Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání

7. february 2012 at 10:32 | Milan |  Hlubší studium

Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání

Citované Písmo podle NKJV, B-21 a Textus Receptus.


"Rušíte Boží Slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu." Marek 7:13.
"Říkám vám, že pokud vaše spravedlnost nebude o mnoho převyšovat spravedlnost znalců Písma a farizeů, nikdy nevstoupíte do nebeského království." Mat 5:20.

"Rušíte Boží slovo svou tradicí," řekl Ježíš náboženským vůdcům své doby. Mnozí náboženští vůdcové tehdy byli tak mimo, že je Ježíš nazval "syny pekla." (Mat 23:15). Při jiné příležitosti jim řekl, že jejich otec je ďábel (Jan 8:44). To se nezdálo být moc politicky korektní. Ale Ježíš byl rozhořčen právem, protože tito náboženští "experti" svedli lid z pravé cesty k Bohu. Z evangelií víme, že nakonec dali Ježíše ukřižovat.

Tradice může být někdy hezká věc. Připomíná nám naše kořeny, naši totožnost. Když ale tradice nahradí Boží slovo, to hezká věc není. Podle tradice byl Ježíš ukřižován v Pátek. Podle tradice nikdo přesně neví, v kterém roce. Pavel nabádal Timotea, aby všechno prověřoval (1 Tes 5:21). To platí i pro dnešní křesťany. Prověřme tedy tradici Ježíšova ukřižování ve světle Božího slova:


1: DEN JEŽÍŠOVA UKŘIŽOVÁNÍ


A: Počítání od Ježíšova vzkříšení - per Mat 12:40: ... tři dny a tři noci...

Jako jasný fakt z Bible víme, že Ježíš byl vzkříšen v neděli. Když od (židovské) neděle před svítáním odečteme tři noci a tři dny (počítáme dozadu), tak skončíme s ukřižováním/pohřbením Ježíše ve ČTVRTEK.

Mat 12:40-41: Tak jako Jonáš byl tři dny a tři noci v útrobách velryby, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země."

Ježíš mohl všeobecně říci "tři dny," ale zjevně měl důvod být více přesný a tak řekl tři dny a tři noci. Židé sice rozdělovali den na dvě dvanáctihodinové části, ale když Ježíš říkal farizeům "zbořte tento chrám a za tři dny ho postavím" (Jan 2:19), zde neměl potřebu být více přesný.

V židovském pojmu času se část dne počítala za celý den, a proto kdyby řekl, že bude v útrobách země tři dny, mohli bychom si odůvodnit, že Ježíš byl pohřbený v pátek a vzkříšený v neděli, tudíž "tři dny" byl v srdci země. Ale když rozdělíme den na dvě poloviny - 12 hodinový den a 12 hodinovou noc, tak nám doba od pátku odpoledne do neděle před svítáním na "tři dny a tři noci" nestačí. Potřebujeme další den a noc. Toto není případ slovíčkaření, ale vynikající příklad toho, jak je důležité, abychom v Bibli nepřehlíželi zdánlivě bezvýznamné detaily.

Důležitý faktor: Gen 1 ... a byl večer, bylo ráno, první den... V knihách Mojžíšových 24 hodinový den začíná večer. (Gen 1; Ex 12:18; Lev 23:32; též Neh 13:19). Bůh počítá začátek nového dne po západu slunce. Takže bylo např. technicky možné jít v sobotu nakoupit nebo cestovat - po západu slunce, kdy už vlastně začala neděle. Zde máme i argument proti učení Adventistů, kteří tvrdí, že Ježíš vstal z mrtvých v sobotu, protože před svítáním už v hrobě nebyl. Jenže biblická židovská neděle začala už v sobotu po západu slunce.

Počítejme tři dny a tři noci ne od pátku, ale od čtvrtka, když den začíná po západu slunce:
1. Den - čtvrtek den do západu slunce = druhá polovina čtvrtka. Ježíš trpěl na kříži od 9:00 do 15:00, potom byl sejmut z kříže a pohřben - chvíli před západem slunce, ale podle židovského zvyku se i část dne počítá jako den.
1. Noc - čtvrtek večer, od západu do východu slunce = první polovina pátku.
2. Den - pátek den, od východu do západu slunce = druhá polovina pátku.
2. Noc - pátek večer, od západu do východu slunce = první polovina soboty.
3. Den - Sobota, od východu do západu slunce = druhá polovina soboty.
3. Noc - Sobota večer, od západu do východu slunce = první polovina neděle.

V Janovi se dočítáme, že Ježíš už za svítání v hrobě nebyl, což je správně - kdyby vstal z mrtvých až po svítání, tak by začal čtvrtý den v srdci země, ale on řekl: "tři dny a tři noci." (Mat. 12:40.)
Ráno, prvního dne v týdnu šla Marie Magdléna ještě za tmy k hrobu. Jan 20:1.

Ježíš byl skutečně vzkříšen v neděli, před východem slunce (první den v týdnu byla v židovském kalendáři neděle, sobota byla 7. den). Ale ta neděle - prvních dvanáct hodin, začala v sobotu po západu slunce.
Jak to bylo se "Sobotou:"

... aby těla nezůstala na kříži do soboty (ta sobota byla totiž obzvlášť významná) Jn 19:31. Nezasvěcenému oku se může zdát jasné, že Ježíš byl ukřižován před sobotou, tudíž v pátek. Ale pozor na pojem "Významná sobota." Ta mohla vyjít na jakýkoliv den v týdnu! Novozákonní Řečtina tento pojem doslovně nazývá "Mega den." Židovský význam slova "sobota": 1. odpočinek, 2. odpočinek při slavnostech, 3. týden.

V Ex 12, Lev 23:4, Num 9:2, 28:16, Deut 16:1 Bůh popsal, jak mají Židé slavit Hod beránka, spojený se Slavností nekvašených chlebů, kdy první a poslední den byla "významná sobota." Tato "významná sobota" připadla v roce Ježíšova ukřižování na pátek! Jinými slovy, Ježíš byl ukřižován ve čtvrtek a v pátek byla "významná sobota," tj. svátek - první den Slavnosti nekvašených chlebů, Nissan 15.


B: Podle Ex 12, Lev 23:4, Num 9:2, 28:16, Deut 16:1.

Pokud triumfální příchod (Květná neděle) byl v neděli, potom Ježíš musel být ukřižován ve čtvrtek, ne v pátek:

První obětní beránek: Při odchodu Izraele z Egypta - Exodus 12: Lidé vybrali beránka bez vady 10. dne měsíce Nissan (Aviv). Měli ho 4 dny doma a 14. dne měsíce Nissan ho obětovali na Hod beránka (Ex 10:3).

Poslední obětní beránek - Syn Boží:
Po vzoru Exodus 12, byl Ježíšův triumfální příchod do Jeruzaléma, kdy ho lid vyhlásil za Mesiáše, 10. dne měsíce Nissan. Ten den lid vybral svého Beránka, který kázal v chrámu a byl s nimi 4 dny. 14. dne měsíce Nissan byl Ježíš obětován spolu s obětními beránky v Jeruzalémě. Nebyl to pátek, protože čtvrtý den po neděli je ČTVRTEK.

1. Jak víme, že Ježíšův triumfální příchod byl v neděli, 10. dne měsíce Nissan?
Je pravda, že Bible nikde konkrétně neříká, že Ježíš přijel do Jeruzaléma na oslíku 10. dne měsíce Nissan. To, že přijel do Jeruzaléma v neděli, je všeobecný souhlas v církvi, (můžeme to odpočítat od zmrtvýchvstání následující neděli), ale na datu se teologové neshodují.

Podle Exodus 12:3 můžeme vyvodit, že je vysoce pravděpodobné, že Bůh naaranžoval OFICIÁLNÍ První příchod Mesiáše na tento významný den (10. Nissan), protože Exodus 12 a Hod beránka ve Starém Zákoně byly předobrazem Kristovy oběti za hříchy lidí. Když si v předobraze Ježíšovy oběti měli Židé vybrat beránka bez vady 10. dne měsíce Nissan (Aviv) a mít ho 4 dny u sebe, potom můžeme usoudit, že naplnění tohoto předobrazu, vybrání Beránka Božího, Krista, bylo též 10. dne měsíce Nissan. Ježíš strávil s lidem v Jeruzalémě 4 dny a byl obětován na Hod beránka, Nissan 14 - ve čtvrtek. Ježíš zaplatil svou krví za hříchy lidí a tak už není potřeba dále dodržovat Hod beránka. Ježíš byl tím posledním obětním Beránkem, jednou provždy (Žid 7:27).
Jn 1:29: Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: "Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!

2. Jak do toho zapadá Ježíšova Poslední večeře?
Jak mohl být ukřižován na Hod beránka, když slavil Hod beránka, tj. Poslední večeři, den před ukřižováním?


VYSVĚTLENÍ PODLE JOHN MCARTHURA


1. Galilejci a Farizeové počítali den Hodu beránka od východu slunce do východu slunce (Deut 16:4), stejně jako počítali v té době běžný den - od východu slunce do východu slunce.

2. Judejci a Saduceové, kteří byli vládnoucí třídou v Jeruzalému, počítali dny slavností tradičně - od západu slunce do západu slunce.

Podle Talmudu Galilejci na Hod beránka nepracovali, protože "jejich" den začal při východu slunce. Judejci pracovali do oběda, protože jejich den Pesach začal až po západu slunce. (Pesahim iv.5).

Z toho vyplývá, že Galilejci a Farizeové obětovali beránka o den dřív - před západem slunce ho obětovali a jedli ho po západu slunce - obojí na Nissan 14, který trval podle jejich "dne" od rána do rána.

Saduceové a Judejci však počítali den od západu slunce. Protože obětovali beránka NA KONCI dne Nissan 14 (Ex 12:6, Joz 5:10), který tedy končil před dalším západem slunce - muselo to být den potom, co beránka obětovali Galilejci a Farizeové. Také pak jedli beránka po západu slunce, to už však začal Nissan 15, začátek sedmidenní Slavnosti nekvašených chlebů, což odpovídá biblické chronologii Hodu Beránka a Nekvašených chlebů.

Ježíš byl Galilejec, a tak slavil Hod beránka ve středu večer, s Galilejci. Jeruzalémští obětovali beránky ve čtvrtek odpoledne, ve stejný čas, kdy Ježíš, Boží Beránek, byl obětován na kříži! (Podle Božího plánu - navzdory úmyslu vládnoucí elity zabít Ježíše až po slavnosti - Mk 14:2!).

Jedině takto můžeme harmonizovat všechny informace poskytnuté v evangeliích: Po Ježíšově ukřižování (čtvrtek) následovaly dvě "soboty" (odpočinky) za sebou, a v neděli před svítáním už v hrobce nebyl. Tak byl Ježíš v srdci země "tři dny a tři noci" (Mat 12:40).


2: DEN JEŽÍŠOVA ZMRTVÝCHVSTÁNÍ


Následná chronologie je v souladu se všemi biblickými verši:

Ježíš slavil Hod beránka ve středu navečer, podle Galilejského zvyku. O pár hodin později byl zatčen, tj. ve středu v noci, což byl podle Božího měření času už čtvrtek (od západu slunce). Za svítání byl odsouzen (nelegálně) židovskou radou, odveden k Pilátovi, ten Ježíše poslal ke králi Agrippovi, který Ježíše zase vrátil zpět k Pilátovi, a ve čtvrtek v 9:00 ráno, Nissan 14 (Hod beránka) byl Ježíš přibit na kříž - ve "třetí hodinu" (Mk 15:25, NKJV - po východu slunce, které vyšlo kolem 6:00).

Na kříži visel do 15:00 ("devátá hodina" - od šesté ráno), kdy vydal svého ducha - právě, když v Jeruzalémě obětovali obětní beránky! Normálně odsouzenci umírali na kříži pomalu - dva až tři dny. Ježíš po šesti hodinách, jakmile se naplnilo poslední proroctví a Boží záměr, VYDAL svůj život. "Mám moc ho položit a mám moc ho zase přijmout..." Jn 10:18.

Potom byl Ježíš z kříže sejmut a před západem slunce, ve ČTVRTEK - 14. Nissan byl pohřben v hrobce Josefa z Arimetie.
Následující den, v pátek 15. dne měsíce Nissan byla "Významná sobota," = Svátek nekvašených chlebů. (Aby těla nezůstala na kříži do "soboty" Jn 19:31). Nepracovalo se jako v sobotu, ale byl to svátek. (Ježíš je náš chléb - bez hříchu, a byl pohřben, když začínal Svátek nekvašených chlebů - kvas symbolizuje v Bibli hřích; bez kvasu = bez hříchu. Židé při této slavnosti zlomí nekvašený chléb (typ Ježíše) a jednu polovinu ukryjí - "pohřbí" a pak ji děti najdou - "vzkřísí"... A pořád jim nedochází, že to vše Ježíš naplnil.)

16. dne měsíce Nissan byla normální sobota, kdy se též nesmělo pracovat.

17. dne měsíce Nissan, (první den v týdnu = v židovském kalendáři neděle) vstal Ježíš z mrtvých (před úsvitem, kdy šly ženy k hrobu dokončit pohřební práce, byl hrob prázdný - Jn 20:1).

Ježíš vstal z mrtvých v neděli, 17. dne měsíce Nissan - na slavnost Prvotin (První úrody) - "den po sobotě" = neděle - Lev 23:11; a na výročí přistání Noémovy archy na skále! (Gen 8:4 - sedmnáctý den sedmého měsíce.... sedmý měsíc se stal prvním měsícem (Aviv) v Ex 12, kdy Bůh poprvé ustanovil Hod beránka a podle něj ustanovil nový ("náboženský") židovský kalendář.) Od Ex 12 mají Židé dva kalendáře - civilní = původní a náboženský, posunutý o půl roku, kdy sedmý měsíc se stal prvním měsícem. V Exodus 12 začala nová, významná etapa národa Izrael a Bůh při té příležitosti změnil židům kalendář - tento měsíc se stal prvním měsícem v roce.

Bůh nám ukázal, že má takovou kontrolu nad lidskou historií, že předem připravil významné historické dny na výročí jiných významných historických dnů - viz článek Sedm Starozákonních slavností.


© 2012, 2016 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.
 


Comments

1 Jakub Jakub | Email | 20. february 2012 at 22:57 | React

Mas tam chybu kluku jeden.

A: Počítání od Ježíšova vzkříšení - per Mat 12:40: ... tři dna a tři noci..

Buh Ti zehnej. S laskou v Kristu Jakub

2 Milan Milan | 25. february 2012 at 22:22 | React

Kubo, vždyť tam ale je napsáno "dny," ne "dna." Ale možná to Luki opravil. Dík za "input," není jednoduché psát bez překlepů. Klidně zas dej vědět. Bůh Tě opatruj, Milan

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama