Sedm Starozákonních slavností

7. february 2012 at 10:34 | Milan |  Hlubší studium

Sedm Starozákonních slavností

(Ex 12, 34:22, Nu k. 28-29, Lev 23, Deut 16)
Citované Písmo podle B-21, BK a NKJV, pokud neuvedeno jinak.


Dnes se soustřeďme na židovské slavnosti. Jsou o nich zmínky i v Novém Zákoně. Nedávno jsem podruhé četl pojednání o sedmi slavnostech, které Bůh nařídil Izraeli skrze Mojžíše. Napsal je mesiánský Žid, Zola Levitt, který je vstkutku autorita na těchto 7 židovských slavností z pohledu Žida křesťana. Zola během svého života poskytoval přednášky, působil v křesťanských radiových i televizních vysíláních a napsal zhruba 40 knih. Ve své brožurce o židovských slavnostech Zola nabízí neobyčejný a intimní pohled na těchto sedm židovských slavností.

Křesťan obohatí svou víru, a prohloubí své porozumnění božího plánu pro lidi, když se obeznámí s židovskou kulturou a především s těmito sedmi slavnostmi. Židé slaví ještě několik jiných slavností, jako Purim a Hannukah, ale ty přišly mnohem později, potom, co Mojžíš sepsal pět svých knich. A nebyly dány už přímo Bohem, nýbrž Židé jimi oslavovali významné historické dny, např. Est 9:27. V tomto smyslu sedm slavností, které Bůh nařídil Mojžíšovi jsou více než slavnosti. Podle mnoha teologů jsou kromě duchovních slavností zároveň nápovědou k tomu, co Bůh koná a vykoná v budoucnu.

Abychom mohli lépe chápat hlubší význam těchto slavností, musíme se nejprve obeznámit s židovským pojmem času. Podle Zoly Levitta Židé následovali lunární kalendář, technicky přesnější název by byl soli-lunární. Den začínal večer, při západu slunce. První den měsíce začínal novým měsícem, úplněk byl v půli měsíce.

Jarní slavnosti jsou typem Ježíšova prvního příchodu. Podzimní slavnosti jsou typem Ježíšova druhého příchodu!


A: TŘI SLAVNOSTI V PRVNÍM MĚSÍCI - NISSAN / AVIV = přelom března/dubna v našem kalednáři:


1. Hod Beránka - Pesach, Nissan 14, v polovině prvního měsíce - den, na který připadl úplněk. Exodus 12, Lev 23, Num 9:2, 28:16, Deut. 16:1. Na první Hod beránka při odchodu z Egypta si Židé měli 10. dne prvního měsíce (Nissan, dříve Aviv nebo Abib) vybrat beránka bez vady a po 4 dny ho měli mít u sebe. 14 dne prvního měsíce v podvečer ho měli zabít a potřít jeho krví veřeje domů, aby se anděl smrti, při 10. ráně Egyptu, vyhnul jejich domům. Bůh tu noc zabil v Egyptě každého prvorozeného, ale židovským příbytkům, označeným krví beránka se anděl smrti vyhnul. Hod beránka ale nebyl Židům jen připomínkou jejich osvobození z Egyptského otroctví. Hod beránka poukazoval Židům i do budoucnosti, kdy Boží beránek, Jeho Syn, bude obětován za hříchy lidí a osvobodí je z otroctví hříchu.

2. Svátek nekvašených chlebů - Nissan 15-21. Židé po celý týden měli z domu odstranit veškeré kvasnice a jíst chléb a jídlo bez jakéhokoliv kvasu. Kvasnice jsou v Bibli symbol hříchu a zla. První a poslední den Svátku nekvašených chlebů, tj. Nissan 15 a 21 byla tzv. "Významná sobota." I když Nissan 15 a 21 mohly připadnout na všední den, byly to svátky jako Sobota - Šabat. Nepracovalo se, nabízely se Bohu oběti a slavilo se.

3. Slavnost prvotin = první sklizeň.
Třetí slavnost během týdne Nekvašených chlebů byla Slavnost první úrody. (Israelci měli během roku TŘI úrody (zaslíbená země byla ta nejlepší).

Sklizeň prvotin - vždy připadla na první neděli po Hodu Beránka (Pesach) - konec března/začátek dubna.
To je neděle, které říkáme nesprávně Velikonoční neděle. (Velikonoční neděle, u nás především pondělí, je pohanská slavnost babylónské bohyně plodnosti Ištar. I ateisté v česku dodnes nevědomky uctívají její symboly plodnosti - zajíčka, vajíčka, pomlázku, atd.) Ale pro nás pro křesťany, to je ta neděle, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Na Slavnost sklizně prvotin.

Rýsuje se nám zde určitý vzor v Židovských slavnostech:

1. Ježíš zemřel jako obětní beránek bez vady (bez hříchu) za nás lidi, na první Židovskou slavnost - Hod beránka, Nissan 14, čtvrtek - ne v pátek, jak učí tradice (Viz Mk 7 a článek "Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání" - zde).

2. Ježíš byl pohřben jako náš chléb bez kvasu (bez hříchu) v podvečer druhé slavnosti, Svátku nekvašených chlebů (Nissan 15, významná sobota - Jan 19:31), začal podle židovského LUNÁRNÍHO kalendáře po západu slunce/východu měsíce na Nissan 14.

3. Ježíš vstal z mrtvých během třetí slavnosti v roce, v neděli, na Slavnost první úrody, Svátek prvotin. Ježíš byl prvotinou Bohu z těch, kdo vstali z mrtvých v oslaveném těle a nabídl symbolicky Bohu vzkříšené svaté - tito však byli vzkříšeni jako Lazarus - do obyčejného těla a opět zesnuli. Mt 27:52-53: ...a těla mnoha zesnulých svatých vstala... Ti pak po Jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem...

Teď už si nemusíme lámat hlavu nad tím, jak to, že 53 dní potom, co Židé křičeli "ukřižuj ho!" (Čtvrtek, Nissan 14), jich 3000 uvěřilo evangeliu na den Letnic při Petrově prvním kázání. Předcházelo tomu mnoho neobvyklých věcí.

Vidíme zde, že se nám rýsuje určitá souvislost mezi Židovskými slavnostmi a Ježíšovou službou? Připomeňe si, že tyto slavnosti si Židé jen tak nevymysleli, ale nařídil jim je Bůh skrze Mojžíše. Co měl Bůh těmito slavnostmi na mysli? Aby si Židé pouze odpočinuli a veselili se, nebo skrze tyto slavnosti poodhalil Židům své plány a dal Židům mapu svého plánu pro spásu světa?

Protože z Bible znám Boha efektivního a všemocného Alfa a Omega, počátek i konec, umím si představit, že Bůh nám skrze tyto slavnosti odhalil, jak všechno ve světě běží podle Jeho předem připraveného plánu. Jak má Bůh všechno tak pod kontrolou, že jeho Syn byl obětován právě na Hod beránka, navzdory úsilí židovské elity se tomuto datu vyhnout, aby nevznikla vzpoura - Mk 14:2. V Jeruzalémě se totiž na tuto slavnost sešlo z celého světa kolem 2.5 miliónů Židů, kvůli čemuž Římané vždy posílali do Jeruzaléma posily a židovští vůdci trnuli, aby se jim tak obrovský dav nevymkl z ruky.


B: ČTVRTÁ SLAVNOST - LETNICE = druhá sklizeň.


Zatímco první tři slavnosti byly hned po sobě, (na přelomu našeho března/dubna), čtvrtá slavnost na sebe nechala dlouho čekat.

4. "Slavnost sklizně" - Letnice - padesát dní od Sklizně prvotin, kdy Ježíš vstal z mrtvých. (50 dní zahrnuje Slavnost sklizně prvotin = vždy vyjde též na neděli - letní sklizeň - konec května/začátek června. Co se stalo o Letnicích, na Slavnost sklizně? Ježíš na lidi vylil Svatého Ducha - a duchovně řečeno, začala druhá sklizeň. V neděli. To by mohlo zajímat Adventisty. Církev začala v neděli! A Ježíš vstal z mrtvých v neděli. Proto se scházíme v neděli a ne v sobotu.

Ten samý den Petr kázal svoje první kázání a 3000 lidí uvěřilo evangeliu a bylo spaseno. Proč 3000? Když Mojžíš přinesl z hory Sinaj Boží Zákon, zjistil, že se Izrael na něj vykašlal a udělali si zlaté tele, které uctívali. V ten den za tento hřích zemřelo 3000 viníků (Ex 32:28).

Apoštol Pavel vysvětlil v 2 Kor 3:6: Litera (Zákona) totiž zabíjí, ale Duch dává život. Zákon nebyl dán lidem, aby je zachránil, ale aby si lidé uvědomili, že potřebují záchranu. Litera zákona nás odsuzuje k smrti, ale Duch nám dává život. Musíš být znovuzrozený, řekl Ježíš (Jan 3:3).

Nezapomeňme, že částí církve je i věrný židovský pozůstatek, který ve svého Mesiáše, Ježíše Nazaretského, uvěřil (Dva bochníky, upečené s kvasnicemi - Lev 23:17).

Jakou souvislost mají Letnice (druhá sklizeň) s námi křesťany z historického hlediska? Zola Levitt vysvětluje, že druhá sklizeň, tj. věk církve, je skoro u konce a čeká nás brzy třetí sklizeň, tj. sklizeň duší:


C: TŘI PODZIMNÍ SLAVNOSTI - 7. MĚSÍC NÁBOŽENSKÉHO KALENDÁŘE - naše září/říjen:


5. Slavnost trumpet = třetí sklizeň.
Podzimní sklizeň = největší - 1. den sedmého měsíce židovského kalendáře = naše září/říjen. Při podzimní sklizni v předvečer slavnosti kněz od chrámu začal troubit na roh a Židé ze širokého okolí začali okamžitě opouštět pole a šli ke chrámu na zahájení slavnosti.

Podle Zoly Levitta i jiných komentátorů, Starozákonní typ Slavnosti trumpet je prorocká událost další na řadě! V duchovním smyslu přichází třetí sklizeň, ta největší - vytržení církve. Pracovníci na Božím poli okamžitě pole opustí a místo ve chrámu se ocitnou přímo v Boží přítomnosti, (která byla tenkrát na zemi v Jeruzalémském chrámu).

1 Tes 4:15-18: Máme pro vás slovo od Pána. My, kdo se dožijeme Pánova příchodu nepředejdeme ty, kdo zesnuli (v Kristu, církev - 4:14.). Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, (Ex 19:16, 20:18 sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem na vždycky. Povzbuzujte se navzájem s těmito slovy.

Pavel, 1 Kor 15:51-55: Teď vám prozradím tajemství: všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni - naráz, v okamžiku, za zvuku polnice ohlašující konec. (Zj 11:15?) Až zatroubí, mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti a my budeme proměněni. Toto pomíjivé musí obléci nepomíjivost, toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. A až toto pomíjivé oblékne nepomíjivost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se naplní, co je psáno: "Smrt je přemožena, přišlo vítězství."

Nesmrtelnost?! Nesní dnes leckdo o nesmrtelnosti? Netouží vědci vynalézt "elixír života," náhradní tělesné díly.... Nesmrtelnost! Bůh ji dává zdarma - skrze pokání k Bohu a víru v Ježíše Krista - Sk 20:21. Ale i mnozí křesťané dnes neberou to pokání moc vážně, a tak žijí v klamné naději nesmrtelnosti, zatímco je možná čeká ta nesmrtelnost druhá - taky nesmrtelnost, ale místo v nebi - v pekle. Proto se přezkoumávejme, jestli jsme ve víře - 2 Kor 13:5, tj. v té pravé, Biblické víře.

Jaké je ovoce mého života - taková je moje víra. Ježíš nám poradil: "Poznáte je podle jejich ovoce." (Mat. 7:20). Kráčím s Bohem denně, nebo se mu vyhýbám a mluvím s Ním jen když něco potřebuji? Studuji denně Bibli a rozjímám nad ní nebo Bibli, boží návod jak mají lidi fungovat, vlastně moc neznám? Povzbuzuji se ve víře společenstvím s jinými křesťany, nebo na společenství nemám čas, chuť... a kamarádím se se světem, který mě nemá duchovně co nabídnout? Žiji pro nesmrtelnost, kterou Bůh zdarma nabízí, nebo žiju pro svět, pro teď - urvat co se dá - teď hned, a potom už to "nějak dopadne." Kdo je vskutku dobrý investor? Ten, kdo strká peníze podvodným bankéřům s nadějí, že právě jeho akcie "půjdou nahoru," ten, kdo investuje všemožně do věcí tohoto světa, aby na nich něco vydělal, zatímco jeho duše uvadá a živoří? Nebo ten, kdo investuje do věcí Božích, duchovních?

"K čemu je člověku, kdyby získal celý svět, ale ztratil svou duši?" Ten verš leckterý křesťan zná, ale žijeme podle toho?

6. Den usmíření - 10. dne sedmého měsíce (podle židovského lunárního kalendáře - září/říjen). Právě na tuto slavnost vstupoval nejvyšší kněz jedenkrát za rok do Nejsvatější svatyně v chrámu, kde se setkal s Bohem. Občas se stalo, že měl kněz nevyznaný hřích a v přítomnosti svatého Boha zemřel. Byl do den střízlivého uvědomování si hříšné lidské nátury, a Boží svatosti, vyvážené Boží milostí na straně druhé. Židovští křesťané se domnívají, že to je den, na který se vrátí Ježíš - když Židům bude hrozit vyhlazení Antikristem a oni na tento svátek zpytují svědomí a uvědomí si, že Mesiáš je Ježíš, kterého Židé zabili a zvolají k němu o pomoc.

7. Slavnost stánků - 15. dne sedmého měsíce - září/říjen. Židé si měli postavit stánky z větví, přinést si do nich jídlo, celý týden tam pobývat a oslavovat. Původně slavena po odchodu z otroctví z Egypta. Pro budoucnost znázorňuje, že Bůh bude dlít s člověkem na věčnosti. Někteří komentátoři si myslí, že to znázorňuje chrám, ve kterém Ježíš bude dlít na zemi během tisíciletého království, které následuje po Jeho Druhém příchodu.

Je možné, že Ježíš se narodil o tuto slavnost:

1. V Betlému nebylo místo v hostinci. Toto je jedna ze tří slavností (1. Hod Beránka - Pesach, 2. Letnice - Slavnost týdnů, 3. Slavnost stánků) o které se každý židovský muž musel prezentovat před Bohem v Jeruzalémském chrámě. Betlém je jenom asi 7 km od Jeruzaléma.

2. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi - Jn 1:14. Přebývalo = doslova "stánkovalo" - jako o Slavnosti stánků.

3. Immanuel, Bůh s námi. Mt 1:23. Pokud se Ježíš narodil na jednu z těchto slavností, slavnost stánků je nejpříhodnější. Ježíš touto slavností nejen dokončí Boží plán, ale také ho začal. O co jde Bohu víc, než abychom mohli být s Ním, na věky: Immanuel, Bůh s námi.

4. Podle služby kněze Zachariáše v chrámu můžeme odhadnout narození Jana Křtitele i Ježíše (Lk 1:5-24).
Oznámení v Chrámě - početí Alžběty: Abiášova 8. divize (1 Let 24:10, 19) - divize se střídaly po týdnech a na každou Velkou slavnost sloužili všichni. Podle složitějších propočtů s ohledem na změny během historie nám služba Zachariášovy 8. divize vyjde na 2. polovinu 4. měsíce (1. měsíc náboženského kalendáře = Abib/Nissan = březen/duben našeho kalendáře (Gregoriánský). Lukáš 1:23: 23Po uplynutí své týdenní služby se pak vrátil domů. 24Jeho manželka Alžběta zanedlouho počala…

Král David zorganizoval 24 divizí kněžských oddílů, které se během roku střídaly ve službě v chrámu - 1 Let 24:7-18. Abiášův oddíl, do kterého patřil Zachariáš, byl vylosován jako osmý v pořadí. Kněží v každém oddílu byli ve službě dvakrát v roce po jednom týdnu a tří hlavních slavností se účastnili všichni. Zachariáš měl tu čest pálit Hospodinu vonnou směs - nejvyšší pocta, která se naskytla jen jednou za život, protože kněží z kmene Lévi pro službu v chrámu bylo kolem 18.000, v době krále Davida až 24.000 (1 Let 23:4).

Podle těchto údajů a výpočtů dalších okolností historického vývoje, můžeme odhadnout, kdy se Jan Křtitel narodil. Alžběta počala krátce potom, co se Zachariáš po své týdenní službě v chrámu vrátil domů. To poukazuje na 2. polovinu 4. měsíce. Konzultoval jsem asi 30 teorií a podle těch, které vypadají nejrealističtější, se Jan Křtitel pravděpodobně narodil na Hod Beránka (Pesach), tj. na "Velikonoce."

Jednodušší kalkulace zde, detailnější kalkulace od Mesiánského rabína zde.

Alžběta tudíž počala koncem 4. měsíce. Plus 9 měsíců = narození Jana Křtitele = ve 2. polovině 1. měsíce příštího roku (Hod beránka - Svátek nekvašených chlebů - Svátek prvotin = Nissan 14-21).

Ježíš se narodil o 6 měsíců později, tj. ve 2. polovině 7. měsíce => Slavnost Stánků - (naše září/říjen).


SOUHRN:


I když jsme dnes neměli čas zabývat se mnohými detaily, při pozorném studování židovských slavností nařízených Bohem, začneme si uvědomovat, že v nich Bůh zobrazil Mesiáše, Židy, církev i ostatní národy. Bůh znázornil agonii Velkého soužení, přítomnost Židů i národů v jedné církvi...

Bůh naordinoval slavnosti tak, že předpověděly i historii církve, Kristovy nevěsty. První tři slavnosti znázorňují ukřižování, pohřbení a vzkříšení Krista. Tak se udály jedna po druhé. Potom byla větší pauza než Kristus vylil na církev Svatého Ducha. A potom byla dlouhá pauza před Velkou sklizní, která typizuje vytržení církve.

Další zajímavost je ta, že šest slavností jsou práce a sedmá odpočinek. Jako týden stvoření. Podle Bible (i podle dobré archeologie, geologie a antropologie) je historie lidstva stará jen necelých 6000, tj. šest "dní" práce (s Pánem je jeden den je jako 1000 let... 2 Petrův 3:8) - šest slavností pracovních. Logicky nám zbývá sedmé, poslední tisíciletí - odpočinku, kdy Kristus bude vládnout přímo z Jeruzalémského chrámu, jeho pozemského stánku - což typizuje sedmá, poslední slavnost, Slavnost stánků.

Podle slavností můžeme vypíchnout i den, ve který Antikristus znesvětí chrám:
Ježíš podle Zoly Levitta, i jiných, přijde na Den usmíření. To je 10. den sedmého měsíce. Víme, že jeho příchodu bude přecházet 7 let posledního týdne let Danielova proroctví. Ty tedy začnou také 10. dne sedmého měsíce. Antikristus znesvětí chrám v polovině těch 7 let (Dan 9:27, Zj 11:1-3), tedy 10. dne prvního měsíce.

Co je 10. dne prvního měsíce? Nissan 10, čtyři dny před Hodem beránka (obětování Krista). Květná neděle! = Triumfální příchod - Mk 11. Podle Ex 12, Židé měli vybrat beránka na tento den. Pán sám naplnil tento detail - byl lidem vybrán, jako král Izraele, Mesiáš, na květnou neděli, Nissan 10. Tudíž vidíme, že ďáblův Antikristus, Pseudokristus, se pokusí udělat perfektní padělek Mesiášova příchodu. Zatímco Ježíš přijel pokorně na oslíku, Antikristus se v chrámu prohlásí za Boha v lidském těle! (2 Tes 2:4).


ZÁVĚR:


"Dávejte pozor, aby vás nikdo nesvedl." Mk 13:5.


© 2012, 2016 Milan Tachecí.Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement