2 Tim 4:6-13: Blížím se k cíli!

26. april 2016 at 22:59 | Milan |  Hlubší studium

2. List Timoteovi, 4:6-13: Blížím se k cíli!

Biblické texty podle NKJ, B-21 a Textus Receptus, pokud neuvedeno jinak.


6Já už totiž začínám být obětován (NKJ: vylit jako úlitba); čas mého odchodu se blíží. 7Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval.

8Teď na mne čeká koruna spravedlnosti, kterou mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce - a nejen mně, ale všem těm, kteří s láskou vyhlížejí jeho příchod.

9Udělej vše, abys ke mně brzy přišel. 10Protože Démas si zamiloval tento svět a opustil mě; odešel do Tesaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmácie. 11Jediný Lukáš zůstal se mnou. Vyzvedni Marka a přiveď ho s sebou, protože je mi ve službě užitečný; 12a Tychika jsem poslal do Efesu. 13Až půjdeš, přines mi plášť, který jsem nechal v Troadě u Karpa, a přines knihy, zvláště pergameny.


KOMENTÁŘ


2 Tim 4:6-7: Blížím se k cíli!
6Já už totiž začínám být obětován (NKJ: vylit jako úlitba); čas mého odchodu se blíží. 7Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval.

Před lety, během svého prvního uvěznění v Římě, Pavel napsal Filipským: Proto vím, že tu ještě pobudu...kvůli vašemu prospěchu (Fil 1:25-26). Ale teď Pavel ví, že jeho život se chýlí ke konci.

začínám být obětován (NKJ: vylit jako úlitba)
Při oběti úlitby kněz přinesl před Boha víno a vylil ho na Oltář. Dal ho Bohu, jako se obětní beránek dával Bohu. Tato oběť je poprvé zaznamenaná v Gen 35:14, když Jákob před Bohem vylil úlitbu jako oběť. V Mojžíšově zákoně, úlitba mohla být součástí obětování Bohu - Ex 29:40-41, Lev 23:13.

Úlitba nebyla cizí ani Římanům. Římané po jídle vykonali malý obětní rituál svým bohům - pohár vína vylili před "bohy." B-21 překlad začínám být obětován by nemusel Římské kultuře nic říkat, ale vylit jako úlitba neslo význam konce - dobrého konce, jako konce dobrého jídla.

vylit - Pavel tím vyjádřil své kompletní vzdání se Boží vůli - jako úplně vyprázdnění poháru - i my bychom se měli vyprázdnit od sebe sama - a kompletně se vydat Bohu.

čas mého odchodu se blíží.
Pavel ví, že nastal jeho čas odejít "domů" a být s Kristem, což je mnohem lepší (Fil 1:23). Tím také Timoteovi sděluje, že musí od Pavla převzít "štafetu" a pokračovat v Kristově díle - hledat a zachránit, co bylo ztracené - Lk 19:10.

7Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval.
Pavel připodobnil svou více než 30ti letou službu k závodu. Naše služba neznamená "dávat Bohu, co nám zbyde," ale to nejlepší. Ve Starém Zákoně musely být oběti bez vady, to nejlepší. Při závodě ze sebe závodník také vydává to nejlepší.

Co ze sebe dnes vydávají křesťané, kteří přijdou na shromáždění jen, když jim ZBYL čas, místo, aby Bohu nabídli ze svého času to nejlepší? Jak pak může vypadat jejich "běh?" Jako malého batolete!

Moje žena nedávno vzala našeho syna na závody v přespolním běhu. Účastnily se ho různé kategorie dětí i dospělých a podle kategorií se lišila délka tratě - od stovky metrů po asi 15 km. Na jedné straně byli "nadupaní běžci," kteří opravdu běželi jako o závod. Nejmenší kategorie byly děti předškolního věku - na ty byla největší legrace se dívat, protože JEŠTĚ MOC NECHÁPALY, O CO JDE, a tak se to s tím během nedalo brát moc vážně. Po startovním výstřelu se jedna holčička lekla, rozbrečela a utekla k mamince. Maminka ji ukonejšila, vrátila na trať - ale po chvilce běhu si dítě sedlo na dráhu a začalo si tam hrát… Když o nic nejde, je to legrace. Ale co kdyby vám byli v patách hrdlořezové Islámského státu? Pomalí běžci by přišli o krk…

Bohužel i náš sbor má příliš mnoho těch "batolat v Kristu," které JEŠTĚ MOC NECHÁPOU, O CO JDE a Bohu svého času moc nedají. Utrácí ho na světské věci, nechápou, že svět v nebi nebude (Jak 4:4). Pak málo rostou, plácají se na místě opakováním stejných chyb a DLOUHO A ZBYTEČNĚ ZŮSTÁVAJÍ TĚMI NECHÁPAJÍCÍMI BATOLATY. S takovou armádou se toho bohužel nedá moc vybojovat. Bůh nám buď milostiv!

Jiná dívka při tom závodu získala stříbrnou medaili - protože byla druhá - ze dvou! V její kategorii se dostavily pouze dvě závodnice! Dnes je tak málo "běžců," že každého, kdo doběhne, čeká medaile. Vlastně Bůh má medaili pro každého, kdo DOBŘE doběhne, i kdyby nebyl ani třetí. Hlavně, aby doběhl DOBŘE - tj. splnil Boží vůli (1 Kor 9:24).

Kdo je tedy na tom při závodech lépe? Ten, kdo dobře vyběhl, nebo ten, kdo dobře doběhl? Když jsem ještě jako kluk jezdil na pionýrské tábory, mívali jsme vždy táborovou olympiádu. V běhu jsem si osvojil taktiku, kterou jsem si přečetl v nějaké knížce. Na počátku běhu jsem si šetřil síly, a tak jsem po prvním kolečku byl téměř poslední. Zbrklí kluci vystřelili jako z praku a byli daleko vpředu. Ale ouha, dráha byla delší, než si mysleli, a tím rychlým tempem jim brzy došel dech. V posledním kole jsem začal sprintovat, protože jsem měl ušetřené síly, a většinu kluků jsem vždy předběhl. Pokaždé jsem si odnesl nějakou medaili, i když jsem nebyl až tak světoborný běžec.

V duchovním smyslu, Pavel vyběhl špatně. Původně jako farizej Saul, talentovaný student věhlasného učitele Gamaliele, Saul pronásledoval církev a podílel se na usmrcení některých Křesťanů (Sk 22:4-5). Ale když byl konfrontován oslaveným Ježíšem na cestě do Damašku (Sk 9), Saul poslechl Boží povolání a už se ho nikdy nevzdal. Z největšího pronásledovatele rané církve Saula se stal největší evangelista a zakladatel církví a autor velké části Nového Zákona, apoštol Pavel. A tváří v tvář přicházejícímu rozsudku smrti Pavel říká: 7Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval. Z Písma i z historie církve víme, že Pavel doběhl dobře.

Vezměme si příklad z Pavlova odhodlání - dobře Kristu sloužit až do konce.
Sk 20:22-24: Teď ale jdu, veden Duchem do Jeruzaléma. Nevím, co mě tam čeká, 23ačkoli mi Duch svatý v každém městě potvrzuje, že mě čekají pouta a soužení. 24Nic z toho mě ale nezastaví; života se nedržím za každou cenu, hlavně abych s radostí dokončil svůj běh - a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: abych byl svědkem evangelia o Boží milosti.

Židům 12:1-3: …odhoďme i my každou přítěž i hřích, který nás tak snadno svazuje, a vytrvale pokračujme v běhu, ležícím před námi. 2Nespouštějme oči z Ježíše, původce a završitele naší víry, který pro radost, ležící před ním, nedbal na hanbu, podstoupil kříž a usedl po pravici Božího trůnu. 3Uvědomte si, jaké nepřátelství hříšníků vůči sobě vydržel, abyste neochabli a neklesali na duchu.

Při tom závodu malých dětí rodiče povzbudili to dítě, které si na dráze sedlo, tím, že ho zvedli a běželi spolu. To s duchovními batolaty je ochoten dělat Kristus - běžet s nimi - pokud o to oni stojí. Je moc důležité nejen vůbec doběhnout (s odřenýma ušima - 1 Kor 3:15) , ale DOBŘE DOBĚHNOUT. Na všechny DOBRÉ BĚŽCE totiž čeká velká odměna:


2 Tim 4:8: Vítězná odměna:
8Teď na mne čeká koruna spravedlnosti, kterou mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce - a nejen mně, ale všem těm, kteří s láskou vyhlížejí jeho příchod.

8Teď na mne čeká - ř. apókeimai - rezervovaná, už je připravená.

koruna spravedlnosti, - Není to jenom medaile, ale KORUNA SPRAVEDLNOSTI. Pavel je připraven ji od Ježíše přijmout.
V Novém zákoně jsou pro slovo koruna dva hlavní pojmy:
1. Královská koruna
2. Koruna vítěze (ř. stéfanos), což bychom mohli nazvat "vavřínový věnec."
Zde Pavle píše o koruně vítěze - trofeji, která je dána těm, kteří nejen závodili podle pravidel, ale dosáhli vítězství. Pro křesťana je vítězstvím naplnit Boží vůli ve svých životech - ne každý křesťan totiž žije podle Boží vůle. Bohužel dnes většina křesťanů žije podle SVÉ vůle a nechává se ďáblem obrat o odměny v nebi.

Koruna vítěze v Pavlově době byla spletena z olivových listů - a brzy uvadla. Ale koruna spravedlnosti, kterou obdrží DOBŘÍ křesťané, potrvá věčně - 1 Kor 9:25; 1 Pet 5:4.

Křesťané, kteří odolají pokušení, ještě obdrží KORUNU ŽIVOTA - Jak 1:12.

Budeme v nebi nosit koruny? Ve Zj 4:10 starší kolem trůnu své koruny dají zpět Ježíši - nejspíš gesto vděčnosti, protože nikdo z nás, hříšníků, spasených milostí, si vlastně nic nezaslouží - všechno, co nám Bůh dá, je jen z Jeho milosti.

DRUHÁ ŠANCE:
Zapálený farizej Saul (Pavel), křesťany nejprve nemilosrdně pronásledoval a zabíjel. Myslel, že tím sloužil Bohu. Když Kristus Pavla konfrontoval na cestě do Damašku (Sk 9) a Pavel se následně obrátil na křesťanskou víru, 30 let Kristu věrně sloužil. Pavel se pro Krista sám stal mučedníkem, jako se kdysi Štěpán stal mučedníkem - Saulovým přičiněním. (Mučedník = ř. marturos = svědek o Kristu až na smrt). Slavná smrt nevinného Štěpána hrála klíčovou roli v obrácení Saula.

Kdysi farizej Saul ve svém ignorantním zapálení pro Boha způsobil smrt prvního mučedníka Štěpána - ř. STÉFANOS - a teď ho čeká koruna vítězství za věrnou službu - ř. STÉFANOS. Jak je Bůh milosrdný a nic u Boha není náhoda! Pavel začal "Štěpánem" a skončil "Štěpánem!"

kterou mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce - Všichni křesťané stanou před Kristovou soudní stolicí (Řím 14:10; 2 Kor 5:10). Každý bude souzen podle toho, co pro Krista udělal nebo neudělal. Věrní služebníci budou odměněni. Nenechte se o ty odměny ďáblem obrat - nedejte se jím zatáhnout do "služby svým chtíčům" (Jak 1:14-15) místo služby Kristu!

Dobře vykonáno, dobrý a věrný služebníku. Byl jsi věrný v mále, udělám tě vládcem nad mnohými věcmi. Vstup do radosti svého Pána. Mt 25:21, 23.

a nejen mně, ale všem těm, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod. NKJ: všem, kteří milovali jeho příchod [ve slávě]. - Podmínka pro získání nebeských odměn: Dát na první místo věci nebeské, ne světské / tělesné. (Mt 6:33).

Žid 9:27-28, TR: A jako je lidem uloženo zemřít JEDNOU a potom soud, 28tak Kristus byl obětován JEDNOU, aby nesl hříchy mnohých. Podruhé se ukáže - ne aby nesl hříchy, ale těm, kteří ho dychtivě očekávají k záchraně.

Věrný pozůstatek každé generace očekává své vykoupení. Očekáváme i my "své vykoupení," tj. dovršení svého vykoupení při 2. příchodu Krista? Viz Lk 2:38.


2 Tim 4:9-13: Pavlova samota:
9Udělej vše, abys ke mně brzy přišel. 10Protože Démas si zamiloval tento svět a opustil mě; odešel do Tesaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmácie. 11Jediný Lukáš zůstal se mnou. Vyzvedni Marka a přiveď ho s sebou, protože je mi ve službě užitečný; 12a Tychika jsem poslal do Efesu. 13Až půjdeš, přines mi plášť, který jsem nechal v Troadě u Karpa, a přines knihy, zvláště pergameny.

9Udělej vše, abys ke mně brzy přišel.
Pavel byl tak blízko Bohu jako málokdo. Ale nebyl superman - i on potřeboval společenství. Když i Pavel potřeboval společenství, kdo jsou ti, kteří si myslí, že se bez něj celkem obejdou?

Židům 10:24-25: 24Věnujme se jedni druhým, povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům 25a neopouštějme naše společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku. Raději se napomínejme, a to tím více, čím více vidíte, že se blíží ten den.

10Protože Démas si zamiloval tento svět a opustil mě;
Démas byl Pavlovým společníkem na jeho misijních cestách (Kol 4:14, Filemon 24). Dalo by se říci, že Démas vyběhl dobře. Stal se Pavlovým společníkem v Boží práci. Ale Démas dobře nedoběhl, protože miloval tento svět a Pavla nakonec opustil. Odešel do Tesaloniky, pravděpodobně svého domova (Chrysostom). Láska k světskému pohodlí se mu stala pastí.

Démas je varovným příkladem rozpolcených křesťanů. Začal jako Pavlův společník, ale vrátil se do světa!
Když v církvi vidíme, jak každou chvíli někdo začne víc a víc koketovat se světem, až odpadne - "vrátí se do Egypta," bolí nás srdce, jako bolelo Pavla při ztrátě bývalého společníka Demase. Nestačí "dobře vyběhnout." Je také potřeba "dobře doběhnout."

Krescens do Galacie, Titus do Dalmácie. 11Jediný Lukáš zůstal se mnou.
Verše 10-12 nám nabízejí detailní pohled do organizovanosti Pavlovy služby. Pavel potřeboval celý tým k tomu, aby se mohl jako apoštol starat o všechny církve, které založil, aby je mohl vyučovat, posílat jim listy, ordinovat a školit jejich pastýře.

Démas nechal Pavla ve štychu (také nám to občas vlažní bratři a sestry dělají - obzvlášť když o něco jde), ale jiní museli odejít kvůli službě. Pavel nebyl sobecký, aby si je všechny při sobě nechal - Boží služba vyžaduje naše oběti, které však budou v nebi bohatě odměněné. Jako se Ježíš obětoval za nás, my obětujeme svůj čas, peníze, pohodlí, kariéru… kvůli evangeliu. Kvůli lidem, kteří Boha hledají, a ještě ho nenašli. I kvůli bratřím a sestrám.

Lukáš byl Pavlův osobní lékař (Kol 4:14), blízký společník, pastor církve ve Filipech a historik, který je autorem Evangelia podle Lukáše a Skutků Apoštolů. Lukáš doprovázel Pavla na 2. misijní cestě z Troady do Filip (Sk 16) a na 3. Pavlově misijní cestě se k Pavlovi připojil ve Filipech. Je tudíž pravděpodobné, že potom, co ve Filipech vznikla církev po Pavlově a Silasově zajetí, Lukáš tam zůstal, aby se o mladou církev staral.

Vyzvedni Marka a přiveď ho s sebou, protože je mi ve službě užitečný;
Kristova láska v nás odpouští našim viníkům (Mt 6:12). Jan Marek Pavla a Barnabáše opustil na první misijní cestě (Sk 12:25, 13:13) a Pavel s ním pak nechtěl nic mít (Sk 15:36-40). Jak je vidět, Pavel mu odpustil a Jan Marek se napravil. Marek a Timoteus byli Pavlem dva vybraní muži, kterým chtěl osobně zanechat svá poslední slova a "předat štafetu." Jan Marek se stal autorem Evangelia podle Marka. Podle církevní tradice buď použil memoáry apoštola Petra, nebo mu Petr přímo diktoval.

13Až půjdeš, přines mi plášť, který jsem nechal v Troadě u Karpa,
I velikán Pavel byl jenom člověk a potřeboval plášť, aby se mohl zahřát.

a přines knihy, zvláště pergameny.
Tj. svitky Starého Zákona (Guzik). Pavel studoval Boží Slovo až do své smrti. Když velikán víry Pavel potřeboval studovat Boží Slovo i před smrtí, jak bychom my mohli říci, že se naše víra bez Božího Slova obejde? Pavel nebyl žádný fanatik, jako ti, kteří dneska tvrdí, že jim stačí, jak se jim "Bůh zjevuje… že už jsou dál, než Bible." Chceme mít silnější víru? Studujme Bibli! "Víra je ze slyšení zprávy a tou zprávou je Boží Slovo (Řím 10:17).


© 2016 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement