. Tak dlouho se spásou otáleli, až bylo pozdě.

2 Kor 6:2, NKJ: …Hle, teď je přijatelný čas, hle, teď je den spásy.

36Proto vždy bděte
Ježíš nemluví o tom, že máme sledovat zprávy a hledat znamení. Ježíš mluví o tom, že MÁME STŘEŽIT SVOU DUŠI, aby se nedala odtáhnout od Boha.
Jak Ježíš nazval lidi, kteří hledají znamení? Zlé a cizoložné pokolení!

Matouš 12:39, NKJ: Zlé a cizoložné pokolení hledá znamení, ale žádné znamení jim nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.
Též Mt 16:4; Mk 8:11; Lk 11:29.

Nemáme samozřejmě žít mimo realitu, ale když se přílišně zaměstnáváme hledáním znamení, tak zároveň plýtváme časem, který bychom mohli využít na budování své víry - nejen PRAVIDELNÝMI společnými shromážděními, ale také DENNÍM osobním studiem (ne pouhým čtením) Písma a denním časem ve společenství s Bohem - v modlidbách a v rozjímání nad Písmem.

1 Kor 1:22, NKJ: Neboť Židé požadují znamení, a Řekové hledají moudrost, 23ale my kážeme Krista ukřižovaného - Židům je to kamenem úrazu a Řekům je to bláznovstvím, 24ale těm, kteří jsou povoláni, Židům, i Řekům, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.

Musíme být bdělí. Tj. na stráži. Chránit svého ducha a své vedení Svatým Duchem, jakoby jste byli v noci na stráži. Na stráži, když ostatní SPÍ! Kdo není bdělý, na toho ten Den přijde nečekaně, jako past - viz podobenství o 10 družičkách - Mt 25. Pak už bude pozdě!
Když stráž ve válce není bdělá, nepřítel vás napadne nečekaně - jakoby vás chytil do pasti.

Nevyhlížím znamení, ale naslouchám, kdy uslyším troubení. Hlas polnice! Zvolání archanděla! I tak, Pane, přijď! (Vance Havner).

36Proto vždy bděte a modlete se,

Jak bychom měli jít za těmi cíli: Bděte a modlete se - vždycky. Bdělost a modlitby musí jít ruku v ruce (Nehemiáš 4:9). Ti, kteří by chtěli uniknout [Božímu] hněvu, který přichází, a pojistit si radosti, které přicházejí, musí být bdělí a na modlitbách, a to vždycky; musí z toho udělat nepřetržitou záležitost ve svých životech:
1. Aby střežili sami sebe. "Bdít proti hříchu, bdít pro každou povinnost a jak vylepšit každou příležitost konat dobro. Být bdělý a zůstat bdělý, v očekávání Pánova příchodu - abyste byli ve správném rozpoložení přijmout ho a přivítat ho.

2. Udržovat své společenství s Bohem: Modlit se vždycky; mít tuto povinnost ve zvyku; dodržovat časy, které jsme si k modlitbě vyhradili; oplývat v modlitbě; modlit se při každé příležitosti." Takoví budou počítáni za hodné života v chválách v tom druhém světě - kteří žijí modlitební život v tomto světě. (Matthew Henry).

a modlete se, abyste byli hodniuniknout všemu, co přijde,
"Velká část naší hodnoty spočívá v přiznání naší bezcennosti" (Grotius, per Matthew Henry).

Uniknout jak?
A. Někteří si myslí, že Vytržením. Ti, kdo nejsou bdělí, žijí podle svého a nekonají Boží vůli, budou uvrženi do velkého soužení:

Zjevení 2:22, NKJ: Vskutku ji uvrhnu na lůžko nemoci a ty, kteří s ní páchají cizoložství uvrhnu do VELKÉHO SOUŽENÍ, pokud nebudou činit pokání od svých činů.

Zjevení 3:10-11, NKJ: Protože jste dodrželi můj příkaz vytrvat, tak vás také ochráním od hodiny zkoušky, která přijde na CELÝ SVĚT, aby byli zkoušeni ti, kteří obývají zemi.

B. Jenže záleží na tom, jak tuto pasáž aplikujete. Exegeticky v této pasáži Ježíš primárně promlouvá k lidem ve velkém soužení. Aby s pomocí Boží přežili všechny ty hrůzy.
Můžeme z toho odvodit hermeneutický princip, že ti, kteří nejsou bdělí, NEJSOU VE SKUTEČNOSTI SPASENÍ a proto nebudou vytržení. Půjdou do velkého soužení ne proto, že byli "špatní křesťané," ale proto, že si na křesťany jen hráli. Nebyli ZNOVUZROZENÍ (Jn 3:3).

Neumím si představit, že by Ježíš při vytržení vzal jenom ty "bdělé" křesťany a ty "spící" tady ponechal. Takhle si to někteří lidé vykládají podle letnicko-charismatického pojetí - například podobenství o 10 pannách v Mt 25:1-13.
Takhle to například učí Sergej Miháľ a vedoucí v Apoštolské církvi.
Ale v podobenství o 10 pannách (Mt 25:1-13) jsou klíčová a jasná tato slova: "Neznám vás" (Mt 25:12). To znamená, že těch pět pošetilých družiček nebylo nikdy spasených. Podobně to Ježíš řekl falešným křesťanům v Mt 7:22-23. To pak vysvětluje, proč byly lajdácké a nebyly připravené. Nekonaly vůli Boží.

Co se týče zničení Jeruzaléma, ti, kteří slyšeli a poslechli Ježíše, unikli hrozné zkáze, která postihla toto město. Co se týče ještě daleko horší zkázy, která přichází na celou zemi, ti, kteří slyší a poslouchají Ježíše mohou uniknout té hrozné zkáze, která přijde (Guzik).

V těžkých dobách je snadné vzdát to a začít žít jako nespasený svět; a pro věřící během Velkého soužení to bude silné pokušení. Musí "být bdělí a modlit se vždycky," a odolávat pokušením kolem nich, neboť chtějí být připraveni, když se jejich Pán vrátí (W. Wiersbe).

a mohli stanout před Synem člověka."

Především se jedná o věřící, kteří stojí před Pánem při soudu, když se vrátí na zemi, aby ustanovil Své království (Mt 25:31-46 - podobenství o ovcích a kozách). Ovce vejdou do Království, zatímco kozy budou vyhnány. Přestože někteří z Božího lidu zahynou během soudů a pronásledování ve [velkém] Soužení, někteří "uniknou" [zázrakem] a spatří Ježíše Krista, když se vrátí ve Své slávě. Dnes nevíme, kdy se náš Pán vrátí, ale je nasnadě, abychom byli věrní a připraveni. (D. Guzik).


37A přes den učíval v chrámě, ale večer odcházel a nocoval na hoře zvané Olivetská. 38A všechen lid ho už za úsvitu chodil poslouchat do chrámu.
Veršem 37 začíná nové téma, Olivetský diskors v Lukášovi skončil veršem 36.

B-21 překládá: 37Takto ve dne učíval v chrámě..
To by znamenalo, že Ježíš učíval v chrámě především tato proroctví, která prvně sdělil svým učedníkům na Olivetské hoře. Zatímco je mohl ve svém učení v chrámovém nádvoří zahrnout, je tu rozdíl. Na Olivetské hoře Ježíš promlouval soukromě k hrstce budoucích apoštolů. V chrámu kázal veřejně davu, který nebyl nezbytně všechen věřící.
Žádný z osmi uznávaných anglických překladů, které jsem četl, neobsahuje slovo "Takto." Verše 37-38 je lepší chápat jako jiné, nové téma - je to souhrn Ježíšových posledních dnů zde na zemi.

Když Ježíš učil, lidé mu viseli na rtech. Zatímco náboženské vedení Ježíše odmítlo, lid ho bral.
Marek 1:22, NKJ: A žasli nad Jeho učením, protože On je učil s autoritou, ne jako znalci Písma.

Pokud jsou kapitoly kolem Lk 21 chronologické, tak už bylo po Ježíšově Triumfálním příchodu na Květnou neděli, kdy Ježíš vyklidil chrám od překupníků - Lk 19:28-48.
Tak jako v Exodus 12 si Židé měli vybrat beránka bez vady - ve stejný den, tj. Nissan 10, a 4 dny s ním být doma a pak ho obětovat, aby jim zachránil život před andělem smrti, je tu úžasná podobnost:

Ježíš přišel do Jeruzaléma na Květnou neděli - Nissan 10, a 4 dny učil v chrámu - Lk k. 20 a 21.
Začátek Lk 21 popisuje, jak chudá vdova dala své dvě mince do chrámové pokladnice. Ježíš byl v chrámu a učil. Pak z chrámu odešel a na Olivetské hoře sdělil učedníkům tento Olivetský diskors - proroctví o zničení Jeruzaléma a Jeho druhém příchodu. Následující dny učil denně v chrámovém nádvoří.
Ježíš učil v chrámu pouhé 4 dny - ve 22:1 už budeme číst, jak ho chce náboženské vedení zabít - a že se blíží Svátek nekvašených chlebů, který začíná Hodem beránka - dnem, ve který Ježíš bude obětován jako Beránek Boží.


© 2017 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.



..

Genesis 7:11-24: Potopa světa, část 6.

9. november 2017 at 22:42 | Milan |  Hlubší studium

Genesis 7:11-24: Potopa světa, část 6.

Citované Písmo podle B-21,NKJV, BK, Complete Jewish Bible a Amplified Bible, pokud neuvedeno jinak.

ÚVOD: Po studování mnohých detailů, proč se Bůh rozhodl zničit svět potopou, a potom, co Noém postavil záchrannou Archu a nalodil se s rodinou i zvířaty, konečně jsme došli k té hrozné Potopě světa. Text je nad slunce jasný, že nešlo o potopu regionální, ale CELÉHO SVĚTA.

Genesis 7:11-24: POTOPA SVĚTA:

11V šestistém roku Noémova života, sedmnáctého dne druhého měsíce, v ten den vytryskly všechny prameny veliké hlubiny a otevřely se nebeské průduchy. 12Na svět pak pršelo čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

13V ten samý den, Noém, jeho synové Šem, Chám a Jáfet, Noémova žena a tři ženy jeho synů, vešli do Archy - 14oni i veškerá zvěř - podle svého druhu, veškerý dobytek - podle svého druhu, veškerá havěť lezoucí po zemi - podle svého druhu, i každý pták - podle svého druhu, a každý malý okřídlenec podle svého druhu. 15Přišli k Noémovi do Archy, po dvou ze všeho těla, ve kterém byl dech života. 16A tak ti, kteří přišli, samec a samice veškerého tvorstva, šli dovnitř, jak mu Bůh přikázal. A Hospodin za ním zavřel.

17Na zemi pak byla potopa čtyřicet dní. Vod přibývalo, až nadnesly archu vysoko nad povrch země. 18Vody převládly nad světem a zvedly se do velké výšky, a Archa plula po vodní hladině. 19Vody svět ohromně přemohly a všechny hory pod vším nebem byly pod vodou. 20A když byly hory přikryty, vzedmula se voda ještě o patnáct loktů. 21Veškeré tvorstvo na zemi, vše, co se hýbe, zahynulo - ptactvo i dobytek, zvěř i veškerá havěť hemžící se po zemi, i všichni lidé. 22Vše, co mělo v chřípí dech ducha života, vše, co žilo na souši, zemřelo. 23Bůh smetl všechny živé tvory z povrchu země. Vše od člověka až po dobytek, drobnou havěť i nebeské ptactvo bylo smeteno ze země. Jen Noém a ti, kteří s ním byli v Arše, zůstali naživu. 24A vody převládly nad světem sto padesát dní.


VÝKLAD:

11V šestistém roku Noémova života, sedmnáctého dne druhého měsíce,
Též 7:6 - Když přišla Potopa, Noém byl 600 let starý, zde upřesněno na měsíc a den - 17. Dne druhého měsíce, 600-stého roku Noémova života. Kalendář je určován Noémovým věkem.
Podle Noémova stáří plus informace v Mesiášově rodokmenu v Gen 5 můžeme PŘESNĚ vypočítat délku předpotopní doby - 1656 let - viz zde.


v ten den vytryskly všechny prameny veliké hlubiny a otevřely se nebeské průduchy.
Zdroj vody: Děšť i podzemní prameny - v. 11

12Na svět pak pršelo čtyřicet dní a čtyřicet nocí.
Dnešní hydrologický systém nemá údajně tolik vody, aby na celý svět pršelo 40 dní.

13V ten samý den, Noém, jeho synové Šem, Chám a Jáfet, Noémova žena a tři ženy jeho synů, vešli do Archy - 14oni i veškerá zvěř…
Nalodění Archy trvalo sedm dní a teď se "vyplouvalo." Tedy spíš se nastoupilo a čekalo, až stoupne voda, což přišlo rychle.

- podle svého druhu, veškerý dobytek - podle svého druhu, veškerá havěť lezoucí po zemi - podle svého druhu, i každý pták - podle svého druhu, a každý malý okřídlenec podle svého druhu.

podle svého druhu,
7:13-16: Bůh důležitou informaci vždy několikrát opakuje, aby liberální teologové nemohli Bibli překrucovat. Oni se o to i tak snaží, ale svedou z cesty jen ty, kdo Bibli nečtou pozorně.

podle svého druhu,
Druhy vs. plemena. Plemena jsou obměny uvnitř druhu (čeledí). Nemusel tam být každý pes, vlk, hyena, šakal, atd, ale jen jeden druh psovité šelmy, z které se postupem času rozvinula různá plemena. To ale není evoluce (Makro-evoluce), jen variace stejného druhu (Mikro-evoluce). Druhů (ne plemen) je na světě asi 8000. Když ten počet druhů vynásobíme x 2 = 16.000, plus některé druhy po sedmi párech, ale i tak oproti 125,000 ovcí, které by se do Archy vešly (viz zde), tam v pohodě měli místo i na potravu. Před potopou byly všichni vegetariáni - Gen 1:29-30.
Pro zajímavost - konstruktéři lodí poukazují na možnost, že Archa měla "moon-pool" - šachta do moře uprostřed archy - na odpad, zdroj vody, a zlepšuje stabilitu.

podle svého druhu,
Proč Bůh tolikrát zdůrazňuje tuto frázi? Moderní věda začíná zasahovat do Božího stvoření tím, že przní druhy mezi sebou tak, jak to Bůh nezamýšlel (genetické inženýrství - plácají dohromady DNA lidí, zvířat i rostlin a vytvářejí novodobé CHIMÉRY). Někteří komentátoři si myslí, že důvodem, proč Bůh zničil i pozemská zvířata bylo, že i tenkrát padlí andělé předali lidem vědomosti, jak míchat DNA MEZI DRUHY, a vytvářeli CHIMÉRY. Malby bytostí - napůl lidí a napůl zvířat, nebo podivných zvířat na zachovalých starobylých stavbách a artefaktech by nabyly úplně jiného významu. Nešlo by o "bujnou fantazii" pohanů, ale o zobrazování toho, co kolem nich bylo - CHIMÉRY.

15Přišli k Noémovi do Archy,
Zvířata přišla sama, Noém je nemusel nahánět. Bůh je přivedl. Viz v. 9.

po dvou ze všeho těla,
Viz výše, v. 9.

ve kterém byl dech života.
Nezemřeli vodní živočichové, ale pozemští, dýchající kyslík. Ryby také dýchají, ale jinak.

16A tak ti, kteří přišli, samec a samice veškerého tvorstva, šli dovnitř, jak mu Bůh přikázal.

A Hospodin za ním zavřel.
Sám Bůh zavřel dveře Archy, což naznačuje, že Noém byl uvnitř a Bůh venku. V 7:1 byl Bůh v Arše.

7:17-24:
17Na zemi pak byla potopa čtyřicet dní. Vod přibývalo, až nadnesly Archu vysoko nad povrch země. 18Vody převládly nad světem a zvedly se do velké výšky, a Archa plula po vodní hladině. 19Vody svět ohromně přemohly a všechny hory pod vším nebem byly pod vodou. 20A když byly hory přikryty, vzedmula se voda ještě o patnáct loktů. 21Veškeré tvorstvo na zemi, vše, co se hýbe, zahynulo - ptactvo i dobytek, zvěř i veškerá havěť hemžící se po zemi, i všichni lidé. 22Vše, co mělo v chřípí dech ducha života, vše, co žilo na souši, zemřelo. 23Bůh smetl všechny živé tvory z povrchu země. Vše od člověka až po dobytek, drobnou havěť i nebeské ptactvo bylo smeteno ze země. Jen Noém a ti, kteří s ním byli v Arše, zůstali naživu. 24A vody převládly nad světem sto padesát dní.

17Na zemi pak byla potopa čtyřicet dní.
Čtyřicet dní pršelo, ale celý svět byl pod vodou 150 dní, teprve potom začala postupně vyvstávat z vody souš:
24A vody převládly nad světem sto padesát dní.

19Vody svět ohromně přemohly a všechny hory pod vším nebem byly pod vodou.
Jedná se o celosvětovou potopu, ne lokální (jak to například učí Hugh Ross). Vše bylo pod vodou i hory. Vše, co dýchalo, zemřelo - na celém světě. Text je dostatečně konkrétní. Kdo nemá dostatečnou víru na celosvětovou Potopu, ten musí text manipulovat. "Nedomýšlejte se víc, než co je psáno" 1 Kor 4:6.

20A když byly hory přikryty, vzedmula se voda ještě o patnáct loktů.
Celý svět - včetně vrcholků nejvyšších hor, byl pod vodou nejméně 6,75 metrů. Nebylo kam uniknout.

Mt. Everest a vysoká pohoří pravděpodobně vznikly až během potopy, když se vyprázdnily podzemní rezervoáry vody a zemní desky se začaly propadat na jedné straně a posouvat se proti sobě do výšky na druhé straně. Žalm 104:5: "Vyvstaly hory ... "

Mt. Everest má na vrcholu zkamenělé ústřice! - uzavřené = zkamenělé za živa + i jiné vysoké hory na sobě mají zkameněliny vodních živočichů = musely být během potopy pod vodou, dnešní hory vytvořeny až ke konci potopy; Mt. Everest před potopou pravděpodobně neexistoval.
Voda potopila zemi do hloubky minimálně 15 loktů = nejmělčí místa = téměř 7 m hluboká.

7:20: vrcholky hor - 15 loktů x 0,45 m = 6,75 m. Pokud však Mojžíš počítal loket velikosti předpotopních lidí, mohlo to být až 2x víc, protože oni dostahovali výšky kolem 3,5 metru. Obři - zde, zde, zde, zde a zde. Rozměry archy, k. 6. zde. Lidé před Potopou - zde.
Potopa trvala: 40 dní - děšť a vytryskávání podzemních vod, ale voda se držela (převládala nad světem) 150 dní:
24A vody převládly nad světem sto padesát dní.
Celý svět byl pod vodou 150 dní (pět měsíců - Gen 8:3-4). Voda byla vysušována větrem a odplavována do míst, kde se zemská kůra propadla. Po 150 dnech přistála Archa na pohoří Ararat a teprve po 7,5 měsících od začátku potopy začaly vykukovat vrcholky hor - 7:24, 8:3-4; dohromady trvalo přes rok, než Noém vyšel z archy.

22Vše, co mělo v chřípí dech ducha života, vše, co žilo na souši, zemřelo. 23Bůh smetl všechny živé tvory z povrchu země. Vše od člověka až po dobytek, drobnou havěť i nebeské ptactvo bylo smeteno ze země. Jen Noém a ti, kteří s ním byli v Arše, zůstali naživu.

7:22 - Dech ducha života… Bůh do Adama vdechl život - a tak se člověk stal živou duší - "dýchajícím stvořením" - Gen 2:7. Vše, co dýchalo, zemřelo (kromě vodních živočichů). Mj. Duch a my, dýchající stvoření, jsou úzce spojeni. Bez Ducha života nemůžeme dýchat.

Popis CELOSVĚTOVÉ potopy:
Vše, co dýchalo, zemřelo.
vše, co žilo na souši, zemřelo.
23Bůh smetl všechny živé tvory z povrchu země.
Jen Noém a ti, kteří s ním byli v Arše, zůstali naživu.

Gen 8:21: …ani už nezničím každé živé stvoření, jako jsem to učinil.

Verše, popisující CELOSVĚTOVOU potopu, a související s CELOSVĚTOVOU potopou: Gen 6:7; 7:4, 18-20, 21-23; 8:5, 21; 9:11-15; 2. Petrův 3:6.

Pověsti o celosvětové potopě se zachovaly v mnohých národech: Sumeři, Peršané, Asyřané, Řekové, Egypťané, Indové, Inkové, Bolivané, Májové, Druidové, Číňané, Mexičané, Gilgameš, Američtí indiáni…. "Existuje 270 pověstí o Potopě v různých kulturách po celém světě, jejichž původ pochází z této jedné globální události." (MacArthur).

Jak dlouho byl Noém v Arše:
Gen 7:4: týden před potopou
Gen 7:11: v 600. Roku, 2. Měsíc, 17. Den - začátek potopy
Gen 8:13-19: V 601. roku, 2. Měsíc, 27.den - vyšli z Archy, zem byla suchá.
Potopa sice trvala 40 dní, pak ale 150 dní se hladina držela 6,75 m nad vrcholky nejvyšších hor a další měsíce opadávala.
Noém byl v Arše 1 rok, 17 dní (včetně týdne před potopou). Potopa trvala 1 rok, 10 dní.

2 Petrův 3:3-7, B-21, NKJ: 3Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami 4a budou říkat: "Co je s tím slibem o Jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!" 5Protože tohle schválně zapomínají: že nebe a země kdysi dávno vyšly Božím slovem z vody a skrze vodu; 6a tou vodou byl tehdejší svět zatopen a zničen. 7Totéž slovo udržuje a uchovává nynější nebe a zemi pro oheň, který je čeká v den soudu a záhuby bezbožných lidí.

6a tou vodou byl tehdejší svět zatopen a zničen.

Svět = řecky "kósmos" - včetně jeho obyvatel. Ne nějaká část světa, ale celý svět.


ZÁVĚR:
Bůh dal zkaženému lidstvu 120 let "poslední šanci," aby došli k pokání, zatímco Noém stavěl Archu. Ale lidé už byli tak zkažení, že byli "nespasitelní." Soud v podobě potopy byl CELOSVĚTOVÝ, protože lidstvo bylo zkažené na celém světě, ne jenom v nějaké oblasti. Výše uvedené verše, pokud nejsou překrucovány, mluví zcela jasně o tom, že byl celý svět pod vodou, včetně vrcholků hor. Kromě lidí a zvířat v Arše, zemřelo vše, co dýchalo - lidé i všichni živí tvorové - na celém světě. Bůh nabídl lidstvu další kapitolu - ale dokud jsme hříšní, bez Krista nám to moc dobře nejde. Mimochodem, všichni jsme příbuzní, protože jsme všichni potomci Noémových synů.

Je Bůh krutý, když zničil svět Potopou? Nezapomeňme, že On dával lidem do poslední chvíle šanci. Ale protože je Svatý, musí soudit hřích - a míra hříchu tenkrát už přetekla. A ten problém se už zase buduje. Svět se opět kazí jako před Potopou. Pro další soud je připraven oheň, ale další na řadě ještě není "konec světa," nýbrž Vytržení církve a 2. příchod Ježíše Krista - zde a zde. Ti, kteří Kristu patří, se Jeho příchodu nemusí bát, naopak, se na něj těšíme. Pro ty, kteří Kristu nepatří, Bůh pořád nabízí šanci, aby se s Ním usmířili - "pokáním k Bohu a vírou v Ježíše Krista - Sk 20:21. Kdo bude jednat hloupě (vzdorovat Bohu), jako lidé před Potopou, čeká ho podobný osud. Ale Bůh zatím nabízí každému šanci. Dejme si pozor, aby ji někdo neminul! Viz Nebezpečná hra - zde.



Genesis 8: Potopa světa, část 7. - brzy zde.



© 2008, 2012, 2017 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.


..

Next articles


Where to go next