Židům 9:16-28: …Pro ty, kteří ho dychtivě očekávají

10. march 2017 at 11:48 | Milan |  Hlubší studium

Židům 9:16-28: …Pro ty, kteří ho dychtivě očekávají

Citované Písmo podle B-21, NKJV, Bible Kralická (BK) a Textus Receptus, pokud neuvedeno jinak.


Židům 9:16-20, B-21, CJB, NKJ: Závěť vejde v platnost až po smrti zůstavitele.

16Protože když máte závěť [testament], musíte také nezbytně prokázat smrt toho, kdo tu závěť sepsal.
17Závěť přece vejde v platnost, když člověk zemře, a nemá žádnou pravomoc, dokud zůstavitel žije.
18Proto ani ta první smlouva nebyla ustanovena bez krve. 19Když Mojžíš přednesl všemu lidu všechna přikázání Zákona, vzal krev telat a kozlů s vodou, rudou vlnou a yzopem a pokropil knihu Zákona i všechen lid 20se slovy: "Toto je krev smlouvy, kterou vám Bůh nařídil."


Židům 9:16-21, B-23, CJB, NKJ: Většina věcí poskvrněných hříchem se dala očistit jen krví oběti.

21Právě tak pokropil tou krví i Stánek setkání a všechno bohoslužebné náčiní. 22Podle Zákona se téměř všechno očišťuje krví a bez prolití krve není odpuštění. 23Takto bylo potřeba očišťovat kopie nebeských věcí, ale samy nebeské věci vyžadují lepší oběti.


Židům 9:24-28a, B-21, CJB, NKJ: Dokonalá nebeská svatyně přijala JEDNU dokonalou oběť - Krista.

24Kristus přece nevešel do svatyně udělané rukama (která je pouhou kopií té pravé), ale do samotného nebe, aby se za nás postavil před Boží tvář - 25ne proto, aby se obětoval znovu a znovu, jako když velekněz každoročně vchází do nejsvatější svatyně s krví jiného - 26to by pak musel od stvoření světa trpět už mnohokrát, ale teď, jednou na konci věků, se ukázal, aby provždy smazal hřích obětováním sebe samého. 27A jako je lidem uloženo zemřít jednou, a potom soud, 28tak byl Kristus obětován jednou, aby na Sebe vzal hříchy mnohých.


Židům 9:28b, B-21, CJB, NKJ: Nová epocha - pro ty, kteří ho dychtivě očekávají.

Podruhé se ukáže ne proto, aby zas na Sebe vzal hříchy, ale k záchraně těch, kteří ho dychtivě očekávají.


VÝKLAD:


Židům 9:16-20, B-21, CJB, NKJ: Závěť vejde v platnost až po smrti zůstavitele.

16Protože když máte závěť [testament], musíte také nezbytně prokázat smrt toho, kdo tu závěť sepsal.
17Závěť přece vejde v platnost, když člověk zemře, a nemá žádnou pravomoc, dokud zůstavitel žije.
18Proto ani ta první nebyla ustanovena bez krve. 19Když Mojžíš přednesl všemu lidu všechna přikázání Zákona, vzal krev telat a kozlů s vodou, rudou vlnou a yzopem a pokropil knihu Zákona i všechen lid 20se slovy: "Toto je krev smlouvy, kterou Bůh s vámi ustanovil." (Ex 24:8).


Hloubková sonda: řecké slovo "Diathéke." Smlouva, nebo závěť?

(Viz Žid 9:15, 16, 17, 18, 20; 13:20; Mt. 26:28, Gal 3:17, Strong č. 1242.)
Slovo je přeložené občas jako "smlouva," jindy jako "závěť," neboli "poslední vůle."
V řecké Septuagintě (překlad Starého Zákona do řečtiny), se normálně používalo pro slovo "smlouva" řecké slovo sunthéke. Ale ohledně "smlouvy" mezi Bohem a lidmi, měli autoři Septuaginty, apoštolové a autoři Novozákonních listů důvod vyhnout se použití tohoto slova (sunthéke), když mluvili o "smlouvě" mezi Bohem a lidmi.
PROČ?

Normálně je "smlouva" VZÁJEMNÁ dohoda mezi dvěma nebo více stranami. Ale co se týče "smlouvy" mezi Bohem a lidmi, Bůh je iniciátor a lidé jsou příjemci. Lidé se nepodíleli na vytvoření znění té smlouvy - protože jsou hříšní a jejich nedokonalé chápání duchovních věcí by kvalitu smlouvy jen pokazilo. A především, Bůh nepotřeboval náš názor, protože je VŠEVĚDOUCÍ. Proto nepotřeboval při vytváření smlouvy naši "pomoc."

Zřejmě proto je slovo ve výše uvedených verších - "diathéke" - přirovnáváno k "závěti," neboli "poslední vůli" (anglicky "last will and testament").
Ten, kdo píše poslední vůli, nezbytně k sobě nevolá svou rodinu, aby s nimi jednal o znění té poslední vůle.
Má pro to různé důvody - především chce sám rozhodnout, jak své pozůstalosti rozdělit, bez toho, aby se o tom s někým dohadoval. A i když se členy rodiny třeba probere, komu by nejlépe vyhovovala jaká pozůstalost, nakonec sám rozhodne podle toho, jak on to vidí nejlépe. V tom smyslu je "závěť" JEDNOSTRANNÁ.

Z podobných důvodů je Stará "smlouva" i Nová "smlouva" JEDNOSTRANNÁ. Je kvůli nám, pro nás, ale autorem je Bůh - a když tu smlouvu "sepsal," neptal se nás na naše názory, protože je nepotřeboval. Ani bychom se kvůli své hříšné přirozenosti k "sepsání" takové smlouvy nekvalifikovali. Bůh nám tu smlouvu prostě DAL. Kdo chce, ať se jí řídí a bude zachráněn. Kdo nechce, ať se jí neřídí a bude ztracen. Jiný způsob totiž není.

Biblický kontext "smlouvy" mezi Bohem a lidmi: DĚDICTVÍ v Božím království.
Ef 1:11, PSP: v Tom, v němž jsme také nabyli DĚDICTVÍ…,
Ef 1:14, BK: Kterýž jest závdavek DĚDICTVÍ našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.
Ef 5:5, B-21: Můžete si být jistí, že žádný smilník ani nečistý nebo chamtivý člověk (což je modlář) nemá DĚDICTVÍ v Kristově a Božím království.
Kol 1:12, B-21: (abyste) děkovali Otci, který vám umožnil podíl na DĚDICTVÍ svatých ve světle.

DĚDICTVÍ v BOŽÍM KRÁLOVSTVÍ - též Kol 3:24; Žid 9:15, 1 Pet 1:4.

Bůh ve Starém zákoně napsal "závěť" - odkázal lidem Své Království. (Lidem, kteří chtějí hledat a konat Boží vůli). Potom, co Bůh zemřel, (Kristus se obětoval za hříchy lidí), "závěť" sepsaná ve Starém Zákoně (proroctví o Kristu a jeho výkupné práci), vešla v platnost. Víc, než "třešničkou na dortu" je skutečnost, že protože Bůh je Bůh, tak nezůstal mrtvý, ale třetí den VSTAL Z MRTVÝCH. A tak jsme nezdědili Království bez Krále, ale Nebeské Království s Nebeským Králem - vzkříšeným Kristem - v OSLAVENÉM TĚLE. Po Jeho vzoru i my, (opravdoví) křesťané, dostaneme nesmrtelné OSLAVENÉ TĚLO, až se pro nás vrátí - Žid 9:28.

Když k tomu všemu přidáme koncept Boží Trojice a znovuzrození člověka, začínáme žasnout nad rozsáhlostí a důmyslností Božího plánu záchrany člověka z Boží strany, zatímco ze strany člověka je ten plán úplně jednoduchý - "pokání k Bohu a víra v Ježíše Krista!" (Sk 20:21).

20se slovy: "Toto je krev smlouvy, kterou vám Bůh nařídil." (Ex 24:8).

"Smlouva" mezi Bohem a lidmi tudíž není oboustranná "dohoda," ale JEDNOSTRANNÉ NAŘÍZENÍ od Boha k lidem - co mají udělat, aby vše mezi Bohem a lidmi mohlo být OK. Aby se lidé mohli stát ADOPTOVANÝMI DĚTMI BOHA, A TÍM I DĚDICI JEHO KRÁLOVSTVÍ. Proto se taková smlouva víc podobá tomu, čemu říkáme "závěť."

Není náhodné, že ve Staré i Nové smlouvě (ve stylu závěti) hrála svou úlohu v platnosti smlouvy smrt. Ve Starém zákoně (zástupná) smrt zvířat - Ex 24:8. V Novém zákoně (zástupná) smrt Krista - Mt 26:27.

Proč ZÁSTUPNÁ smrt?
Za své hříchy máme zemřít MY (Mzdou hříchu je smrt - Řím 6:23). Ale do té doby, než dojde k Božímu soudu, Bůh osobní trest lidí za JEJICH hříchy odsunul do budoucnosti, konkrétně k budoucímu soudu před Velkým Bílým Trůnem (Zj. 20:11).

Z Božího pohledu je hřích tak hrozný, že musí být zaplacen životem hříšníka!

ZÁSTUPNÁ OBĚŤ:
Aby Bůh mohl dát hříšným lidem druhou šanci - pro ty, kteří činí pokání od svých hříchů a poddají se Boží vůli - Bůh ve své MILOSTI povolil ZÁSTUPNOU OBĚŤ - ve Starém zákoně obětní zvířata, v Novém zákoně oběť Beránka Božího - Ježíše Krista (Jn 1:29). Kdo vírou přijme oběť Ježíše Krista, který nás z našich hříchů VYKOUPIL svou krví, a zároveň činí pokání od svých hříchů (vzdá se své vůle a hledá a koná vůli Boží), toho Bůh OMILOSTNÍ. Takový člověk se kvalifikuje pro zástupnou oběť, kterou za něho poskytl Kristus.

A protože Boží milostí jsou takovému člověku jeho hříchy odpuštěny, Bůh mu vrátí status (ztracený hříchem) Božího dítěte. A Boží dítě samozřejmě DĚDÍ Boží království. Takto se lidé "dostanou do nebe!" Ne dobrými skutky, ne chozením do kostela (i když to po nás Bůh chce), ale přístup do nebe získáme ve chvíli, kdy se staneme Božími dětmi (znovuzrození v důsledku uvěření v "evangelium" - 1 Kor 15:3,4).

EVANGELIUM:
Z řeckého euagélion = DOBRÁ ZPRÁVA.
Jaká dobrá zpráva? Ta, co přichází po špatné zprávě:

ŠPATNÁ ZPRÁVA:
Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy. Mzdou hříchu je smrt… peklo… Pokud člověk nepřijme Boží milost, skončí po smrti v pekle! (Řím 3:10, 23, 6:23, , Mt 10:28; Lk 16:23; Zj 20:10, 14).

DOBRÁ ZPRÁVA:
Bůh vám nabízí milost. Místo, abyste skončili po smrti v pekle, Bůh vám nabízí odpuštění a dědictví v Božím království - "pokáním k Bohu a vírou v Ježíše Krista," který je vaše zástupná oběť. Viz Sk 20:21; Ef 1:13-14, Jn 1:12-13, Jn 3:3, Řím 3:10, 23-26, 5:8, 6:20-23…


Židům 9:16-21, B-23, CJB, NKJ: Většina věcí poskvrněných hříchem se dala očistit jen krví oběti.

21Právě tak pokropil tou krví i Stánek setkání a všechno [jeho] bohoslužebné náčiní. 22Podle Zákona se téměř všechno očišťuje krví a bez prolití krve není odpuštění. 23Takto bylo potřeba očišťovat kopie nebeských věcí, ale samy nebeské věci vyžadují lepší oběti.

Bůh je Svatý, tj. perfektní, absolutně čistý. Vše nečisté je pro něj nepřijatelné. Když Bůh stvořil Adama a Evu, také byli čistí, nevinní, dokonalí. Ale když zhřešili (Gen 3), stali se hříšnými, tj. nečistými, tj. NEPŘIJATELNÝMI.

Bůh milostivě poskytl způsob, jak očistit lidi a věci poskvrněné hříchem - krví oběti - ve Starém zákoně krví obětních zvířat, v Novém zákoně krví Krista. Jak výše uvedeno, oběť je zástupná - místo hříšníka. Tím má hříšník druhou šanci - soud je odložen a on mezitím může přijmout Boží milost. Boží milost ruší ROZSUDEK SMRTI!


Židům 9:24-28a, B-21, CJB, NKJ: Dokonalá nebeská svatyně přijala JEDNU dokonalou oběť - Krista.

24Kristus přece nevešel do svatyně udělané rukama (která je pouhou kopií té pravé), ale do samotného nebe, aby se za nás postavil před Boží tvář - 25ne proto, aby se obětoval znovu a znovu, jako když velekněz každoročně vchází do nejsvatější svatyně s krví jiného - 26to by pak musel od stvoření světa trpět už mnohokrát, ale teď, jednou na konci věků, se ukázal, aby provždy smazal hřích obětováním sebe samého. 27A jako je lidem uloženo zemřít jednou, a potom soud, 28tak Kristus byl obětován jednou, aby na Sebe vzal hříchy mnohých.

1 Kor 15:22,45, B-21: Tak jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu budou všichni oživeni…. Jak je psáno: "První člověk, Adam, se stal živou duší" [Gen 2:7], ale ten poslední Adam se stal oživujícím duchem.

Protože Kristus byl dokonalý (bez hříchu), tak i jeho oběť byla dokonalá - na rozdíl od Starozákonních zvířecích obětí, které byly dočasné. Dokonalá oběť by nebyla dokonalá, kdyby se musela obětovat znovu.
Proto potom, co se za nás Kristus obětoval, už není potřeba přinášet Bohu další oběti za naše hříchy.
Kristus vzal hříchy lidí NA SEBE - a obětoval se za nás. KRISTOVA OBĚŤ SMAZALA VŠECHNY HŘÍCHY, JEDNOU PROVŽDY, protože byla dokonalá.

Kdokoliv přijme Krista za svého Pána a Spasitele, tomu jsou jeho hříchy smazány - a tak nebude souzen při Posledním soudu. Kdo Krista nepřijme, (nevěří v Něho a neprokazuje pravost své víry tím, že ho poslouchá), ten ve svých hříších zůstává a bude při Posledním soudu SPRAVEDLIVĚ odsouzen do věčného utrpení v ohnivém jezeře. (Zj 20:11-15).

ale teď, jednou na konci věků, se ukázal,
Kristovou obětí nastal "konec věků." Problém hříchu byl vyřešen a řešení zavedeno do praxe. Konec věků, ve smyslu satanovy nadvlády nad světem, která započala v Genesis 3, konkrétně skončí Kristovým druhým příchodem, kdy Kristus nechá ďábla spoutat, zavřít do bezedné jámy (Zj 20:3) a ujme se vlády nad svým stvořením - ve slíbeném POZEMSKÉM Tisíciletém království.

Lidské dějiny jsou z pohledu postupného odhalování Boží vykupitelské práce rozděleny na určité epochy, neboli věky. Dispenzacionalisté tomu říkají dispenzace. Po stvoření Adama a Evy až do doby, kdy zhřešili, byla například epocha Nevinnosti. V době, kdy Bůh dal Mojžíšovi zákon, byla epocha (věk) Zákona. V dnešní době žijeme ve věku Milosti, který je poslední věk před příchodem Krista.

Kdo se nenaučí rozeznávat konkrétní zvláštnosti jednotlivých věků, má nezbytně zmatek ve výkladu Písma. Například dnes je mnoho křesťanů "zaseklých" ve věku Zákona. List Židům by jim měl pomoci pochopit rozdíl mezi věkem Zákona a dnešním věkem Milosti.



Židům 9:28b, B-21, CJB, NKJ: Nová epocha - pro ty, kteří ho dychtivě očekávají.

Podruhé se ukáže ne proto, aby zas na Sebe vzal hříchy, ale k záchraně těch, kteří ho dychtivě očekávají.

Po věku Milosti (věk církve - od Kristova ukřižování a zmrtvýchvstání až do Jeho druhého příchodu) přijde úžasná epocha - Epocha vlády Krista nad zemí, tzv. POZEMSKÉ Tisícileté království. Jsou lidé, kteří berou zmínky o Tisíciletém království "alegoricky." Jenže mají zmatek v tom, co brát "alegoricky" a co ne a tím je jejich teologie vadná. Viz Pár pravidel ke správnému výkladu Písma.

k záchraně těch,
Tuto záchranu můžeme pojmout několikanásobně:
1. Při Kristově příchodu bude církev vytržena - viz Vytržení církve zde, zde a zde.
Při vytržení obdrží křesťané OSLAVENÉ TĚLO - viz 1 Kor 15:35-55. To je dokončení záchranné práce Krista. V Kristu nám Bůh odpustil naše hříchy a dál jsme žili v tomto smrtelném těle s hříšnou přirozeností. Při vzkříšení dostaneme PERFEKTNÍ, NESMRTELNÉ (OSLAVENÉ) TĚLO. To je vyvrcholení Boží záchrany člověka. Dovršení spásy.

2. Doba před druhým příchodem Krista nebude pro křesťany vůbec příznivá. Už dnes jsou křesťané ve většině světa otevřeně pronásledováni (kromě některých falešných, které si satan šetří pro Zj 17). Při vytržení jsou tudíž křesťané zachráněni od krutého pronásledování.

3. Sedm let před viditelným Kristovým příchodem bude tzv. velké soužení. (Danielova "70. sedma" let - Dan 9:24-27, "Doba Jákobova soužení" - Jer 30:7. Viz zde. Bůh bude soudit rebelující, hříšné lidstvo skrze: 1. člověka - Antikrista, 2. Ďábla a jeho démony, 3. Skrze Boží soudy a pohromy. Z této šíleně kruté doby bude církev zachráněna. Církev bude ušetřena těchto soudů vytržením - Zj 3:10, NKJ.


kteří ho dychtivě očekávají.
Bude vytržena celá církev, až se Ježíš vrátí? Záleží na tom, co chápete jako církev.
Pravá církev ho dychtivě očekává. Nemůže totiž život v tomto hříšném světě vystát. Ti, kteří si spokojeně mlaskají při "bahnění se" v bahně tohoto hříšného světa, nejspíš nejsou opravdu spasení - viz Nebezpečná hra a Zbožný zármutek.

Vytržení tedy budou VŠICHNI OPRAVDOVÍ KŘESŤANÉ. Ti, kteří si na křesťany jen hráli, tu zůstanou a vejdou s ostatními nevěřícími a vyznavači falešných náboženství do nejstrašnějšího období lidské historie, které následuje po vytržení církve - velkého soužení, popsaného mj. ve Zj k. 6 - 19.



© 2017 Milan Tachecí. Šíření nezměněné kopie je povoleno s příslušným odkazem na webovou stránku.





..
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama